|
|
Vliv otužování na BMI index, resp. prevalenci obezity vybraného vzorku populace
OSTRÁ, Marie
Diplomová práce se opírá o recentní důkazy přítomnosti a funkčnosti hnědé tukové tkáně (Brown Adipose Tissue, BAT) u lidí, které přinesly zvýšený zájem o netřesovou termogenezi a roli BAT při metabolismu. Protože BAT je obecně aktivována chladovou expozicí, nabízí se otázka vztahu mezi množstvím tělesného tuku, resp. BMI indexem a pravidelnou chladovou expozicí. Výzkumu otužování (studenou sprchou několikrát týdně po dobu tří měsíců) se zúčastnilo celkem 49 probandů ve věkovém rozmezí 19 - 25 let. Všichni byli změřeni před a po otužování na přístroji Bodystat, kde bylo zjištěno procento tělesného tuku, procento aktivní tělesné hmoty (ATH), procento beztukové tělesné hmoty, procento tělesné vody, BMI a WHR index. Následně byly zjištěné charakteristiky porovnány a vyhodnoceny. Důležitým výsledkem je rozdíl v procentech tělesného tuku, kde v důsledku otužování a předpokládané aktivace BAT došlo k statisticky významné redukci tělesného tuku u experimentální skupiny žen. Lze konstatovat, že otužování může mít významný potenciál v boji proti obezitě.
|
|
|
Utilizace energetických substrátů v bílé a hnědé tukové tkáni při metabolickém syndromu
Seďová, Karolína ; Škop, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Hnědá tuková tkáň je unikátní termoregulační orgán, její funkcí je přeměňovat energii ve formě protonového gradientu na energii tepelnou a zároveň snižovat efektivitu metabolismu. Její funkce se zdá být nadějí v léčbě metabolického syndromu a komplikací s ním spojených. Efekt hnědé tukové tkáně v léčbě MS však stále není objasněn a proto jsme chirurgicky odstranili tuto tkáň u potkanů, kteří trpí metabolickým syndromem, abychom objasnili důsledky extirpace na parametry metabolického syndromu. V této práci jsme sledovali aktivitu interskapulární tukové tkáně na parametry metabolického syndromu. Srovnávali jsme parametry mezi kmeny HHTg potkanů a kontrolním kmenem potkanů Wistar a pozorovali jsme nižší hmotnost potkanů kmene HHTg přes projevy ostatních parametrů metabolického syndromu, jako je dyslipidémie, inzulinová rezistence tukové tkáně, vyšší hodnoty NEMK v krvi. Zjistili jsme, že tito potkani mají významně vyšší aktivitu iBAT, jak v inkorporaci palmitátu do lipidů, tak ve spalování lipidů ve formě CO2 a zejména v nižším věku. Tato zjištění nás vedla k hypotéze, že iBAT by mohla mít zásadní vliv na parametry MS u neobézních potkanů. Extirpací iBAT u mladých potkanů, ani u potkanů v pokročilejším věku však neměla zásadní vliv na metabolismus ani na hmotnost. Dokonce došlo ke zlepšení některých...
|
|
|
Mitochondriální respirace u chladově adaptovaných potkanů. Srovnání tkání.
Flégrová, Eliška ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Adaptace na chlad neboli otužování je známo po mnoho desetiletí svými blahodárnými účinky na zdraví člověka. Naproti tomu náhlá expozice chladu, chladový šok, je velkým rizikem vzniku mozkových a srdečních příhod, zvláště u starších jedinců. Existuje velmi málo literárních údajů o buněčných a molekulárních mechanismech chladové adaptace na srdci a mozku. Cílem této práce bylo postihnout a srovnat rozdílné vlastnosti mitochondrií srdeční, jaterní, mozkové a hnědé tukové tkáně potkanů chovaných ve 25 ± 1 řC a po mírné chladové adaptaci (9 ± 1 řC, 5 týdnů). K analýze byla použita oxygrafická a spektrofotometrická měření a metoda Western blottingu. Podařilo se nám postihnout charakteristické tkáňové rozdíly v souvislosti s jejich úlohou v kontextu celého organismu. Zjistili jsme rozdíly v respirační kontrole u srdce a jater. Adaptace na chlad snížila aktivitu enzymů Krebsova cyklu. Příspěvek mastných kyselin k respiraci je maximální u hnědého tuku a minimální v hipokampu. Další studium je však nezbytné.
