|
|
Vliv faktoru času na názory a vztah společnosti k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Kovalíčková, Veronika ; Oliva, Jiří (vedoucí práce) ; Hrib, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vztahu veřejnosti k procesu církevních restitucí tak, jak se vyvíjel v souvislosti s jednáními o možných způsobech majetkového vyrovnání. Tato jednání probíhala v různé intenzitě a s různými dílčími výsledky době od roku 1989 po dnešek. Práce se stručně zabývá historickým vývojem ve věci církevního majetku a majetkových křivd a vymezením souvisejících pojmů. Dále se práce snaží s přihlédnutím ke společenskému, kulturnímu a demografickému vývoji zmapovat přeměnu mínění veřejnosti v návaznosti na konečnou podobu samotného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a případný posun společenského názoru s jeho aplikací v praxi.
|
|
|
Vliv církevního majetku na průběh pozemkových úprav
NOVOTNÝ, Patrik
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku historického vývoje vlastnictví církevního majetku a jeho vlivu na průběh pozemkových úprav v kontextu tzv. církevních restitucí v České republice. Bývalý majetek církví nebyl po změně režimu zahrnut do obecného restitučního zákona a v následujících letech se téma těchto restitucí stalo jedním z důležitých sporů české politiky a veřejných diskuzí. Závěrem je prezentováno řešení majetkového narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
|
|
|
Vývoj církevní půdní držby ve světě a v České republice
NOVOTNÝ, Marek
Tato bakalářská práce si klade za cíl seznámit čtenáře nejen s tím, jakými způsoby církevní majetek vznikal, ale i s následným vývojem tohoto majetku v historických souvislostech. Text je rozčleněn na čtyři hlavní kapitoly. V první kapitole najdeme výčet způsobů, jakými nejčastěji vznikal církevní majetek. Další kapitola se věnuje vývoji církevního majetku na území naší vlasti, třetí pak vývoji církevního majetku v Evropě. Poslední kapitola je věnována majetkovému vyrovnání vybraných států s církvemi a náboženskými společnostmi.
|
|
|
Ústavní konformita účelového určení finančních náhrad církvím: Studie č. 5.284
Pejchalová Grünwaldová, Vladimíra ; Syllová, Jindřiška
Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi by teoreticky mohl obsahovat účelové omezení využití kompenzační náhrady. Posudek pojednává o tom, zda – pokud stát má zákonem zmírnit křivdy a částečně vrátit majetek - je ústavně přípustné, aby zároveň vyžadoval, aby byl tento majetek určen pro účely, které sám považuje za prospěšné. Účelem omezení nemůže být (jako je tomu u nadací) zachování darovaného majetku účelu, který chce jeho původní vlastník. Účelem je tedy pouhá obava z autonomního využití kompenzací církvemi. Má tato obava své opodstatnění například v historickém kontextu? Do určité míry ano. Podle konfesních předpisů v 19. století státní správa dohlížela na uchování jmění kostelů (tzv. záduší) i na obročí, zákony upravovaly i určitou formu daně z majetku obročí, která sloužila na uhrazení potřeb Katolické církve. Posudek dochází ke konstatování, že úprava výhradního použití kompenzací na neziskový sektor nemá žádný cíl nebo účel, který by odpovídal ustanovením Ústavy a Listiny nebo veřejnému zájmu. Čl. 16 odst. 4 Listiny nevylučuje a priori účelové omezení využití církevních kompenzací. Jejich účelové omezení však musí být omezeno na tu jejich část, která je nezbytná pro účely podpory kultu a musí být určeno právě pro účely kultu. Zbylá část finančních kompenzací může být účelově omezena jen z velmi malé části tak, aby nebyla omezena nezávislost církví na státu, a za takovým účelem, který je úměrný případnému omezení. Mezinárodní lidskoprávní judikatura přitom zastává názor, že stát vlastním uvážením a prostřednictvím demokraticky přijatého zákona nejlépe určí, jak restituovat nespravedlivě zabavený majetek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Církevní restituce: spravedlnost nebo další křivda
Šantrůčková, Adéla ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza restitučního procesu se zvláštním zřetelem na tzv. "církevní restituce". Připravuje se právní úprava, která předpokládá velmi rozdílný přístup v procesu restituce u církevních subjektů, oproti ostatním oprávněným osobám. Teoretická část charakterizuje transformační proces české ekonomiky, přičemž hlavní důraz je kladen na změny vlastnických práv. Vysvětleny budou pojmy, které se týkají právě transformace, vlastnických práv a restitucí. Úvod analytické části je zaměřen na vztah církví k majetku v historickém období od doby vlády Josefa II do období po 25. únoru 1948. Následně je zkoumán vývoj vlastního restitučního procesu tzv. církevního majetku od roku 1989 po současnost. Na základě získaných informací by tato práce měla ve svém závěru zodpovědět, zda je chystaná právní úprava opravdu pokusem o nápravu a spravedlnost nebo jen další křivdou na všech běžných oprávněných osobách.
