|
|
Problémy dětství v próze Martiny Drijverové
Najmanová, Kamila ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Resumé Ve své práci se soustředím na náměty, typologii postav, zahrnující podobu vypravěče, a obraz prostředí ve vybraných prózách Martiny Drijverové. Jedná se o knihy Táta k příštím Vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, Sísa Kyselá, Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny a Domov pro Marťany. V první části se věnuji stručnému životopisu a bibliografii autorky. Dále také charakterizuji žánr příběhové prózy ze života dětí a zabývám se i tím, jaké postavení v tomto žánru mezi ostatními českými autorkami Martina Drijverová zaujímá. V hlavní části se zabývám nejprve náměty, které autorka ve svých prózách zpracovala - dítě a neúplná rodina, outsider, dětské přátelství a dítě s handicapem, které jsou pro dnešní děti stále aktuální. Dále se věnuji typologii postav, která je nejrozsáhlejší částí mé práce. Kromě charakteristiky protagonistů jednotlivých knih zahrnuji do této části i podobu vypravěče. Ve vyprávění dívčích hrdinek použila autorka ich-formu, pomocí níž vyjádřila jejich myšlenky a pocity. Pro příběhy chlapců zvolila Drijverová er- formu. Autorskou vypravěčskou perspektivu v nich střídá s perspektivou hlavního hrdiny, která umožňuje čtenářům nahlédnout do fantazie a myšlenek protagonistů. Postavy autorka vykresluje pomocí vnější i vnitřní charakteristiky....
|
|
| |
|
| |
|
|
Compositional-stylistic Unities in David Lodge's Changing Places
Felcmanová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
NÁZEV Kompozičně stylistické jednoty v románu Hostující profesoři Davida Lodge AUTOR Martina Felcmanová KATEDRA Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat různé formy, jež umožnují vstup heteroglosie do nejznámějšího románu Davida Lodge, Hostující profesoři. Teoretická část práce vysvětluje dva zásadní termíny literární teorie Mikhaila Bakhtina, konkrétně heteroglosii a dialogismus, a popisuje vliv, který jeho myšlenky měly na teoretické statě Davida Lodge. V rámci teoretické části také dochází k pokusu o propojení typologií novelistického diskurzu obou autorů s terminologií Seymoura Chatmana ve snaze vytvořit dostatečný terminologický rámec pro následnou stylistickou analýzu. Praktická část se následně pokouší odhalit, jakým způsobem jsou jednotlivé stylistické jednoty heteroglosie reprezentovány v románu Hostující Profesoři, jakých efektů jejich použití dosahuje u implikovaného čtenáře a jakým způsobem ovlivňují román jako celek.
|
|
| |
|
| |
|
|
Abstraktní autor
REHARDTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se soustředí na koncept tzv. abstraktního autora. Představuje různé podoby abstraktního autorského subjektu rozpracované v literární teorii a naratologii: skriptora R. Barthese, implikovaného autora W. Boothe, modelového autora U. Eca či abstraktního autora W. Schmida. Dále reflektuje diference mezi jednotlivými koncepty i polemiky, které je provázejí (Chatman, Rimmon-Kenanová ad.).
|
|
| |
|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Obraz venkovanství v české a polské próze 60. let 20. století (interpretace vybraných literárních děl)
Bramborová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení typologie venkovské obraznosti na základě tematologické a interpretační analýzy polských a českých literárních textů z 60. let 20. století, se zřetelem k pokračujícím přeměnám tradiční koncepce venkovského románu. Analýza jednotlivých děl (Sekyry Ludvíka Vaculíka, Smuteční slavnosti Evy Kantůrkové, Času kopřiv Josefa Knapa a z polských textů novely Opadaný sad Wiesława Myśliwského, románů Na slunci Juliana Kawalce a Až budeš králem, až budeš katem Tadeusze Nowaka) umožňuje vytvořit základní rejstřík prvků venkovské narativity, na něž je však v české a polské literatuře nahlíženo rozdílně. Pomocí této dichotomie jsou představeny typické narativy obsažené v českém a polském venkovském románu daného období. Následná interpretační analýza textů využívá podnětů současné naratologie, pozornost je zaměřena zejména na kategorii vypravěče a času a následně na usouvztažnění těchto kategorií s dílčími motivy, symboly a topoi.
|
host ::
RSS.