|
|
Posouzení využitelnosti vybraných listnatých dřev pro výrobu kompozitu na bázi dřeva
Mišičák, Patrik
Bakalářská práce se zabývá posouzením využitelnosti dřeva olše a topol osiky pro výrobu kompozitu na bázi dřeva, konkrétně výroby OSB desek. Využívá provedené experimentální analýzy k vyhodnocení využitelnosti v opláštění rámových konstrukcí dřevostaveb. První z částí se zabývá přehledem dřevotřískových desek se zaměřením na OSB desky. Shrnuje význam, využití a produkci OSB desek a zaměřuje se na alternativní druhy vstupní suroviny pro výrobu kompozitu na bázi dřeva. Popisuje jednotlivé technologické procesy výroby OSB desek. Další část se zaměřuje na jednotlivé operace výroby a zobrazuje využité postupy měření. Dále vyobrazuje stanovená data a na nich aplikované statistické metody. Na základě statisticky zpracovaných dat vybraných fyzikálních a mechanických vlastností zhotovených desek, porovnává a vyhodnocuje stanovené hodnoty s požadavky uvedenými v normě ČSN EN 300, odpovídající danému využití.
|
|
|
Vliv tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpazní vlastnosti dřeva
Imramovský, Pavel
Tato diplomová práce se zabývala tématem vlivu tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpanzní vlastnosti dřeva. Za tímto účelem byla provedena tepelná modifikace bukového dřeva v teplotách (180 °C, 200 °C, 220 °C) ve speciální upravené komoře Katres. Dále byla provedena chemická modifikace za použití anhydridu kyseliny octové. Jednotlivé vzorky bylo nutné nakrájet na plátky v radiálním a tangenciálním směru pomocí mikrotomu. Pro stanovení sorpčních a difuzních vlastností všech těchto bukových plátků společně s referenčním neupraveným, bylo využito zařízení na zkoumání dynamické sorpce par (DVS). Dále bylo stanoveno dynamické bobtnání u všech zkoumaných skupin v radiálním a tangenciálním směru. V rámci určení míry bobtnání byly měřeny velikosti vzorků pomocí posuvného měřítka v určených směrech před a po uplynutí doby 24 hodin ve vodě. Z měření vyplynulo, že difusní koeficient stoupal u vzorků, jež byly chemicky i tepelně modifikovány. Rovněž také vycházel vyšší difusní koeficient v radiálním směru než v tangenciálním, což odpovídá odborné literatuře. Z výsledků je patrné, že tepelně i chemicky upravené bukové dřevo odolávalo lépe vlhkosti než referenční neupravené. V rámci bobtnání hraje velkou roli směr, neboť měření v tangenciálním směru dosahují téměř dvojnásobných hodnot oproti radiálnímu. Byly zváženy možnosti využití modifikovaných dřev ve stavitelství i z pohledu zkoumaných vlastností. Statistika byla provedena v programu ANOVA.
