|
|
Právo rozhodné pro mezinárodní rozhodčí smlouvu
Palkovská, Kateřina ; Bříza, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá právem rozhodným pro mezinárodní rozhodčí smlouvu. Po vymezení povahy rozhodčích smluv a principu separace se práce věnuje jednotlivým přístupům k určování rozhodného práva pro rozhodčí smlouvy. Následující část práce zkoumá aplikaci pro validatis přístupu k určování rozhodného práva v judikatuře britských soudů a analyzuje českou právní úpravu rozhodného práva pro rozhodčí smlouvu. Cílem práce je zhodnotit, zda, a případně do jaké míry, ovlivňuje pro validatis přístup v mezinárodním rozhodčím řízení určení rozhodného práva pro rozhodčí smlouvu.
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Rozhodčí řízení v rámci pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC)
Žilinčíková, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Arbitráž jako mimosoudní forma řešení obchodněprávních sporů je stále více popularizována. Na mezinárodní úrovni je nejvýznamnější institucionalizovanou arbitráží rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži. Jedním z důvodů volby tohoto typu arbitráže je zejména mezinárodní význam a autorita, kterou v rámci mezinárodního obchodního styku oplývá Mezinárodní obchodní komora a její přidružené instituce zejména v daném případě tedy Soud ICC. Tento typ rozhodčího řízení považuji za jednu z nejvhodnějších forem rozhodování mezinárodních obchodních sporů, co také potvrzuje historie jejího vývoje, výhody, které poskytuje svými zásadami a autorita, kterou oplývají rozhodčí nálezy. Procesní adaptabilita řízení a vysoká odbornost rozhodců poskytuje skvělou půdu pro hladký průběh celého řízení. Základními zásadami tohoto typu rozhodčího řízení je autonomie vůle stran, zásada rovnosti stran, neveřejnost, diskrétnost, rychlost a ekonomičnost. Největší tlak je kladen právě na členy senátu, kteří při svém rozhodování musí kromě dodržení Pravidel důrazně respektovat také imperativní předpisy a veřejný pořádek státu místa konání arbitráže a také státu, ve kterém má být nález následně vykonán. Každá fáze od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení na Sekretariátu, přes...
|
|
|
Rozhodčí řízení
Čeladník, Filip ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
1 Smyslem této práce je pojednat o rozhodných aspektech české právní úpravy rozhodčího řízení pod úhlem pohledu vybraných západoevropských vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů. Autor tímto usiluje o kritický náhled na rozhodčí řízení v právním řádu České republiky v širších světových souvislostech a prizmatem moderní západoevropské a světové právní teorie rozhodčího řízení. Intencí takového postupu je zodpovědět otázku, zda současná česká právní úprava rozhodčího řízení je v souladu s trendem, kterým se teorie a praxe rozhodčího řízení vyvíjí. Cílem této práce je rovněž zodpovědět otázku, zda by české soudy měly mít pravomoc věcně přezkoumávat aplikaci práva rozhodci, přičemž odpověď na tuto otázku hledá autor ve srovnání českého, resp. kontinentálního systému práva s právem Anglie a Walesu.
|
|
|
Trusty v mezinárodním právu soukromém
Pračková, Naďa ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Svěřenské fondy v mezinárodním právu soukromém Práce se zkoumá institut trustů a svěřenských fondů vytvořených na základě jednání zakladatele (express trusts) v mezinárodním právu soukromém. Cílem je srovnání právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém s úpravou Haagské úmluvy o právu použitelném pro trusty a jejich uznávání. Práce se skládá ze třech hlavních kapitol, úvodu a závěru. Druhá kapitola se zaobírá historickým vývojem a původem starořímských fideikomisů, common law trustů a rodinných fideikomisů. Třetí kapitola blíže analyzuje pojem a charakteristiku trustů a svěřenských fondů v České republice, reflektuje navrhované novelizace, předestírá chápání pojmu trustů z pohledu Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu. V neposlední řadě rozebírá charakteristiku trusů ve smyslu Haagské úmluvě o právu použitelném pro trusty a jejich uznávání. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na způsoby určení rozhodného práva použitelného pro trusts a jejich uznávání na národní, evropské a mezinárodní úrovni. Práce reflekture úpravu zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, zmíněné Haagské úmluvy a relevantních právních předpisů Evropské unie se speciálním zřetelem na Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 650/2012 ze dne...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu)
Suchá, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu(srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu) Tato diplomová práce se zabývá komparací kolizních norem v oblasti mezinárodního rodinného práva v České republice a Spolkové republice Německo. Zaměřuje se konkrétně na vybrané otázky manželství, registrovaného partnerství a osvojení, ve kterých je obsažen mezinárodní prvek. Při zpracování tématu byla zohledněna kromě vnitrostátních předpisů z oblasti mezinárodního práva soukromého také úprava na mezinárodní a unijní úrovni. Včetně budoucího vývoje v této oblasti. Práce se skládá ze šesti kapitol. Po úvodu následuje kapitola první, která se zabývá obecným zařazením mezinárodního rodinného práva jako součásti mezinárodního práva soukromého a jejich vymezení. Následující kapitola je zaměřena na kolizní normy a hraniční určovatele sloužící k určení rozhodného práva. Zahrnuty jsou také pojmy jako výhrada veřejného pořádku či zpětný a další odkaz. Kapitola třetí je zaměřena na obecné vymezení pravomoci soudů k projednání sporů s mezinárodním prvkem. Čtvrtá kapitola je věnována manželství, obsaženy jsou prameny právní úpravy, pravomoc soudů v manželských věcech a srovnání kolizních norem pro jeho uzavření, rozvod, osobní a majetkové poměry mezi manžely. Na registrované partnerství je...
