|
|
Algoritmy odbuzování při řízení asynchronního motoru
Mynář, Zbyněk ; Veselý, Libor (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
V současnosti jsou díky pokroku ve výpočetní a výkonové technice asynchronní motory nasazovány tam, kde bylo dříve možno použít pouze elektromotory jiných typů. Ty obvykle postrádají spolehlivost a nízké pořizovací náklady asynchronních motorů. Nejlepší výsledky při řízení asynchronních motorů vykazuje vektorové řízení, jemuž je věnována část práce. Pokud motor chceme provozovat v otáčkách pro něž nedostačuje ani maximální velikost statorového napětí, nabízí se možnost motor odbudit, čili snížit magnetický tok a tím těchto provozních hodnot dosáhnout. Algoritmů odbuzování existuje celá řada. Právě srovnání několika nejčastěji používaných algoritmů je věnována tato práce. Jako simulačního nástroje bylo použito prostředí MATLAB-Simulink. Další část práce je věnována implementaci těchto algoritmů do procesoru řady 56F800E užívajícího výpočty v pevné řádové čárce.
|
|
|
Algorithms for the Control of the Induction Motor
Hundák, Vladimír ; Běloušek, Radim (oponent) ; Patočka, Miroslav (vedoucí práce)
The main aim of this thesis is to perform simulations of various control algorithms of the induction machine and mutual comparison of their properties. It also deals with equivalent circuit configuration variants using T-network, -network and -network. The work includes both theoretical analysis, as well as simulations of individual control types. Detailed guide for realization of each simulation is also included. In total, three simulations will be performed – simulation of rotor oriented vector control, stator oriented vector control and simulation of so-called natural control. It is completely new type of control whose author is supervisor of this thesis. Its simulation was the very first attempt of functional realization of this type of control.
|
|
|
Úlohy s různým stupněm důležitosti při řízení motorů na platformě Zynq
Pamánek, David ; Veselý, Libor (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vektorového řízení PMS motorů s využitím vývojové desky ZedBoard od firmy Xilinx, která obsahuje mikročip Zynq-7000. Dále je zde popsána práce s vývojovým prostředím Vivado a jeho součástmi. Ve zbylé části práce je popsána tvorba jednotlivých komponent v prostředí Vivado, které jsou následně spojeny do výsledné aplikace pro demonstraci vektorového řízení malého PMS motoru.
|
|
|
Nezávislý nízkonapěťový trakční asynchronní pohon
Matucha, Tomáš ; Skalický, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá vytvořením zpřesněného matematického modelu trakčního pohonu s asynchronním motorem malého jmenovitého napětí (28 V), který je napájen z akumulátorů. Model vytvořený v programu MATLAB – Simulink je složen z modelů motoru, střídače a zátěže, které jsou vzájemně propojeny a doplněny o vektorové řízení. Výsledný model umožňuje do simulací zahrnout celou řadu jevů, jež se běžně zanedbávají, ale podstatně ovlivňují chování pohonu zejména při použití motoru malého jmenovitého napětí. Jedná se o vliv sycení magnetického obvodu motoru, vliv teploty a povrchového jevu na odpory vinutí, dále vlivy nelinearit střídače jako jsou úbytky napětí na spínacích prvcích, ochranné doby a zapínací a vypínací doby tranzistorů střídače. Velká pozornost byla věnována určování ztrát v jednotlivých částech pohonu. V rámci práce bylo vytvořeno laboratorní pracoviště, na němž byla ověřena správnost modelu. Laboratorní pohon je možno řídit pomocí mikroprocesoru nebo pomocí MATLABu ve spojení s aplikací dSPACE. Na laboratorním vzorku byl analyzován vliv kompenzací nelinearit střídače a kolísání napětí stejnosměrného meziobvodu na vyšší harmonické větvového proudu. Bylo řešeno také řízení motoru zajišťující minimální Jouleovy ztráty.
|
|
|
Řídicí jednotka pro BLDC motor
Krejčí, Ondřej ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Procházka, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou EC motorů. Jsou zde popsány základní vlastnosti bezkartáčových motorů, jejich principy, způsoby konstrukce a metody snímání polohy rotoru. Zároveň jsou zmíněny běžně používané algoritmy pro řízení EC motorů včetně teorie třífázových pulsních měničů. Práce se dále zabývá detailním návrhem univerzálního měniče pro EC motor a jeho praktickou realizací. Je zde proveden výpočet ztrát na výkonových prvcích měniče, návrh chladiče a popsáno měření na realizovaném vzorku.
