|
|
Ve vesmíru
Blatná, Hana ; Vítková, Lenka (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce je sérií čtrnácti kreseb vzniklých za výhradního použití grafitu. Kresby odrážejí subjektivní pohled na téma vesmíru, inspirovaný archaickými výklady o planetách a nebeských tělesech, konspiračními teoriemi, černobílými snímky textur, povrchů, hornin a meteoritů zachycených moderní technologií. Kresby jsou pokusem o vyjádření skrytých vnitřních pohnutek, osobní mytologie, energie krajiny, vztahu k přírodě. Papír je zde paralelou k obloze, projekční plochou, na které v otiscích, geometrických útvarech a za použití perspektivy vnikají snové vesmírné krajiny.
|
|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
|
|
Síla okamžiku
KONEČNÁ, Dominika
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá českou a světovou fotografií 1.poloviny 20.století. Další kapitoly jsou věnovány dvěma důležitým osobnostem fotografie a jejich různým přístupům: černobílá fotografie zachycující "rozhodující okamžik" Henri Cartier-Bressona a jako protipól práce Františka Drtikola v ateliéru. Praktickou část tvoří cyklus digitálních fotografií na téma "Síla okamžiku".
|
|
|
Evoluce žihadla a jedové žlázy u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata)
Matějková, Zuzana ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Téma: Evoluce žihadla a jeho žláz u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera:Aculeata) Řešitel: Zuzana Matějková Školitel: Mgr. Jakub Straka, Ph.D. Abstrakt Pro skupinu žahadlových (Hymenoptera:Aculeata) je žihadlo synapomorfním znakem. Linie žahadlových se oddělila od linie skupiny Parasitica v rámci řádu štíhlopasých. Žihadlo se vyvinulo z původního kladélka - žahadloví ztratili schopnost klást jím vajíčka. Žihadlem ústní na povrch těla kromě jedové žlázy také žláza Dufourova a některé další žlázy. Sekrety těchto žláz mají vícero různých funkcí. Původní funkcí, vázanou na predátorsko-parazitickou životní strategii, je funkce paralyzování oběti. U sociálních druhů získává naopak žihadlo spolu se žlázami funkci obrannou. Jde především o obranu společenství a jeho zdrojů před predátory z řad obratlovců. Tuto strategii podporuje i možná autotomie žihadla - jeho odtržení od zbytku těla. Žihadlo je také zdrojem feromonů a podílí se i na produkci dalších látek. Významnou složkou jedů žahadlových jsou malé peptidy s antimikrobiální funkcí. Ty původně sloužily patrně ke konzervaci kořisti, ale figurují také v imunitě hmyzu a feromonální signalizaci a přispívají k vyšší účinnosti jedu.
|
|
|
Geometrie stínu
Tolkunova, Yulianna ; Surynková, Petra (vedoucí práce) ; Šarounová, Alena (oponent)
Název práce: Geometrie stínu Autor: Yulianna Tolkunova Katedra (Ústav): Katedra didaktiky matematiky Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Abstrakt: Předložená práce se věnuje geometrickému osvětlení a metodám jeho sestrojování. Zejména je zaměřená na rovnoběžné osvětlení. Práce obsahuje teoretickou část, ve které se lze dozvědět o vlastnostech a základních pojmech souvisejících s geometrickým osvětlením. Po ní následuje praktická část, která obsahuje sadu příkladů s uvedeným řešením a poté nevyřešené příklady pro samostatné procvičení. Celý text je doplněn množstvím obrázků pro zvýšení představivosti čtenáře o principech a metodách osvětlení. Při sepisování práce byl důraz především kladen na srozumitelnost a použitelnost metod. Obecně práce Geometrie stínu může posloužit všem zájemcům, kteří chtějí blíže poznat geometrické osvětlení. Práce by mohla být užitečným učebním textem pro studenty a učitele deskriptivní geometrie.
|
|
| |
|
|
Land art jako prostředek k vytvoření iluze ideálního prostoru
Hladová, Anežka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Kurt, Kurt (oponent)
Diplomová práce je zaloţena na koncepci projektu akcentujícího na principu land artu
iluzi intervence do prostoru na základě historické události nebo objektu, který v prostoru
schází. Projektová část obsahuje šest landartových návrhů s představením konceptu a klíčový
sedmý landartový návrh, který je realizován na vrchu Vítkov. Součástí řešení prostoru
Vítkova je návrh parkových a terénních úprav, doplněný o land art odkazující na historii.
