|
|
Vzdělanostní reprodukce a kulturní kapitál. Kvalitativní studie
Vojtíšková, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kreidl, Martin (oponent) ; Kučera, Miloslav (oponent)
Školy, rodiny a nerovnosti. Výběr středního vzdělání v současné české společnosti Disertační práce se zabývá výběrem středního vzdělání v rodinách, vlivem rodiny a školy na volbu žáků a žákyň narozených v 1. polovině 90. let. Zvláštní význam této fáze spočívá v tom, že střední školy v České republice jsou vysoce diferencované a volba proto patří ke klíčovým bodům školní kariéry. Typ studované střední školy podstatně ovlivňuje vzdělanostní aspirace a šance absolventů na přijetí do dalšího vzdělání, strukturuje pole příležitostí v životní dráze mladých lidí. Analýza se opírá o data získaná ve dvou kvalitativních studiích: 1. focus groups s matkami dětí v 9. ročníku školní docházky: studentů a studentek (výběrových) víceletých gymnázií; žáků a žákyň ze základních škol (hlavní vzdělávací proud); 2. případové studie prováděné ve dvou pražských školách zaměřené na dvě třídy v osmém a devátém ročníku (2008-2010). Cílem obou studií bylo zmapovat subjektivní perspektivy zúčastněných aktérů - rodičů, žáků a pedagogů, ukázat různé zájmy, připisované významy, hodnoty ve výchově, vzdělávání, schopnosti rozlišování typů středních škol vzhledem k vyhlídkám nové generace v současné společnosti. Ústřední výzkumnou otázkou je, jaké mechanismy přispívají k diferenciaci vzdělávacích drah českých žáků mezi základní a střední...
|
|
|
Faktory utváření vzdělanostních aspirací v České republice po roce 1989
Mamulová, Tereza ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
4 Abstrakt V bakalářské práci jsou popsány faktory, které se podílejí na tvorbě vzdělanostních aspirací po roce 1989. Faktory utváření vzdělanostních aspirací jsou zde identifikovány v kontextu proměn, kterými prošla Česká společnost v posledním čtvrtstoletí. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický kontext tvorby vzdělanostních aspirací. Faktory jsou zkoumány na třech úrovních: strukturální, individuální a kontextuální. Utvářející faktory jsou studovány pomocí dostupných studií z České republiky, pohled na jejich utváření je také obohacen o poznatky ze studií zahraničních. Práce dále obsahuje diskuzi nad poznatky a rešerši dostupných výzkumů, které přispívají k poznávání utvářejících faktorů vzdělanostních aspirací. Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, vzdělanostní nerovnosti, kulturní kapitál, transformace, přístup k terciárnímu vzdělávání, sociální mobilita
|
|
|
Rozhodování žáků v procesu volby učebního oboru jako další vzdělávací cesty
Chvátalová, Monika ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu rozhodování žáků z dělnických rodin v procesu volby učebního oboru jako typu vzdělávací cesty. V teoretické rovině nejprve vymezuje hlavní problémy, se kterými se potýká současné české učňovské školství, a následně zasazuje problematiku volby učebního oboru do kontextu reprodukce vzdělanostních nerovností a představuje základní teoretické přístupy ke studiu vzdělanostních nerovností a jejich reprodukce Na základě výzkumu založeném na kvalitativní metodě chápajících rozhovorů následně ukazuje, že učňovské obory jsou žáky z dělnických rodin vnímány jako výhodná a v rámci vzdělanostního systému zcela rovnocenná, a z mnoha ohledů tudíž racionální volba. Nízké vzdělanostní aspirace těchto žáků přitom vycházejí především z jejich specifické představy o životním úspěchu, ve které nehraje formální vzdělání podstatnou roli a která naopak spočívá v co nejdřívějším opuštění vzdělávacího systému a nalezení pracovního uplatnění v oboru, který je baví. Učební obory středních odborných učilišť přitom žáci z dělnických rodin vnímají především jako prostředek umožňující vykonávat danou, konkrétně vymezenou profesi a jejich hlavní výhodu spatřují v jejich praktickém zaměření.
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Sociální diferenciace v českém vzdělávacím systému
Bartušek, Aleš ; Voříšková, Iva (vedoucí práce) ; Papánek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je uvést do problematiky vzdělanostních nerovností, prezentovat v současné době nejvýznamnější mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání (PISA) a především přiblížit nejmodernější trendy měření výsledků vzdělávání, na jejichž principech je celý projekt vybudován. Hlavním cílem pak je pokusit se na základě aktuálních výsledků posledního výzkumu PISA 2003 identifikovat vzdělanostní nerovnosti, zdroje jejich reprodukce a vysvětlit princip jejich fungování v České republice. První část práce (kapitoly 1-2) se věnuje obecnému úvodu do vzdělanostních nerovností. Vysvětluje pojetí spravedlnosti ve vzdělávání a zasazuje vzdělanostní nerovnosti do sociologického kontextu. Jsou zde nastíněny nejdůležitější přístupy, teorie a koncepce vysvětlující vzdělanostní nerovnosti a detailněji je popsán sociálně-psychologický model sociální stratifikace. Dále jsou zde základní informace o českém vzdělávacím systému a mezinárodní komparace se zeměmi OECD. Druhá část práce (kapitoly 3-4) přibližuje mezinárodní projekt PISA, na jehož nejnovějších datech jsou postaveny prováděné analýzy. Kapitola 3 představuje projekt jako celek a seznamuje s jeho cíly, metodami, koncepcí, prezentací jeho výsledků a se vzorkem testovaných žáků. Kapitola 4 se věnuje teorii měření výsledků vzdělávání a popisuje řešení některých problémů v jednotlivých fázích výzkumu. Závěrečná část práce (kapitoly 5-7) vychází z reálných dat výzkumu. Kapitola 5 prezentuje základní výsledky výzkumu PISA za rok 2003 v oblasti matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a kapitola 6 provádí analýzy jednotlivých veličin a vztahů mezi nimi za účelem určení vlivu socioekonomického zázemí žáků na jejich výsledky ve škole, identifikace rozdílů mezi různě organizovanými vzdělávacími systémy a především zodpovězení otázek týkajících se separace žáků do různých typů škol. Kapitola 7 je pak zaměřena na analýzu výsledků českých žáků. Na základě rozdílů mezi jednotlivými typy škol vypovídá o selektivitě českého vzdělávacího systému a zkoumá faktory formující aspirace žáků na terciární vzdělávání.
|
host ::
RSS.