|
|
Detekce atriální fibrilace v dlouhodobých EKG záznamech
Imramovská, Klára ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Maršánová, Lucie (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou automatické detekce atriální fibrilace v dlouhodobých EKG záznamech. V úvodu teoretické části je popsána elektrofyziologie srdce a podstata síňové fibrilace. Dále jsou představeny metody automatické detekce atriální fibrilace. V praktické části je v programovém prostředí MATLAB realizována metoda využívající symbolických dynamických systémů a výpočtu Shannonovy entropie. Metoda je otestována na signálech z MIT-BIH Atrial Fibrillation Database a Long-Term AF Database. Úspěšnost klasifikace je v závěru porovnána s metodami z různých studií.
|
|
|
Atrial fibrillation detection using time-domain methods
Sámel, Maroš ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
The purpose of this work is to get better understanding of the problems of atrial fibrillation followed by the processing methods for detection of atrial fibrillation based on an analysis of the ventricular rhythm. Methods that are described: method of medians, methods based on histograms (using coefficient of variation and density histograms of RR and RR intervals), method using RdR map, method using complexity of RR intervals and methods based on a statistical framework by Gaussian distribution and Laplace function The practical part of this work is focused on comparing these methods and selecting the best one – method of medians is the chosen one. This is followed by implementation of this method in the Matlab and testing it on the real data from a selected database. In the end, the detection ability of our method is evaluated and compared with the thoeretical detection abilities of the other methods. Our algorithm for detection of atrial fibrillations, based on the median method, achieved excellent results with the highest value of specificity obtained at 93,976%, sensitivity at 89,182% and AUC (area under the curve) at 0,973.
|
|
|
Detekce paroxysmální fibrilace a flutteru síní
Krmela, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fibrilace a flutteru síní, patofyziologií těchto arytmií a jejich automatickou detekcí. Obsahuje teoretický úvod, potřebný k pochopení bazální anatomie srdce, jeho činnosti, vzniku a popisu elektrokardiogramu a kapitolu o srdečních arytmiích. Dále obsahuje rešerši o automatické detekci fibrilace síní. V práci je také popsána databáze, se kterou se pracuje v praktické části. Samotná realizace klasifikace srdečního rytmu a automatické detekce začátků a konců paroxysmálních epizod je provedena v prostředí MATLAB, navrhnutý algoritmus je otestovaný na popisovaných databázích a jsou vyhodnoceny jeho výsledky.
|
|
|
Detekce fibrilace síní ze signálů EKG
Běhunčíková, Vendula ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Fibrilace síní je jednou z nejběžnějších poruch srdečního rytmu. V dospělé populaci většina studií uvádí prevalenci fibrilací síní v rozsahu 1-6 %. Prevalence dále roste s věkem. Její včasné odhalení je pro pacienta klíčové. Prevencí je poté možno zabránit závažným stavům. Pro detekci je využíváno mnoho různých metod včetně metod hlubokého učení. Cílem této bakalářské práce je popsat metody automatické detekce fibrilace síní, navrhnout a implementovat vybrané algoritmy a otestovat jejich výsledky na testovacím datasetu. K implementaci byl využit software Matlab R2020b.
|
|
|
Detekce vybraných typů srdečních arytmií v EKG
Němečková, Karolína ; Ředina, Richard (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá klasifikací EKG záznamů se zaměřením na hůře klasifikovatelné arytmie (flutter síní, atriventrikulární blokáda II. a III. stupně). V teoretické části je uvedena literární rešerše v oblasti metod hlubokého učení, které byly využity pro klasifikaci EKG záznamů, se zaměřením na konvoluční neuronové sítě. Dále je popsána použitá databáze EKG záznamů se stručným popisem detekovaných arytmií. Praktická část provádí implementaci navržených konvolučních neuronových sítí v prostředí Python. Hodnocení kvality klasifikátorů proběhlo pomocí vybraných metrik se zaměřením na F1 skóre. Výsledky jsou na konci práce diskutovány.
|
|
|
Identifikace segmentů supraventrikulárních tachykardií pomocí metody multiple-instance learning
Abbrent, Jakub ; Novotná, Petra (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Supraventrikulární tachykardie mají v populaci vysokou incidenci a často způsobují zhoršení zdravotního stavu. Cílem této diplomové práce je automaticky detekovat a lokalizovat paroxysmální fibrilace síní v záznamech EKG. Algoritmus implementovaný v jazyce Python používá k detekci konvoluční neuronovou síť ResNet s využitím multi-instančního učení a rozhodovacích pravidel. K lokalizaci slouží výstup detekce v podobě feature signálu. Při klasifikaci bylo na testovací množině dosaženo F1 skóre 0,87. Následně byly lokalizovány paroxysmální fibrilace síní s odchylkou -0,40±2,26 sekund pro začátky a 1,09±2,75 sekund pro konce epizod. V závěru práce jsou získané výsledky vyhodnoceny a diskutovány.
|
|
|
Detekce fibrilace síní v dlouhodobých signálech EKG
Polcer, Simon ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Maršánová, Lucie (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá automatickou detekcí síňových fibrilací v dlouhodobých signálech EKG. Nejprve přináší popis elektrofyziologie srdce, síňové fibrilace a automatických metod pro jejich detekci. První metoda realizovaná v této práci je založena na výpočtu parametrů vycházejících z nepravidelnosti délky trvání RR intervalů, druhá využívá stacionární vlnkovou transformaci a další různé typy parametrů jsou vypočteny až ze signálů po transformaci. Vypočtené parametry jsou následně statisticky analyzovány v programu STATISTICA. Parametry jsou zhodnoceny pomocí neparametrického Mann-Whitney testu, dle kterého je vybráno, které z parametrů vykazují statisticky významné rozdíly hodnot pro signály obsahující fibrilaci síní a signály obsahující sinusový rytmus. Nakonec je provedena klasifikace pomocí dvou metod: metody podpůrných vektorů a metody k-nejbližších sousedů.
|
|
|
Influence of autonomic nervous system in the inducibility of atrial fibrillation.
