|
| |
|
|
Insolace a povrchová teplota na planetách mimo sluneční soustavu
Káňová, Michaela ; Běhounková, Marie (vedoucí práce) ; Čadek, Ondřej (oponent)
V předkládané práci je představen numerický model popisující změny insolace a vývoj povrchové teploty na idealisované kamenné extrasolární planetě bez atmosféry, uzamčené působením slapů ve spin-orbitální resonanci. Studium tohoto vývoje se za- kládá na řešení rovnice vedení tepla v kulové slupce se speciálními okrajovými pod- mínkami. Diskutujeme zde závislost průběhu povrchové teploty na fyzikálních a geo- metrických parametrech, jako jsou výstřednost oběžné dráhy, sklon rotační osy, typ re- sonance, tepelná setrvačnost a hustota zářivého toku při povrchu planety (extrasolární konstanta). Průměrná roční teplota na studované planetě může v nejsilněji ozařovaných bodech dosahovat až tísíce kelvinů a je dle očekávání určena především extrasolární konstantou. Na škále stovek kelvinů ji pak ovlivňuje kombinace excentricity a sklonu rotační osy, v některých případech i tepelná setrvačnost.
|
|
|
Terestrické exoplanety a jejich vývoj
Káňová, Michaela ; Běhounková, Marie (vedoucí práce) ; Čadek, Ondřej (oponent)
Terestrické exoplanety, tedy planety podobné Zemi nacházející se mimo sluneční soustavu, předsta- vují rozmanitý statistický soubor, umožňující lépe porozumět jejich formaci, historii a vnitřní i orbitální dynamice. Exoplanety nacházející se v těsné blízkosti své mateřské hvězdy jsou vystaveny silné slapové interakci, jež má za následek disipaci mechanické energie (slapové zahřívání), změnu rotační frekvence planety a také vývoj oběžné dráhy. Tradičně užívané teorie slapového vývoje dráhy předpovídají uchy- cení planet na výstředné dráze do stavu pseudo-synchronní rotace, kdy je jejich rotační frekvence vyšší než frekvence oběžná. Tento jev ovšem neodpovídá pozorování měsíců ve sluneční soustavě a jedná se spíše o důsledek zjednodušených reologických předpokladů. V předkládané práci se zaměřujeme na numerický výpočet slapového vývoje oběžné dráhy pro planetu popsanou viskoelastickou Maxwellovou reologií v jednoplanetárním systému. Nacházíme rovnovážné rotační stavy, mezi nimiž se objevují spin- orbitální resonance, a diskutujeme jejich souvislost s minimy slapového zahřívání. Uchycení ve spin- orbitální resonanci má za následek také nerovnoměrné ozáření povrchu, a tedy nerovnoměrné rozložení povrchových teplot, ovlivňující vnitřní dynamiku planety. Druhým tématem této...
|
|
|
Srovnání různých přístupů k hodnocení energetické bilance stromů
Tomková, Alžběta ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá energetickou bilancí stromů, která velmi úzce souvisí s fenoménem transpirace rostlin. Živé systémy mají schopnost vyrovnávat gradienty v přírodě. Ukládání energie příchozí sluneční radiace do latentního tepla výparu vody je příkladem funkce stromů, která disipuje energii za současné recyklace živin a vody v daném ekosystému. V této práci jsou ukázány různé způsoby, kterými se energetická bilance zjišťuje. Termokamera může posloužit pro nepřímou indikaci transpirace - transpirující rostliny mají nižší teplotu listů. Alternativní metodou k určení míry transpirace je přímé měření transpiračního proudu na listech nebo ve kmeni stromu. První část této práce je věnována přehledu fyzikálních veličin. Následuje přehled energetické bilance listů. Dále se literární rešerše zabývá způsoby, jak rostliny hospodaří s vodou. Poté je představena teorie biotické pumpy, která vysvětluje význam transpirace lesů pro klima. Praktická část začíná pokusy na jednotlivých listech. Je zde především testována použitelnost metod v dalších pokusech. Ty jsou již prováděny na živých stromech. Je sledován vztah mezi transpiračním proudem ve kmeni a transpirací listů a jejich závislost na okolních podmínkách. Důraz je kladen na vývoj počasí na dané lokalitě. Z naměřených hodnot transpirace jsou spočítány energetické...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Určení teploty vodní hladiny z družicových dat.
Formánek, Tomáš ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
URČOVÁNÍ TEPLOTY VODNÍ Z DRUŽICOVÝCH DAT Cíle této prá e je vytvořit etodu pro odvoze í teploty vod í hladi y, která ůže posloužit při rozhodová í o z ě ě prů ěr é roč í teploty ko krét í jezer í plo hy Je ož é tak defi ovat lokál í kli ati kou z ě u. V prv í části je astí ě fyzikál í základ určová í teploty. Dálkové ter ál í s í á í je založe o a ěře í i te zity záře í da ého o jektu a povr hu Ze ě, které je však ovliv ě o vlast ost i at osféry, lokál í i kli ati ký i a eteorologi ký i pod í ka i reliéfe v ístě záj u. Prá e se za ývá odvoze í etody pro výpočet teploty vod í a eri kého jezera Osoyoos Urče í pro íhá a základě druži ový h dat s í ače í etody děle ý h oke , která využívá rozdílu ezi pás y s í á í k odstra ě í at osféri ký h vlivů. Součástí prá e jsou ta ulky, grafy a o rázky, které zahr ují velké ožství i for a í. Výsledke je prostorové rozlože í teplot a vod í hladi ě. Klíčová slova: ter ál í s í á í, teplota ze ského povr hu, ASTER, TIR
|
|
|
Terestrické exoplanety a jejich vývoj
Káňová, Michaela ; Běhounková, Marie (vedoucí práce) ; Čadek, Ondřej (oponent)
Terestrické exoplanety, tedy planety podobné Zemi nacházející se mimo sluneční soustavu, předsta- vují rozmanitý statistický soubor, umožňující lépe porozumět jejich formaci, historii a vnitřní i orbitální dynamice. Exoplanety nacházející se v těsné blízkosti své mateřské hvězdy jsou vystaveny silné slapové interakci, jež má za následek disipaci mechanické energie (slapové zahřívání), změnu rotační frekvence planety a také vývoj oběžné dráhy. Tradičně užívané teorie slapového vývoje dráhy předpovídají uchy- cení planet na výstředné dráze do stavu pseudo-synchronní rotace, kdy je jejich rotační frekvence vyšší než frekvence oběžná. Tento jev ovšem neodpovídá pozorování měsíců ve sluneční soustavě a jedná se spíše o důsledek zjednodušených reologických předpokladů. V předkládané práci se zaměřujeme na numerický výpočet slapového vývoje oběžné dráhy pro planetu popsanou viskoelastickou Maxwellovou reologií v jednoplanetárním systému. Nacházíme rovnovážné rotační stavy, mezi nimiž se objevují spin- orbitální resonance, a diskutujeme jejich souvislost s minimy slapového zahřívání. Uchycení ve spin- orbitální resonanci má za následek také nerovnoměrné ozáření povrchu, a tedy nerovnoměrné rozložení povrchových teplot, ovlivňující vnitřní dynamiku planety. Druhým tématem této...
|
host ::
RSS.