|
|
|
ANALÝZA RESTITUČNÍHO PROCESU ZEMĚDĚLSKÉHO MAJETKU V ČR OD JEHO POČÁTKU DO SOUČASNOSTI
Kopecký, Jan ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracování analýzy vývoje restitučního procesu v ČR v období od roku 1991 do roku 2010, zejména pak restitučního procesu týkajícího se zemědělského majetku. Jednou z nejvýznamnějších oblastí činností Pozemkového fondu ČR je vypořádání oprávněných osob v restitučním procesu dle zákona číslo 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Do této oblasti jsou z právního hlediska zařazeny rovněž tzv. církevní restituce, které jsou do současnosti nedořešené pro zásadní nejednotnost názorů exekutivní i politické reprezentace. Teoreticko-metodologická část je založena na poznatcích čerpaných ze zákonů č.229/1991 Sb., č.87/1991 Sb., č.403/1990 Sb. a č.95/1999 Sb. z odborné literatury a dalších vhodných pramenů. Tato část se zabývá obecným popisem transformace centrálně plánované ekonomiky v ekonomiku tržní po roce 1989. Pozornost je věnována čtyřem pilířům transformačního procesu, především pak změnám vlastnických práv, kde jednou z hlavních součástí je restituční proces. Dále vysvětluje nezbytnou terminologii a definice související s danou tématikou. V praktické části práce je analyzován zejména restituční proces upravený zákonem číslo 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve sledovaném období od roku 1991 do roku 2010. Zkoumány budou základní parametry restitučního procesu, jimiž jsou: vývoj počtu oprávněných osob, počet vypořádaných osob v každém roce, hodnota restitučních nároků, struktura vypořádání nároků na restituce naturální, restituce náhradní atd. Analýza se bude také zabývat restitucemi církevního majetku, jehož rozhodující část je právě v působnosti tohoto zákona.
|
|
|
Restituční proces dle zákona č.229/1991 sbírky, se zvláštním zřetelem na církevní restituce
Mikulová, Veronika ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat restitučním procesem se zvláštním zřetelem na církevní restituce v České republice. V současnosti téma velmi aktuální a diskutované, jelikož církev, v současné době, stále vznáší nové restituční nároky, avšak poněkud odlišným způsobem, než jakým je řešeno vypořádání nároků u "běžných oprávněných osob". V teoretické části bude stručně popsána celková transformace národního hospodářství. Hlavní důraz bude kladen na vysvětlení principů restitučního procesu, a to ve všech třech právních režimech realizovaných v České republice v rámci systémových změn národního hospodářství. V části druhé, analytické, bude hlavní zřetel kladen na vývoj restitučního procesu v České republice podle zákona č.229/1991 sbírky. Dále se zaměřím na analýzu odlišností v průběhu restitucí u "běžných oprávněných osob" a u majetku církví. Budu se snažit nalézt odpověď na otázku, zda požadované nároky církví jsou v souladu s platným právem v České republice, s Listinou základních práv a svobod, popřípadě jinými normami. V závěrečné části vyhodnotím postup církví v restitučním procesu, budu zkoumat zda-li nedochází k atypickému průběhu uplatňování nároků při majetkovém vypořádání, což bude hlavním cílem této práce.
|
host ::
RSS.