|
|
Stravovací návyky pacientů schizofrenního okruhu
Krůčková, Dominika ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Pehr, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů ze schizofrenního okruhu a vlivu protizánětlivého účinku potravin na hladiny zánětlivých markerů v krvi. U pacientů trpících schizofrenií jsou pozorovány horší stravovací návyky oproti zdravým kontrolám. Tito pacienti častěji konzumují nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, a naopak méně do své diety zařazují ovoce a zeleninu, nenasycené mastné kyseliny nebo například vlákninu. Zároveň je u těchto pacientů pozorována vyšší konzumace potravin podílejících se na podpoře chronického zánětu a tím možného zhoršení symptomů onemocnění. Cílem této práce je vyhodnotit stravovací zvyklosti pacientů ze schizofrenního okruhu pomocí semikvantitativního frekvenčního dotazníku a porovnat je s kontrolní skupinou bez psychiatrické diagnózy. Dále na základě poznatků z DII vybrat z dotazníku potraviny, které obsahují složky, nebo jsou samy zařazeny do indexu protizánětlivých potravin a zjistit, zda četnost konzumace těchto potravin koreluje s hladinou zánětlivých markerů v krvi. Podle výsledků této práce lze stravu pacientů ze schizofrenního okruhu považovat za méně zdravou oproti kontrolní skupině, vzhledem k nižší konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, a naopak vyšší konzumaci slazených nápojů. klíčová slova: Schizofrenie, stravovací...
|
|
|
Trendy ve výživě a stravovací návyky kojenců a batolat
Bayerová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fornůsek, František (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice výživy dětí od narození do 3 let. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice a oficiálním doporučením v oblasti výživy kojenců a batolat, zejména zavádění komplementární výživy a jídelnímu chování, které si dítě v tomto věku osvojuje a přenáší do dospělosti. Vzhledem k dlouhodobě se rozrůstajícím trendům alternativních směrů i u malých dětí se část práce zaměřuje i na tuto problematiku, protože eventuální karence některých živin může mít u vyvíjejícího se organismu fatální následky. Praktická část se zaměřuje na zmapování těchto trendů. Průzkum byl prováděn kvantitativně pomocí dotazníkového šetření, které bylo směřováno zejména na celkový přístup k výživě dítěte a jídelním návykům. Dotazník byl šířen prostřednictvím facebookových skupin sdružujících rodiče malých dětí. Cílem je stanovit současné pojetí výživy rodiči malých dětí. Zda se rodiče řídí oficiálním doporučením z hlediska zavádění komplementární výživy a jaké jsou aktuální nutriční návyky malých dětí.
|
|
|
Výskyt obezity u dětí mladšího školního věku
Balcarová, Kateřina ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem obezity u dětí mladšího školního věku, konkrétně u dětí ve věku 6-8 a 10-12 let. V úvodu shrnuje aktuální stav literatury o problematice dětské obezity, dále charakterizuje období mladšího školního věku u dětí a informuje o výuce ke zdravém životním stylu na základních školách. Cílem práce bylo zmapovat výskyt obezity u dané skupiny dětí, posoudit jejich stravovací a pohybové návyky a zjistit, zda jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu během výuky. Výzkumný soubor se skládal celkem z 214 probandů (132 dívek a 82 chlapců). Sběr dat probíhal ve 2 fázích: první se zaměřovala na antropometrii (výška, hmotnost a obvod pasu) a druhá pomocí dotazníkového šetření zjišťovala stravovací a pohybové návyky dětí. Výsledky tohoto výzkumu zachycují nižší výskyt obezity ve zkoumané skupině v porovnání s literaturou. Shodně však byl zjištěn vyšší výskyt obezity u starších dětí. Mezi faktory, u kterých byla nalezena statistická významnost v souvislosti s hodnotou Z-skóre BMI se řadí pravidelnost snídaní a konzumace slazených nápojů. Naopak u rozložení hodin tělocviku v týdnu souvislost s hodnotou Z-skóre BMI nebyla statisticky signifikantní. Co se týče výuky o zdravém životním stylu na základních školách, objevuje se v různých formách i v různých časových dotacích. Je však pozitivní,...
|
|
|
Stravovací návyky pacientů s idiopatickými střevními záněty
Metličková, Aneta ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
V diplomové práci na téma "Stravovací návyky pacientů s IBD" jsem se podrobněji zabývala problematikou těchto onemocnění a výživou u těchto pacientů. V teoretické části práce jsem se věnovala Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě, jejich charakteristice, možných komplikacích a léčbě. Podrobně jsem se věnovala léčebné výživě a jejímu využití a nejrůznějším dietám doporučovaným při IBD. V práci jsem rovněž zmínila nepostradatelnost nutriční péče jako součást léčebného procesu. K vypracování práce jsem si stanovila čtyři základní cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky respondentů s IBD a následně porovnat stravovací návyky pacientů s IBD a zdravými respondenty, porovnat stravovací návyky pacientů s UC a CD. Posledním cílem bylo zjistit, kde respondenti s IBD získávají informace o onemocnění a výživě. Celkem se výzkumu zúčastnilo 12 respondentů, kdy polovina byli respondenti s IBD a druhá polovina byli zdraví jedinci. Respondenti s IBD byli tvořeny třemi respondenty s CD a rovněž třemi respondenty s UC. Data byly získána pomocí semistrukturovaného rozhovoru a záznamu jídelníčku. Zvolila jsem si skupinu dospělých respondentů, jelikož se musejí naučit žít s onemocněním a upravit své stávající stravovací návyky. Z výsledků vyplívá, že zdraví respondenti mají pestřejší jídelníček než respondenti s...
