|
|
Vize TGM o uspořádání Evropy v předválečném, válečném a poválečném období
Bašová, Magdaléna ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o názorech TGM týkajících se uspořádání Evropy a postihuje jejich vývoj v časovém horizontu krátce před první světovou válkou, za války a opět krátce po válce. Cílem práce je popsat proměnu názorů a přehledně jí shrnout. Dále se práce věnuje Československu, stručnému popisu jeho vzniku a charakteristice politiky dle TGM. Po krátkém úvodu, představení cílů, metod práce a charakteristice zdrojů následují kapitoly, které se zaměřují na danou problematiku, práce postupuje chronologicky, začíná od doby před válkou a postupuje až k době poválečné, toto členění bylo zvoleno, pro dosažení jednoduššího sledování vývoje vizí TGM. Samostatná kapitola pak plní dílčí cíl práce, tedy charakterizování Československa a jeho vzniku. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.
|
|
| |
|
|
Tomáš Garrigue Masaryk a jeho politické zkušenosti z Ruska při budovaní Československa
Elokhina, Daria ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tomáše Garrigue Masaryka už od mládí zajímala ruská kultura. Velmi dobře ovládal ruštinu. Znalosti Ruska a její kultury umožnily Masarykovi v této zemi navazovat přátelské politické vztahy. Masaryk našel v ruských demokratických kruzích podporu svých myšlenek a ideálů. Rusko na začátku 20. století mělo podobné společenské a státnické problémy jako české země: bylo monarchií a sílily v něm myšlenky na revoluci a změnu systému. Masaryk se domníval, že zkušenosti ruských politických opozičních sil při jednání s monarchií a při provádění změn by mu mohly pomoci v jeho úsilí o vystoupení českých zemí a Slovenska z Rakousko-Uherska a budování nově vzniklého demokratického Československa. Klíčová slova Tomáš Garrigue Masaryk, Rusko, české země, česko - ruské vztahy, 1905 - 1918
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Vize TGM o uspořádání Evropy v předválečném, válečném a poválečném období
Bašová, Magdaléna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o názorech TGM týkajících se uspořádání Evropy a postihuje jejich vývoj v časovém horizontu krátce před první světovou válkou, za války a opět krátce po válce. Cílem práce je popsat proměnu názorů, přehledně jí shrnout a porozumět těmto změnám. Dále se práce věnuje Československu, stručnému popisu jeho vzniku a charakteristice politiky dle T.G.M. Po krátkém úvodu, představení cílů, metod práce a charakteristice zdrojů následují kapitoly, které se zaměřují na danou problematiku, jsou rozděleny do různých tematických celků a v rámci kapitol je postupováno chronologicky. Pozornost je věnována i rozboru základních Masarykových děl. Samostatná kapitola pak plní dílčí cíl práce, tedy charakterizování Československa a jeho vzniku. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.
|
|
|
Buditel, historik, apologeta Matěj Procházka (1811-1889)
Řeháková, Veronika ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce se věnuje Matěji Procházkovi (1811-1889), významné postavě náboženského a vlasteneckého života na Moravě ve druhé polovině 19. století a členovi tzv. Sušilovy družiny. Podrobný životopis je výsledkem historického bádání, v němž byl využit pramenný materiál z několika různých archivů na Moravě. Procházkův život je zde rozdělen do tří období. Dětství a studentská léta strávil postupně v rodné Brtnici, v Jihlavě a v Brně. Po vysvěcení na kněze sloužil šestnáct let v různých farnostech brněnské diecéze. Poté, bezmála čtyřicet let, žil v Brně, kde působil jako gymnaziální učitel a katecheta a angažoval se v činnosti národně buditelské, spolkové, vzdělávací a především publikační. Tato práce dále mapuje význam osobnosti Matěje Procházky z pohledu jeho současníků a následujících generací až po tu dnešní a podává celkovou charakteristiku tohoto muže. Součástí práce je nová a výrazně obohacená bibliografie tohoto spisovatele, žurnalisty, překladatele, recenzenta, básníka a autora vědeckých pojednání. Tematicky se jeho díla týkala církevní historie a hagiografie, jazykovědy, přírodních věd a filozofie, apologetiky, morálky, sociálního učení a několika dalších oborů. Všechna uvedená témata jsou analyticky a kriticky zpracována. Zajímavá je hlubší myšlenková souvislost mezi...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Vize TGM o uspořádání Evropy v předválečném, válečném a poválečném období
Bašová, Magdaléna ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o názorech TGM týkajících se uspořádání Evropy a postihuje jejich vývoj v časovém horizontu krátce před první světovou válkou, za války a opět krátce po válce. Cílem práce je popsat proměnu názorů a přehledně jí shrnout. Dále se práce věnuje Československu, stručnému popisu jeho vzniku a charakteristice politiky dle TGM. Po krátkém úvodu, představení cílů, metod práce a charakteristice zdrojů následují kapitoly, které se zaměřují na danou problematiku, práce postupuje chronologicky, začíná od doby před válkou a postupuje až k době poválečné, toto členění bylo zvoleno, pro dosažení jednoduššího sledování vývoje vizí TGM. Samostatná kapitola pak plní dílčí cíl práce, tedy charakterizování Československa a jeho vzniku. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.
|
|
|
Reflexe první Československé republiky a jejího prezidenta T. G. Masaryka na stránkách vatikánského listu L'Osservatore Romano
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je přiblížit realitu první Československé republiky pohledem ze zahraničí, konkrétně prostřednictvím vatikánského deníku L´Osservatore Romano. Tato realita v sobě obsahuje více rovin a proto se jednotlivé kapitoly věnují reflexi celkového politického vývoje republiky, osobnosti jejího prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a situace katolické církve v zemi ze strany novinářů vatikánského listu. Jelikož byl jejich pohled nutně ovlivněn katolickou orientací listu, pracoval autor při zpracování tématu i s jinými periodiky a dalšími dokumenty, díky nimž mohl dosáhnout větší názorové plurality v jednotlivých otázkách. Čerpal proto také z některých dalších italských a českých novin, pastýřských listů československých biskupů, vzpomínek aktérů tehdejších událostí či z různých rozhovorů a projevů významných politických osobností. Svým výzkumem se však především pokusil nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem oficiální periodikum Svatého stolce na svých stránkách informovalo o dění v meziválečném Československu.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
host ::
RSS.