Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  předchozí11 - 20  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Účast jazykové teorie při konstituování (a raném vývoji) novodobé spisovné češtiny.
Šipková, Milena
Autorka uvádí faktory extralingvistické (mimojazykové) povahy, které ovlivnily/determinovaly rozdíl mezi normou spisovné češtiny a normou češtiny běžně mluvené - mezi nimi hrála důležitou úlohu především soudobá jazyková teorie.
Ideologie purismu v příspěvcích o jazykové kultuře v časopisech Slovo a slovesnost a Naše řeč v letech 1949-1968
Kafka, Ivan ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zaměřuje na purismus jakožto jazykovou ideologii. Po kritickém zhodnocení základních pojmů (jazyková kultura, ideologie, jazyková ideologie) jsou představeny ideologie standardního jazyka a ideologie purismu. Jádrem práce je: 1. analýza toho, jak je v příspěvcích o jazykové kultuře v časopisech Slovo a slovesnost a Naše řeč v letech 1949- 1968 purismus pojímán, 2. jak se v těchto příspěvcích purismus projevuje.
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
Účast jazykové teorie při konstituování a raném vývoji novodobé spisovné češtiny.
Šipková, Milena
Autorka uvádí faktory extralingvistické (mimojazykové) povahy, které ovlivnily/determinovaly rozdíl mezi normou spisovné češtiny a normou češtiny běžně mluvené, mezi nimi hrála důležitou úlohu především soudobá jazyková teorie.
Selected morphological features in the common speech of the young generation in the border zone of west Bohemia
Nová, Jana
The aim of the paper is to describe a newly developed common speech in an area settled by people from various regions. We present research results from five towns northwest of Pilsen (West Bohemia). The common speech of this region is based on common Czech, with noteworthy occurence of West Bohemian dialectal features, and no strictly defined features of standard Czech. There are supposed certain differences between localities, partly explainable by geographical context. Comparing the two used research methods, in the written questionnaire respondents tended to use standard Czech more frequently, while in the recording of their speech many rare language items or variant forms have not been registered.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   předchozí11 - 20  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.