|
|
|
Charakterizace mechanických vlastností semi-IPN hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu)
Přibyl, Jiří ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mechanických vlastností semi-IPN hydrogelů na bázi poly(vinylalkoholu). Připravené poly(vinylalkohol) hydrogely byly modifikovány přídavkem alginátu sodného, dextranu, DEAE-dextranu, chitosanu a poly(ethylenglykol). Následně byly mechanické vlastnosti připravených hydrogelů studovány za využití oscilačních amplitudových reologických test, dynamické mechanické analýzy, bobtnacích experimentů a sušících charakteristik. Mikrokalorimetrie byla využita pro posouzení interakcí mezi poly(vinylalkoholem) a biopolymery a v neposlední řadě byla morfologie připravených hydrogelů vizualizována za pomocí kryo-SEM. Hlavní předpoklad pro semi-IPN hydrogely je fakt, že dochází k minimálnímu ovlivnění mechanických vlastností, ale vede k modifikaci vazebných míst obsažených ve struktuře hydrogelu, což má velký potenciál při transportních vlastnostech. Z experimentálních výsledků byly stanoveny vlivy jednotlivých biopolymerů na mechanické vlastnosti. Ze získaných výsledků bylo patrné, že přídavky biopolymerů nemají významný vliv na mechanické vlastnosti poly(vinylakoholových) hydrogelů, avšak v případě bobtnacích experimentů dochází k významnému vlivu počtu cyklů mražení/tání, iontové síly prostředí a použitého biopolymeru
|
|
| |
|
| |
|
|
Inovativní materiály na bázi dřeva
Buriánek, Vlastimil ; Brožovský, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou optimalizace modifikačního postupu u dřevěných překližovaných desek. Optimalizace spočívá zejména ve vyhodnocení různých densifikačních způsobů s rozdílnými parametry plastifikace a stabilizace. Za hodnotící parametry byly zvoleny fyzikální parametry (objemová hmotnost, bobtnání, nasákavost) a pevnostní parametry (pevnost v ohybu, modul pružnosti) modifikovaných desek. Praktická část zahrnovala ověření dvou zhušťovacích úprav na březové překližce.
|
|
|
Strukturní a transportní vlastnosti hybridních hydrogelů s ohledem na aplikační využití
Zhurauliova, Darya ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací strukturních a transportních vlastností hybridních hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu a alginátu sodného s ohledem na jejich aplikační potenciál. Cílem práce je provést studii současného stavu řešené problematiky na téma charakterizace strukturních a transportních (uvolňovacích) vlastností hybridních hydrogelů s ohledem na jejich využití v různých odvětvích lidské činnosti, a také na základě literární rešerše navrhnout a optimalizovat vhodný postup přípravy a provést sérii experimentů pro jejich charakterizaci. S ohledem na vypracovanou literární rešerši, byly pro přípravu hydrogelů zvoleny vhodné polymery schopné gelace, jako je polyvinylalkohol (PVA) a přírodní polysacharid – alginát sodný. Příprava této hybridní sítě zahrnovala fyzikální síťování PVA metodou zmrazování a rozmrazování, a iontového síťování alginátu sodného vápenatými ionty. Kombinací těchto polymerů byly v experimentální části za pomocí fyzikálně-chemických metod stanovovány vlastnosti viskoelastické, bobtnací a transportní. Pro studium mechanických vlastností byla provedena reologická měření – konkrétně oscilační a amplitudové testy. Strukturní vlastnosti hydrogelů (resp. xerogelů) byly stanovovány pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Transportní (uvolňovací) vlastnosti gelových systémů byly stanoveny pomocí difúzních experimentů s metodou detekce UV-VIS spektrometrie, u nichž bylo použito organické barvivo (methylenová modř) jako modelová sonda. Dalším cílem této diplomové práce je modifikace vnitřní struktury hybridních hydrogelů vhodnými činidly, tj. lecitinem. Přítomnost lecitinu v hybridní hydrogelové trojrozměrné sítě slouží jako model fosfolipidové dvojvrstvy tvořící buněčnou membránu čili vyskytující ve tkáních, a tedy má značný vliv na reologické a transportní vlastnosti. Stejnými metodami byly u hybridních hydrogelů s přídavkem lecitinu též stanoveny vlastnosti mechanické, bobtnací a transportní. Závěrem této práce je souhrn naměřených dat pro poskytnutí komplexního přehledu této problematiky. Výsledky naznačují, že přítomnost alginátu sodného ve struktuře PVA zhoršuje jeho mechanické vlastnosti, i když přítomnost lecitinu zvyšuje pevnost hybridních hydrogelů. Porovnáním všech výsledků měření je možné stanovit, že alginát sodný, resp. lecitin, působí na vlastnosti a strukturu hydrogelů, z čehož vyplývá možnost korigovat vlastnosti hybridních gelových systémů podle potřebných aplikací.
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
host ::
RSS.