|
|
Možnosti využití výlisků z bezinek
Ondrušová, Pavlína ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv ve výliscích bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, botanická charakteristika a možnosti využití bezu černého v potravinářství a farmacii. Větší pozornost je věnována anthokyanům. Je přiblížena jejich charakteristika a faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce jsou shrnuty pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářském průmyslu. V experimentální části byla připravena bezová šťáva a extrakty z bezových výlisků. Jako extrakční činidla byly použity dvě různá rozpouštědla, směs vody a ethanolu v poměru 1:1 a směs vody a methanolu ve stejném poměru. K identifikaci a kvantifikaci barviv v připravených vzorcích byl vyvinut chromatografický separační systém (HPLC) s kolonou Kinetex EVO C18 a izokratickou elucí kombinované mobilní fáze vody acetonitrilu a kyseliny mravenčí. Analýza trvala jen 12 min. Metodou HPLC byla v bezové šťávě a v extraktech z bezových výlisků identifikována a kvantifikována dvě majoritní barviva, kyanidin-3-glukosid a kyanidin-3-sambubiosid. Největší množství anthokyanů bylo získáno při extrakci směsí methanol a voda (594,6 ± 0,42 mg.100g-1 ). Obsah anthokyanových barviv v bezových extraktech a šťávě byl také stanoven často používanou pH-diferenciální metodou. Obojí výsledky byly vzájemně porovnány. Metoda HPLC poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení, která se ukázala vhodná pro orientační měření obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Srovnání plodů některých odrůd zimolezů z hlediska obsahu vybraných biologicky aktivních látek
Veselý, Ondřej ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd zimolezu kamčatského (Lonicera caerula var kamtschatica) a jejich vzájemného porovnání z hlediska obsahu biologicky aktivních látek. Byly analyzovány odrůdy vypěstované v roce 2014. V teoretické části jsou popsány a charakterizovány jednotlivé analyzované parametry biologicky aktivních látek, a to fenolické látky, anthokyany a kyselina askorbová a možnosti jejich stanovení. Dále je v teoretické části popsán zimolez kamčatský, jeho taxonomické a morfologické vlastnosti a jeho nutriční vlastnosti. Experimentální část práce byla zaměřena na popis použitých metod k analýze biologicky aktivních látek a na jejich analýzu samotnou. Polyfenolické látky a anthokyany byly stanovovány spektrofotometricky a vitamín C byl stanovován vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy vzájemně porovnány. Celkově se dá říci, že odrůdou s nejvyšším obsahem všech tří analyzovaných biologicky aktivních látek je odrůda Valchová, která měla druhý nejvyšší obsah polyfenolických látek (546,3 mg ·100 g-1 plodů), třetí nejvyšší obsah kyseliny askorbové (35,1 mg ·100 g-1 plodů) a šestý nejvyšší obsah anthokyanů (170,8 mg ·100 g-1 plodů)
|
|
|
Chytré jedlé filmy citlivé na pH
Jarošová, Gabriela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na chytré jedlé vrstvy reagující na změnu pH. Teoretická část pojednává o chytrých obalech včetně legislativy, která se k nim váže. Je zde popsána látka chitosan, která je hlavní pro přípravu vrstvy, dále anthokyaniny, které slouží jako barevný indikátor. Nejprve byly izolovány anthokyaniny z červeného zelí pomocí extrakce směsí vody a ethanolu. Byly připraveny jedlé filmy z chitosanu a kukuřičného škrobu s přídavkem anthokyaninů. Jako síťovací roztok byl použit trifosforečnan pentasodný. Takto připravené vrstvy byly podrobeny testu rozpustnosti, který dokázal nejmenší rozpustnost v případě rychlého sušení v sušárně, a to průměrně 14,5 %. Dále byla zkoumána barevná reakce na změnu pH prostředí. Výsledky ukazují, že připravené vrstvy reagovaly na každé pH, nejvýrazněji se ale projevovala reakce na pH 1 a 3.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů moderních odrůd angreštů
Javorská, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením jednotlivých chemických parametrů v moderních odrůdách angreštu (Grossularia uva-crispa). Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku rostliny, popis vybraných odrůd, chemické složení a potravinářské využití plodů. Druhá polovina teoretické části je věnována charakteristice vybraných nutričních parametrů a metodám stanovení celkových anthokyanů, fenolických látek, vitaminu C a antioxidační aktivity. V experimentální části byla provedena analýza celkem 17 odrůd angreštu, které pocházejí od pěstitele Vondráčka a z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Ke stanovení monomerních anthokyanů byla použita pH diferenciální metoda. Celkový obsah polyfenolů byl stanovován pomocí Folin-Ciocalteuova činidla. Dále byl ve všech odrůdách stanoven obsah vitaminu C metodou HPLC a zhodnocena celková antioxidační aktivita s využitím radikálu DPPH. Jednotlivé odrůdy angreštu byly nakonec porovnány podle obsahu stanovovaných chemických parametrů.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů
Pelikánová, Blanka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů. Teoretická část je věnována charakteristice rybízu, biologicky aktivním látkám v jeho plodech a také využití rybízu v potravinářství. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným chemickým parametrům – polyfenolům, antokyanům, vitaminu C a antioxidační aktivitě. V praktické části byly stanoveny vybrané chemické parametry v šesti bílých, dvanácti červených a třinácti černých odrůdách rybízů. Antokyany a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometricky. Obsah kyseliny askorbové ve vybraných odrůdách rybízu byl stanoven metodou HPLC. Pro stanovení antioxidační aktivita byla zvolena metoda volného radikálu DPPH.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Možnosti využití výlisků z plodů aronie
Kujínková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití výlisků z plodů aronie. Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku aronie, popis HPLC a anthokyanových barviv. V experimentální části se zkoumají různé vlivy extrakčních podmínek na obsah vybraných polyfenolických sloučenin, kyseliny gallové a vanilové, katechinu a rutinu, ve výliscích z plodů aronie. Zmíněné sloučeniny byly v této práci stanoveny metodou HPLC, stejně jako jednoduché sacharidy. Množství anthokyanových barviv bylo zjištěno pH diferenciální metodou.
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
host ::
RSS.