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Role of Gq-coupled receptors in brown adipocytes
Čajková, Michaela ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Doleželová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biologických a lékařských věd Rheinische Friedrich-Wilhelms-University Bonn, Institute of Pharmacology and Toxicology Kandidát: Michaela Čajková Školiteľ: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Konzultant: Dr. Linda Sarah Hoffmann Názov diplomové práce: Úloha receptorů spřažených s Gq proteiny v hnědých adipocytech V mojej diplomovej práci, sme sa zamerali na štyri receptory spojené s Gq proteiny (F2R, α1DAR, LPHN1, TSHR) v hnedých adipocytoch (BAs), ktoré boli identifikované v screene, s najvyššou expresiou v nezrelých a zrelých BAs. Cieľom bolo potvrdiť predpoklad, že receptor pre thyroidný stimulujúci hormón (TSHR) hrá kľúčovú rolu v diferenciácií BAs a že F2R, LPHN1 a α1D-AR by mohli byť pre BAs dôležité. V našej štúdii sme zisťovali genetickú expresiu týchto štyroch receptorov v BAs pomocou analytických metód kvantitatívna reverzná-transkripcia polymerázová reťazová reakcia (qRT-PCR) a Western blot. Výsledky z analýz ukázali, že expresia TSHR bola zvýšená v zrelých BAs, znamená to, že TSHR indukuje dozrievanie BAs. BAs infikované s vlásenkovou RNA (sh-RNA) proti TSHR sa diferencovali podstatatne menej, čo sme dokázali aj pomocou Oil Red-O barvenia. Expressia adipocytného Proteinu 2 (aP2), peroxisome proliferator-activated...
|
|
|
Vliv obvyklé pokojové teploty na BMI, resp. prevalenci obezity vybraného vzorku populace
BEDNAŘÍKOVÁ, Renata
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda BMI (Body Mass Index) u lidí souvisí s vnitřní pokojovou teplotou. Nižší pokojová teplota může totiž vést k aktivaci hnědé tukové tkáně (BAT Brown Adipose Tissue) a tím zvýšit energetický výdej. Protože te-pelný komfort je do jisté míry individuální, úkolem je zjistit, zda existuje závislost mezi BMI a frekvencí pociťovaného teplotního diskomfortu. Výzkumu se zúčastnilo 202 respondentů ve věkovém rozmezí 3 - 27 let. Všichni byli změ-řeni a zváženi, teplotní návyky potom zaznamenali formou dotazníku. Podrobnějšímu sběru dat byla podrobena skupina VŠ studentů. K vyhodnocení dat byla použita PCA (Analýza hlavních komponent) a regresní analýza, pro stanovení vlivu pokojové teploty byly data jednotlivců vážena pomocí koeficientu tepelné izolace během noci. Výsledky ukázaly, že s rostoucí noční průměrnou teplotou v ložnici roste i BMI, resp. percentilová BMI třída respondentů. Méně jasné jsou výsledky u věkových kategorií, kdy u nejmladší věkové kategorie závislost mezi BMI a pokojovou teplotou neexistuje, u dospívajících žen a dospělých mužů je průkazná, u dospívajících mužů a dospělých žen je závislost neprůkazná. Vyhodnocením 87 odpovědí na otázku týkající se frekvence subjektivního pocitu chladu adolescentů a dospělých jedinců se ukázalo, že čím častěji pociťovali ve svých obydlích chlad, tím nižší měli percentilovou třídu BMI i BMI v jednotlivých věkových skupinách. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že pokojová teplota během spánku je další význačný faktor ovlivňující BMI a snížení teplot v domácnostech by mohlo vést ke snížení míry obezity populace.
|
host ::
RSS.