|
|
|
Mediace s mezinárodním prvkem
Vanišová, Veronika ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je představit hlavní rysy mediace s mezinárodním prvkem, zejména pak nejdůležitější aspekty příslušné právní úpravy ve světle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech ("Směrnice") a Zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých předpisů ("Zákon o mediaci"). Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola má za cíl vymezit hlavní principy mediace a její místo v systému ADR. Druhá kapitola se věnuje hlavním otázkám vztahu mediace a mezinárodního práva soukromého. Ve třetí kapitole se věnuji zásadním aspektům mediace tak, jak je chápe Směrnice, jejich promítnutí do národní právní úpravy, tj. do Zákona a mediaci a následnému porovnání s právní úpravou vybraných členských států. Pro zmíněnou komparaci v práci používám citace z anglických překladů příslušných právních předpisů předmětných členských států. Tématem čtvrté kapitoly je postavení a role mediace v oblasti mezinárodního řešení sporů a náhled na nově přijatá mediační pravidla Mezinárodní obchodní komory ICC.
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu)
Pračková, Naďa ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu) Cílem práce je srovnání právní úpravy českého a italského mezinárodního práva soukromého v souvislosti s otázkou použitelného práva a uznávaní trustů a svěřenských fondů. Práce se skládá z šesti hlavních kapitol, úvodu a závěru. Druhá kapitola se věnuje historickému původu svěřenství a trustů s důrazem na historický vývoj svěřenství v českém právu. Třetí kapitola se zaměřuje na pojem svěřenských fondů a trustů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v Haagské úmluvě o právu použitelném pro trusty a jejich uznávání a její specifickou implementaci povolující vznik italských vnitřních trustů, tzv. trusts interni. Čtvrtá a pátá kapitola obsahují komplexní analýzu zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a zmíněné Haagské úmluvy. Konkrétně rozebírají rozsah aplikace, volbu a určení použitelného práva, štěpení práva a uznávání trustů a svěřenských fondů. Přehled relevantní evropské legislativy a nástin potenciálního směřování evropské judikatury jsou obsaženy v kapitole šesté. Sedmá kapitola rozebírá praktické aspekty rozhodného práva a uznávání trustů.
|
|
|
Rozhodné právo pro smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem při neexistenci volby práva
Mendrok, Eva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Účelem této práce je vymezit a zhodnotit způsob úpravy kolizních pravidel pro určení obligačního statutu u smluvních závazkových právních vztahů v případech, kdy si jej smluvní strany nezvolily. Tato úprava je obsažená v mezinárodních, unijních i vnitrostátních pramenech práva, proto je vždy nutno podrobně zkoumat rozsah působnosti normy aplikovatelné na daný případ. Středem pozornosti této práce je unijní úprava, a to zejména článek 4 Nařízení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které nabylo účinnosti dne 17. prosince 2009 a použije se na smluvní závazkové vztahy podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů a za předpokladu, že si rozhodné právo účastníci smlouvy nezvolili. Nový článek 4 Nařízení měl posílit právní jistotu a překonat interpretační potíže, které byly tolik vytýkané úpravě náhradních hraničních určovatelů v Římské úmluvě. Právní jistota měla být vyjádřena prostřednictvím pevných hraničních určovatelů obsažených v článku 4 odst. 1 Nařízení, které byly doplněny pravidlem charakteristického plnění. Na druhou stranu určitá flexibilita měla být zajištěna prostřednictvím únikové doložky a pravidla nejužšího spojení, které měly možnost vyloučit aplikaci rozhodného práva zvoleného podle pravidel v odstavcích 1 a 2, za předpokladu, že...
|
host ::
RSS.