|
|
|
Bezsnímačové řízení střídavých motorů na platformě STM32
Soviš, Jiří ; Veselý, Libor (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice bezsnímačového vektorového řízení synchronního motoru s permanentními magnety v oblasti nízkých otáček. V první části je proveden stručný popis synchronního motoru a nezbytných transformací k aplikaci vektorového řízení. Dále navazuje uvedení bezsnímačových metod odhadu polohy pomocí injektování vysokofrekvenčního harmonického signálu. Praktická část se věnuje implementaci řízení na vývojovém kitu STM32NUCLEO-L476RG, čemuž předchází identifikace veškerých parametrů motoru. V rámci implementace byla navržena struktura zahrnující řízení proudu, otáček a polohy. Funkčnost a robustnost nastavení byla úspěšně otestována vzhledem k rozdílné setrvačnosti a zátěži.
|
|
|
Moderní metody návrhu řídicích systémů s podporou MATLAB/Simulink
Válek, Vít ; Kozovský, Matúš (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Obsahem této práce bude představit si nástroje programu MATLAB/Simulink, které umožňují generovat zdrojový kód v jazyce C. Dále bude předvedeno, jak kombinovat zdrojové kódy psané v jazyce C s modely Simulinku a s algoritmy v MATLAB. Pro vybrané funkce bude generován kód a ten pak porovnán s knihovními funkcemi RTCESL. V poslední části bude stručně popsán princip vektorového řízení. Pro zjednodušenou smyčku vektorového řízení bude generován zdrojový kód, který bude následně srovnán s ručně psaným kódem. Pro srovnání je používán mikrokontroler KV46F256 od firmy NXP Semiconductors.
|
|
|
Řízení asynchronních motorů
Semerád, Jiří ; Pazdera, Ivo (oponent) ; Běloušek, Josef (vedoucí práce)
První část práce je zaměřena na asynchronní motory. Je zde popsána stavba asynchronního motoru, princip funkce a odvozena momentová charakteristika. Dále je vytvořen matematický model asynchronního motoru v programu Matlab-Simulink. Výhodou je možnost testovat daný typ motoru a kontrolovat všechny jeho parametry, což je podstatně ekonomičtější než zkoušet skutečné prototypy. V druhé části práce je podán ucelený přehled možností metod řízení asynchronních motorů.
|
|
|
Modelování a simulace vektorového řízení EC motorů v prostředí Simulink
Hořava, Jan ; Szabó, István (oponent) ; Toman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelu elektricky komutovaného motoru s aplikací vektorového řízení v prostředí Matlab – Simulink. Úvodní teoretická část dokumentu je věnována fyzické konstrukci EC motorů. V dalším textu jsou pak popsány nejčastější způsoby řízení, jmenovitě se jedná o skalární řízení, přímé řízení momentu a vektorové řízení. Závěr práce obsahuje popis a rozbor jednotlivých částí vytvořeného modelu konkrétního EC motoru s vektorovým řízením a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Řízení otáček pohonu se synchronním motorem
Šatava, Patrik ; Mach, Martin (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá především metodami řízení synchronních motorů pro použití v elektrických pohonech. V první části práce je vyložena základní teorie synchronního stroje, kde je mimo jiné pojednáno o Parkově lineární transformaci rovnic synchronního stroje a o stabilitě tohoto stroje. Následně jsou v práci rozebrány nejběžnější metody pro řízení synchronního motoru s permanentními magnety pro použití v elektrickém pohonu. Jsou jimi především vektorové řízení a přímé řízení momentu. Krátce je pojednáno o skalárním řízení, které dnes již v praxi není příliš používané. V poslední části práce jsou prezentovány výsledky měření na dvou synchronních motorech s permanentními magnety, které byly napájeny z frekvenčního měniče. Měření byla provedena bez zátěže pro tři typy řízení – skalární řízení, vektorové řízení bez zpětné vazby a vektorové řízení se zpětnou vazbou a následně se zátěží pro dva typy řízení – skalární řízení a vektorové řízení se zpětnou vazbou.
|
host ::
RSS.