|
|
Vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava) tři roky po hydrologické revitalizaci
ČERMÁKOVÁ, Monika
Jedlový potok se nachází v Národním parku Šumavě a je součástí komplexu Hornovltavského luhu. Z důvodu těžby rašeliny byl tok v padesátých letech 20. století regulován a odvodňoval přilehlou nivu a území. Po vytvoření a schválení projektu byla část toku v roce 2015 revitalizována. Od té doby každoročně probíhá monitoring na celkem čtyřech přilehlých biotopech v nivě. Na každém z nich byly vytyčeny dvě trvalé plochy. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na těchto trvalých plochách čtyři roky po provedené hydrologické revitalizaci. Dva z biotopů se nacházejí v bezprostřední blízkosti toku a mají kolísavý vodní režim. Jde o druhově bohatou vlhkou pcháčovou louku a o hustý porost vegetace vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou. Další dva biotopy mají rašelinný charakter a nacházejí se ve větší vzdálenosti od potoka v místech s vyrovnanější vodní hladinou. Jsou to vegetace nízkých ostřic a druhově velmi chudé vrchoviště. Použitými metodami bylo fytocenologické snímkování a měření hladiny podzemní vody. Celkem bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 83 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, s dalšími daty získanými po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se rostlinná společenstva vyvíjejí správným směrem a zda revitalizace pomohla obnově komunikace potoka s přilehlým okolím.
|
|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Autekologie slepýše křehkého (\kur{Anguis fragilis}) v zemědělské krajině.
MRÁZ, Roman
Mé téma bakalářské práce je zaměřeno na autekologii slepýše křehkého (Anguis fragilis) v zemědělské krajině, na zpracování dosavadních poznatků o ekologii druhu v Evropě, na charakteristiku míst výskytu a prostorovou aktivitu slepýše na vybraných lokalitách. Tato práce rovněž shrnuje poznatky o metodách odchytu a individuálním rozpoznávání jedinců.
|
|
| |
|
|
Prostorová a letová aktivita mateřské kolonie vrápence jižního Rhinolophus euryale ve Slovenském krasu
Jehličková, Veronika ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Kaňuch, Peter (oponent)
Ve třech částech sezóny (prelaktační, laktační a postlaktační) v letech 2010 a 2011 a v prelaktační části sezóny v roce 2012 byly pomocí radiotelemetrie sledovány změny v letové a prostorové aktivitě a biotopové preferenci u mateřské kolonie samic vrápenců jižních (Rhinolophus euryale) v obci Jasov a okolí ve Slovenském krasu. Mateřská kolonie se ukrývala na půdě kláštera v obci Jasov. Touto oblastí prochází severní hranice areálu rozšíření tohoto druhu. Celkem bylo za celý výzkum sledováno 35 samic vrápenců po dobu 31 nocí. Ve všech prelaktačních obdobích bylo označeno 17 samic, v laktačních obdobích 12 samic a v postlaktačních obdobích 6 samic. Samice byly označeny vysílačkami a pomocí VHF telemetrie (rádiová telemetrie pomocí velmi krátkých vln) byla sledována jejich letová aktivita za účelem popsání tohoto typu chování a následného porovnání habitatových a prostorových preferencí v jednotlivých porovnávaných obdobích sezóny. Celkový počet zaznamenaných lokací za všechna sledovaná období činil 858. Porovnávali jsme aktivitu samic během noci v jednotlivých obdobích sezóny, samice se tedy nacházely v různých fázích reprodukčního cyklu. Samice opouštěly své úkryty nejpozději v prelakatačních obdobích, následovaly výlety samic z úkrytu v laktačních obdobích a nejdříve po setmění opouštěly úkryt...
|
|
| |
|
| |
|
|
Multifunkční zahradní jezírka a vodní nádrže
Kraváček, Václav ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zahradních jezírek a vodních nádrží se zaměřením nejen na technické provedení, ale také na dlouhodobé udržení kvality vody. Hlavní část práce je věnována bližšímu popisu materiálů určených pro stavbu zahradních jezírek, technické vybavenosti, či uspořádání jednotlivých zón v jezírku. Dále se práce zabývá bližším popisem, parametry a charakterem vybraných typů nádrží, jako jsou např. jezírka určená k chovu ryb, či přírodních koupacích biotopů. V neposlední řadě je práce koncipována jako literární rešerše zásadních poznatků v oblasti realizace zahradních jezírek a jejich údržby. Na teoretické poznatky navazuje druhá část práce, zaměřená na návrh dvou variant provedení zahradního jezírka pro vybraného investora.
|
|
|
Identifikace retenčních objemů na území města Brna
Man, Radim ; Roth, Tomáš (oponent) ; Jandora, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit, jestli je možné v zájmovém území využít nově plánované příčné stavby jako hráze suché nádrže a navázat na ně další protipovodňové prvky. Dále potom navrhnout a nadimenzovat nátokové a výtokové objekty, aby co nejefektivněji snižovaly průtok v korytě řeky Svratky při kulminaci povodně. Poslední část práce je věnována vyhodnocení ekonomické efektivity realizovaných opatření. Součástí práce jsou hydrotechnické výpočty nátokového a výtokového objektu, které jsou provedeny pomocí programu HEC-RAS a technické výkresy stavebních objektů.
|
|
|
Fortel aneb postav si dům
Netrefová, Klára ; MA, Klára Zahradníčková, (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh antropozem/metamorfoza volně navazuje na předdiplomový projekt Fortel aneb postav si dům, kdy jsem se rozhodla „přiložit ruku k dílu, řezat vrtat, skládat…“ A znovuobjevovat otisky práce a nástrojů v hmotě odkud se kvůli masové výrobě vytratily. Výstupem projektu byla eklektická, rozpadající se zahrada z cihelných prefabrikátů. V cihlářských výrobcích se vyskytuje většinou kapilární (otevřená) pórovitost. Která dovoluje penetraci a zádrž pomerně velkého množství vody. Cihly jsou vyrobeny z přírodních minerálních surových materiálů, stejně jako keramzit, který se běžně využívá jako se používá jako hydroponický substrát. Pórovitost cihelných tvárnic zároveň způsobuje budoucí degradaci materiálu v exteriéru. Narušené „opracované“ keramické tvárnice v zahradě pukají, mísí se se substrátem a vytvářejí živnou půdu pro rostliny. V diplomové práci odstupuji od materiálů zformovaných do modulů, dovezených na staveniště a zabývám se hmotou v její nejvolnější fluidní formě a formách vznikajících in-situ. Prací prostupují tři fluidní média, voda, hlína a beton. Beton- z počátku fluidní materiál, přejímá formy dalších dvou materiálů, tuhne Hlína- jako polo pevný- polo fluidní materiál Voda- nekonečně fluidní materiál, stále přítomná, rychle se přetváří, a periodicky přichází a mizí, přetváří zbylé dva materiály Materiály se spolu mísí formují v hmoty následně odtékají a rozpadají se a zanikají, když nastane jejich čas. S těmito přírodě blízkými procesy návrh pracuje ve třech měřítcích. V mikro měřítcích dochází k rozpadu hmoty na štěrky, písky, spraše, které vyživují půdy a rostliny, a dovolují vzniknout prostředím vhodným pro rozličné živočichy. Ve středním se jedná o drobné objekty, které formují a manipulují krajinu. A ve velkém se jedná o práci s krajinou samotnou.
|
host ::
RSS.