Šrutová, Martina ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
The aim of this study is to investigate changes in sympatho-vagal balance before the initiation of AF. Six mongrel dogs from the Cleveland Clinic foundation were included in this study. ECG was recorded for 24 hours using telemetric Holter monitoring. AF was periodically induced every 30 min. by applying brief bursts of 40 high-frequency atrial train impulses (TI). From the 24 hours signals' traces shorter data episodes were extracted. Each episode consisted of 10 minutes preceding the atrial burst, and 3 minutes following the (TI). The 10 minutes episodes were processed automatically to determine the QRS complexes and RR intervals, and to calculate the HRV parameters. The presence and the duration of AF were determined by manual examination in each of the 3 minutes intervals following the delivery of TI. When the AF was generated, but episodes of AF were shorter than 30 seconds, three HRV parameters were significantly different than when AF was not generated. The HF component was lower in episodes that generated AF. The LF component was higher in episodes that generated AF. No significant differences were found when episodes of AF were longer than 30 seconds. Short episodes of AF could be generated when a certain disorder between sympathetic and parasympathetic tone is present. However in order to be able to generate longer AF episodes it is necessary another component not necessary related to the nervous system. Further analysis with a higher number of dogs should be needed.
|
|
|
Analysis of patient adherence to treatment by DOAC I
Rezáková, Katarína ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Smejkalová, Lenka (oponent)
Analýza adherencie pacientov na liečbu DOAC I Autor: Katarína Rezáková Vedúci diplomovej práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Kateřina Malá, Ph.D. Katedra sociálnej a klinickej farmácie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Fibrilácia predsiení (FiP) je najčastejšia supraventrikulárna tachyarytmia spojená s vyššou morbiditou a mortalitou. V klinickej praxi sa používajú priame perorálne antikoagulanciá (DOAC) ako alternatíva k warfarínu na prevenciu tromboembolických príhod u pacientov s FiP. Cieľom tejto práce bolo analyzovať výpovede pacientov s FiP doplnené o dáta zo zdravotníckej dokumentácie s dôrazom na aspekty spojené s užívaním a zaobchádzaním s DOAC vrátane prostriedkov a nástrojov na podporu adherencie k liečbe, ďalej na mieru informovanosti pacientov týkajúcu sa DOAC a ostatné užívané terapeutické prostriedky. Metodika: Prospektívna štúdia prebiehala od roku 2020 do 2022 vo Fakultnej nemocnici Brno. V štúdii boli zahrnutí pacienti vo veku ≥ 18 rokov s FiP na terapii DOAC (dabigatran, rivaroxaban a apixaban). Dáta o farmakoterapii a zdravotnom stave pacientov boli získané zo zdravotníckej dokumentácie a zo štruktúrovaného rozhovoru s pacientom. Rozhovory s pacientami boli vedené v čase 0, tri a šesť mesiacov od vstupu pacienta do...
|
|
|
Analysis of patient adherence to treatment by DOAC II
Janáčková, Natália ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Tereza (oponent)
5 Abstrakt Analýza adherencie pacientov na liečbu DOAC II Autor: Natália Janáčková Vedúci diplomovej práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Simona Dvořáčková, Ph.D., Mgr. Eliška Mašková Katedra sociálnej a klinickej farmácie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Dávkovací interval môže predstavovať významný faktor ovplyvňujúci adherenciu k liečbe priamymi orálnymi antikoagulanciámi (DOAC; Direct Oral Anticoagulant). Vzhľadom na adherenciu, režim 1-krát denne sa javí ako lepšia alternatíva. Avšak pri vynechaní dávky môže hroziť vyššie riziko zlyhania liečby. Cieľom praktickej časti práce bolo analyzovať postoje a skúsenosti pacientov s DOAC doplnené o dáta zo zdravotníckej dokumentácie s dôrazom na aspekty spojené s dávkovaním DOAC. Metodika: Zber dát do tejto prospektívnej štúdie prebiehal od roku 2020 do 2022 v internej kardiologickej ambulancii Fakultnej nemocnice Brno. K účasti na štúdii boli oslovovaní pacienti vo veku ≥ 18 rokov a liečbou DOAC s indikovanou fibriláciou siení (FS). S každým pacientom absolvoval poučený farmaceut štrukturovaný rozhovor v ďeň vstupu do štúdie a ďalej za 3 resp. 6 mesiacov. Pri rozhovore boli využívané dva validované a tri doplňujúce dotazníky. Boli zisťované postoje, skúsenosti a spokojnosť pacientov s liečbou DOAC,...
|
host ::
RSS.