|
|
Factors affecting the efficacy of anti-tumor therapy by blocking the PD-1/PD-L1 signaling pathway and predictive biomarkers of this treatment
Majerová, Miriam ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
V posledných rokoch sa čoraz väčšia pozornosť venuje postupom protinádorovej liečby, ktoré využívajú samotný imunitný systém pacienta, namiesto tradičných postupov. Jedným druhom takejto liečby je použitie inhibítorov kontrolných bodov imunitných reakcií. Blokovanie signalizačnej dráhy PD-1/PD-L1 predstavuje jednu z hlavných druhov imunoterapie využívajúcej imunitné bunky pacienta k zničeniu nádorov. Napriek pozitívam vyplývajúcim z tejto liečby veľká časť pacientov neodpovedá. Pozornosť sa preto upriamuje na lepšie pochopenie mechanizmov imunitného systému, ale aj faktorov, ktoré na účinnosť liečby vplývajú. Dôležité je hľadať a sumarizovať prediktívne biomarkery, na základe ktorých by bolo možné vybrať pacientov s najväčšou pravdepodobnosťou dosiahnutia pozitívneho výsledku liečby. Prinieslo by to väčšie percento pozitívne odpovedajúcich pacientov a predchádzalo by sa zbytočnej záťaži organizmu. Kľúčové slová: kontrolné body imunitných reakcií, imunoterapia, inhibítory, PD-1, PD-L1, biomarkery
|
|
|
Anti-CD47 protilátka v nádorové terapii
LENCOVÁ, Radka
Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, zda je možné vylepšit efekt nádorové imunoterapie. Ta je založena na kombinaco TLR agonistů a ligandů stimulujících fagocytózu. Použili jsme anti-CD47 protilátku k potlačení CD47 na nádorových buňkách. Druhou otázkou bylo, zda je možné zredukovat počet aplikací vakcíny.
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Urbanová, Linda
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk...
|
|
|
Mechanisms of specific immune response interactions with tumor cells.
Kaššák, Filip ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Interakce imunitního systému s nádory jsou jedním z nejdůležitějších témat současného imunologického výzkumu. Velké množství nových znalostí recentně prokázalo platnost dávno předpokládaného konceptu imunitního dohledu. Imunitní systém prohledává organismus a deteguje buňky nesoucí nádorové antigeny nebo signály buněčného stresu a ničí je. V tomto procesu hrají dominantí roli T-buňky, NK-buňky a dendritické buňky, cytokinová signalizace a přímá buněčná cytotoxicita. Část vznikajících nádorových buněk ale může těmto mechanismům unikat pomocí klonální selekce. Nakonec tyto nádorové buňky vyvinou i aktivní mechanismy lokálního potlačení imunitní odpovědi. Dochází k infiltraci buněčnými populacemi podporujícími růst nádoru (regulační T-lymfocyty, makrofágy, myeloidní supresivní buňky) a ke vzniku imunosupresivního nádorového mikroprostředí. Nádorové buňky zneužívají k inhibici protinádorové imunity jak rozpustné signální molekuly, tak hlavně povrchové receptory sloužící jako "kontrolní body". V posledních letech bylo schváleno pro klinické použití několik vysoce efektivních terapeutických monoklonálních protilátek blokujících tyto "kontrolní body" a mnoho dalších je testováno v probíhajících klinických studiích. Několik dalších velmi slibných imunoterapeutických přístupů (protinádorové vakcinace,...
|
|
|
Exprese markerů imunogenní buněčné smrti na buňkách karcinomu plic
Kobosilová, Linda ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Imunogenní buněčná smrt (ICD) je charakterizována přítomností specifických molekul, mezi které patří na povrchu exprimovaný kalretikulin (CRT) a proteiny teplotního šoku HSP70 a HSP90. Dalším charakteristickým znakem je uvolnění ATP a HMGB1 do extracelulárního prostoru. Pro indukci ICD v plicních nádorových buňkách byl použit vysoký hydrostatický tlak (HHP), HHP indukuje povrchovou expresi imunogenních markerů CRT, HSP70 a HSP90, a sekreci ATP do extracelulárního prostředí. Pulzací dendritických buněk (DC) nádorovými buňkami ošetřenými HHP dochází k fenotypické maturaci charakteristické zvýšenou expresí maturační molekuly CD83, kostimulačních molekul CD80 a CD86, chemokinového receptoru CCR7 a MHC glykoproteinu II. třídy HLA-DR. Pulzované DC současně vykazují zvýšenou fagocytózu nádorových buněk ošetřených HHP a indukují výrazně nižší procento regulačních T lymfocytů oproti nematurovaným DC. V plicních nádorových buňkách dochází po ošetření HHP k aktivaci kaspáz (-8, -9, -3) a dalších proteinů (fosforylace eIF2α), které hrají klíčovou roli v apoptotické dráze spouštěné stresem endoplazmatického retikula. Pomocí širokého spektra metod se podařilo potvrdit, že ošetření HHP je schopno indukovat ICD u buněk plicních nádorových linií. Byla popsána fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk a...
|
|
|
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.