|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
Doležal, Kryštof ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
! Jan Roháč z Dubé z roku 1947 je prvním československým celovečerním hraným barevným sním- kem, který vypraví o poslední fázi husitského hnutí. Film měl za třetí republiky potvrdit správnost zestátněné kinematografie a stát se jejím reprezentačním dílem. Film zapadal do nacionalistického folklóru české kultury a husitské tradice a využil Jiráskovo obecně známé drama, které již prokáza- lo pozoruhodnou schopnost aktualizace a silně rezonovalo při svých dramatizacích v letech 1918 a především v únoru 1939. Umožňoval argumentovat aktualizovaným tématem německé hrozby, pro- ti liberálním stranám a také vyzdvihovat další vybrané prvky českého nacionalismu. Kinematogra- fie a tisk byly v této době nejdůležitějšími masovými médii a byly regulovány či přímo řízeny vlá- dou Národní fronty. Film a tisk používaly jednotlivé vládní strany jako nástroj k dosažení svých politických cílů a k ideologickému působení. Cílem práce je objasnit nacionální tendence v Česko- slovenské kinematografii a odpovědět na otázku, jakým způsobem dobový tisk tento film reflekto- val, respektive jak ve vybraných textech rezonoval problém nacionalismu. Mediální analýza umož- ňuje pochopit, jak byly jednotlivé pojmy formulovány, nakolik byly využívány pouze instinktivně, jak skrze ně KSČ prosazovala svou kulturní politiku a jak na...
|
|
|
Srovnání československé II. a III. republiky z hlediska teorie autoritativních režimů Juana J. Linze
Svoboda, Ladislav ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvojicí domácích režimů, které jsou známy pod názvy druhá a třetí československá republiky. Výběr této dvojice období národních dějin byl podmíněn jednak relativním nedostatkem srovnávací politologické literatury na tato období a jednak tím, že téma porovnání dvou domácích režimů, které vznikly v rozmezí deseti let a na základě své životní zkušenosti přistoupily k odmítnutí myšlenek liberální demokracie, je dle mého názoru nadčasové a stále aktuální i v současnosti. Cílem diplomové práce je analýza a porovnání druhé a třetí československé republiky pomocí rámce tvořeném teorií autoritativních režimů Juana J. Linze a následná kategorizace obou režimů. V první části práce přibližuje teorie autoritativních a totalitních režimů Juana J. Linze, přičemž je výchozím předpokladem práce, že oba zkoumané režimy jsou případy autoritativních režimů a tedy je v této kapitole kladen důraz zejména teorii autoritativních režimů, zbylé části teorie zabývající se totalitními a sultanistickými režimy jsou jen okrajově a stručně zmíněny. V druhé části práce je poté provedena vlastní analýza obou režimů v kontextu trojice výzkumných otázek, kdy je analyzován vztah obou režimů k první republice, jejich poloha v rámci trojdimenzionálního prostoru vymezeném teorii, styčné body obou režimů a na závěr poté...
|
|
| |
|
|
ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PŘECHODU KE STÁTNÍ PLÁNOVANÉ EKONOMICE V POVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU (1945-1953)
Smetanová, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu klíčových předpokladů, které usnadnily přechod ke státní plánované ekonomice v poválečném Československu. V teoretické části analyzuje zejména protektorát Čechy a Morava, který slouží pro snadnější pochopení celé problematiky i důležitých návazností. Těžiště práce spočívá ve zkoumání jednotlivých politických, hospodářských a sociálních faktorů, které předurčily další vývoj. Analýzou těchto předpokladů práce přibližuje okolnosti zvratu v únoru 1948, jehož podstatu je ale třeba hledat mnohem dříve. Práce též skýtá prostor pro tzv. uzavírající období socialistické "transformace" a vyvrcholení počáteční vlny upevňování moci. Poválečné nadšení a ideje se změnily v ideologii, která přetrvala po několik desetiletí. Ve své práci autorka došla k závěru, že únorový převrat nebyl realizován v krátkém časovém sledu, ale byl v celku logickým vyvrcholením předválečných, válečných, poválečných událostí a faktorů, které mu předcházely.
|
|
|
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.