|
|
|
Souvislosti mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky
Mastromatteová, Nikol ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Tato práce studuje souvislosti mezi osobnostními rysy modelu Big Five (neuroticismus, extraverze, přívětivost, otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost) a stravovacími návyky. Cílem této práce je zmapovat souvislost mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky, popsat souvislosti konkrétních rysů s konkrétními stravovacími návyky a prodiskutovat možné využití v praxi. Data byla získána pomocí dvou dotazníků administrovaných anonymně v online prostředí. Dotazník NEO-FFI byl použit pro měření osobnostních rysů a vlastní dotazník vycházející z výživových doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) a Společnosti pro výživu (SPV) byl použit pro měření stravovacích návyků. Analyzována byla data od 91 respondentů (22 mužů a 69 žen). Výsledky ukázaly spojitost neuroticismu s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny nezdravé, spojitost svědomitosti a přívětivosti s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny zdravé. Extraverze a otevřenost vůči zkušenosti měla souvislost s návyky jak ze skupiny zdravé tak nezdravé. Výsledky se shodují s předchozími studiemi v souvislostech svědomitosti a neuroticismu. Přívětivost vykázala u mužů v této studii větší souvislost se stravovacími návyky zařazených do skupiny...
|
|
|
Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí
KUTĚJOVÁ, Kristýna
Téma bakalářské práce je "Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí". Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část se zabývá problematikou obezity, jejími příčinami, diagnostikou, léčbou a komplikacemi. Druhá část je věnována vláknině. Je zde popsáno, jaké má účinky, jaké je rozdělení vlákniny, jaké jsou její zdroje, možné nežádoucí účinky vlákniny a její doporučené množství. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit a zmapovat stravovací zvyklosti obézních jedinců. Dalším cílem bylo zmapovat konzumaci vlákniny obézních lidí a následně tato sebraná data porovnat s daty kontrolní skupiny, kterou tvořili lidé s normální hmotností. Byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro naplnění prvního cíle byl použit semistrukturovaný rozhovor a 7denní jídelníček, který byl propočítán pomocí aplikace Nutriservis. Tento jídelníček sloužil pro naplnění i druhého cíle. Výzkumný soubor tvořilo 15 jedinců s BMI nad 30 kg/m2. Věkové rozmezí této skupiny bylo 26-48 let s věkovým průměrem 36 let. Kontrolní skupina měla věkový průměr 35 let a věkové rozmezí 24-50 let. Z vyhodnocených dat lze říci, že stravovací návyky obézních lidí mají nedostatky především ve smyslu deficitu celozrnných obilovin, nedostatečného množství ovoce, zeleniny a luštěnin, a tedy i nedostatek vlákniny. Příjem vlákniny je v průměru 12,7 g na den. Naprostá většina respondentů nesplňuje ani 50 % denní doporučené dávky vlákniny, tedy 15 g vlákniny. Kontrolní skupina má v průměru o 7,7 g více vlákniny denně než průměrná hodnota vlákniny u obézních respondentů. Na poloviční denní dávku vlákniny se nedostalo pouze 26,7 % respondentů kontrolní skupiny. Dalším velkým rozdílem mezi skupinami je pravidelnost stravování, frekvence zařazování jednotlivých druhů potravin a výběr nápojů.
|
|
|
Zhodnocení vhodnosti poživatin, které jsou nejčastěji součástí svačiny žáků vybrané ZŠ ve věku od 11 do 15 let
Zemanová, Adéla ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá svačinami žáků na 2. stupni základní školy. Výzkumným problémem je rozdíl mezi doporučenou zdravou svačinou a reálnými zvyklostmi. Cílem praktické části je zhodnotit stravovací návyky žáků ve věku od 11 do 15 let během přestávek. Co si děti ke svačině nosí, co doopravdy snědí a kdo jim svačiny připravuje. Porovnat druhy potravin ve školní svačině, zda je sladká či slaná a pitný režim. K získání dat byl použit kvantitativní výzkum, který byl prováděn na vybrané základní škole pomocí anonymního dotazníkového šetření v papírové podobě. Výzkumu se zúčastnilo 135 respondentů, z nichž jich bylo použito 130. Zúčastnilo se 53,1 % žen a 46,9 % mužů. Téměř všichni si do školy svačinu nosí denně, 2 respondenti ji nenosí nikdy, ostatní občas. Nejčastěji bylo uvedeno, že si svačinu nosí, aby ve škole neměli hlad, protože mají hlad nebo aby se mohli najíst. Nejčastější svačinou je namazané pečivo, s ovocem a/nebo zeleninou, druhá nejčastější je namazané pečivo s ovocem a/nebo zeleninou a sušenky a/nebo sladkost. Pitný režim je nedostatečný přibližně u tří čtvrtin respondentů. Přínosem práce je lepší přehled o tom, co děti jedí. V důsledku toho se mohou učitelé v hodinách výchovy ke zdraví nebo přírodopisu na některá témata zaměřit více, aby žáci měli lepší přehled o zdravé stravě a...
|
|
|
Vliv formálního a neformálního vzdělání o výživě na stravovací návyky žáků vybraných středních škol
Husák, Martin ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem formálního vzdělávání o výživě na teoretické znalosti žáků a následným přenesením těchto znalostí do každodenní volby jídel. Zaměřuje se na žáky jednoho vybraného gymnázia a jedné vybrané odborné střední školy. Cílem bylo zjistit, zdali mají žáci odborné střední školy lepší znalosti než žáci gymnázia a jestli své znalosti přenáší do praxe. Výzkumný soubor tvořilo dohromady 199 žáků. Formou dotazníkového šetření se zjišťovaly jejich znalosti o výživě a preference jídel v průběhu dne. Z výzkumu vyplývá, že se od sebe žáci vybraných škol v dané oblasti významně neliší, ale i přes minimální formální výuku o výživě, kterou žáci gymnázia procházejí, mají lepší znalosti právě oni. KLÍČOVÁ SLOVA dieta, gymnázium, odborná střední škola, stravovací návyky, výživa, vzdělání
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu mladých fotbalistů
KRÁL, Robert
Téma bakalářské práce je "Hodnocení nutričního stavu mladých fotbalistů". Na mladé sportující jedince je kladen od útlého věku důraz na sportovní výkon, ke kterému patří i adekvátní výživa. Pokud tomu tak není, mladému sportovci hrozí problémy projevující se nízkou výkonností, četnějšími úrazy a zraněními a v neposlední řadě může dojít až k nevratným změnám či poruchám vývoje. Teoretická část se zabývá energetickým přehledem, zastoupením a významem makronutrientů a mikronutrientů ve stravě, pitným režimem, problematikou nedostatečné výživy, hodnocením nutričního stavu a na závěr doplňky stravy. Sběr dat byl proveden kvalitativní metodou. Bylo získáno 12 informantů pomocí metody sněhové koule, se kterými byl proveden semistrukturovaný rozhovor. Každý z informantů poskytl také jídelníček. Analýza dat byla provedena za pomoci techniky kódování a kategorizování údajů přepsaných z rozhovoru. Na zpracování dat z jídelníčku bylo využito programu Nutriservis Professional. Cíle práce byly zmapování nutričního stavu a případného výskytu malnutrice u sportujících fotbalistů a zmapování informovanosti dětí a jejich rodičů o sportovní výživě v kategorii starší přípravky a mladších žáků ve fotbale. Z výzkumu vyplynulo, že stravovací zvyklosti mladých fotbalistů se s rezervami řídí podle doporučení dětské výživy z hlediska kvality, nikoli však z hlediska kvantity stravy. Informovanost dětí má značné nedostatky ve znalosti načasování jídla s fyzickou aktivitou a ve využívání energie při pohybu. Povědomí o stravování je vzhledem k jejich věku poměrně obstojné a dokážou částečně rozlišit, co je pro ně vhodné a co nikoliv. Rodiče jsou dobře informováni o zdravém stravování a životním stylu, snaží se o výživu sami zajímat, ale nemají ucelené adekvátní informace o sportovní výživě v dětském věku.
|
|
|
Porovnání stravovacích návyků žáků 9. ročníku, kteří jsou členy Regionální fotbalové akademie, a žáků 9. ročníku běžných tříd na základní škole
NOVOTNÁ, Veronika
Práce se zabývá porovnáním stravovacích návyků žáků 9. ročníku, kteří jsou členy Regionální fotbalové akademie, a žáků 9. ročníku běžných tříd na základní škole. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou skutečné stravovací návyky žáků 9. ročníku, kteří jsou členy RFA, a porovnat je se stravovacími návyky žáků 9. ročníku běžných tříd základní školy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které zahrnují úvod i závěr. První a druhá část práce jsou tvořeny na základě teoretických poznatků pomocí rešerše odborné literatury zaměřené na dané vývojové období a na stravovací návyky. Třetí část představuje Regionální fotbalovou akademii jako projekt Fotbalové asociace České republiky. Čtvrtá část je zaměřena na realizaci pilotního šetření mezi cílovými skupinami a je zde uveden rozhovor s fyzioterapeutem RFA. Poslední kapitola obsahuje shrnutí a diskuzi výsledků.
|
host ::
RSS.