Návrh se zabývá zejména předimenzovanou asfaltovou cestou, která nyní vytváří
plochý vrchol tohoto významného kopce - skutečný vrchol tak Vítkov postrádá. Snahou je
vrátit Vítkovu jeho přírodnější a neznásilněný vzhled. Cesta je navíc v letních měsících kvůli
asfaltovému povrchu vyprahlým nehostinným místem. Návrh přináší řešení v podobě návratu
k úvozové cestě, která bude pod úrovní terénu, dláţděná přírodními kameny a mírně zúţena.
Podél hlavní úvozové cesty jsou vedeny mlatové cesty pro chodce a běţecká dráha, jeţ zde
doposud byla pouze jako ţivelná cesta v trávníku. Asfaltová zůstane pouze jedna cesta určená
zejména pro in-line bruslaře. Okolo tras jsou navrţeny terénní modelace, díky nimţ se ze
všudypřítomných výhledů stávají výhledy vzácnější, intimnějšího charakteru. Všechny úpravy
mají navozovat pocit, ţe vrchol Vítkova nikdy nebyl zploštěn, jak je tomu dnes, a člověk je
zde pouhým návštěvníkem procházejícím zářezem napříč vrcholem a terénní úpravy pak
poskytují pocit vrcholu, kde kdyţ člověk stane, ocitne se na nejvyšším bodě Vítkova.
Památný vrch Vítkov je veřejným prostorem, jenţ má svůj nenahraditelný význam, avšak je
stále opomíjen. Jedná se o zelený vrch promítající se do dalekých pohledů Prahy, místo, kde
se udála historická bitva a v neposlední řadě je to park určený k rekreaci. Realizovaný
landartový projekt je zařazen do programu mezinárodního Landscape festivalu 2018 v Praze a
kromě toho, ţe je jiţ dnes jeho součástí, tuto událost předznamenává. Z návrhu vzniká tedy
dílo ve veřejném prostoru s cílem akcentovat historickou událost s bolestnou vzpomínkou
paměti daného místa. Zároveň poukazuje na scházející strom v prostoru a jeho zánik
propojuje s rozměrem pomíjivosti a hodnoty, kterou pro nás měl. Land art zde umocňuje
představu, ţe zde rostoucí šeříky a akáty proti sobě stojí na bitevním poli jako v bitvě na
Vítkově či jako dnes tak trochu Karlín a Ţiţkov. Poraţené akáty (Křiţáci) prchají z
5
karlínského svahu před vítězícími šeříky (Husité) a po nich zde zůstává jen jeden padlý voják,
padlý akát či spousta zabodaných kopí.
Další landartové návrhy mají společné to, ţe se nacházejí ve městech či na hranici
města a přilehlé krajiny a autor je dobře zná. Kromě viditelných skutečností je v návrzích tedy
kladen důraz i na vnitřní souvislosti vyjádřené iluzí. Kolemjdoucí by při pohledu na
navrhovaný land art měl být schopen uvědomit si, ţe je v daném prostoru určitá chyba, kterou
si před tím neuvědomoval. Záměrně je divák staven do pozice, kdy musí zapojit svou fantazii,
protoţe k němu místo náhle promlouvá, avšak jen jakýmsi stínem či obrysem neexistující
skutečnosti. Tato práce chce mimo jiné ukázat na fakt, ţe iniciativa obyvatelstva dokáţe
město měnit a můţe přinášet zajímavé nápady, jako tomu bylo například v případě High Line
v New Yorku.
V neposlední řadě literární rešerše přináší vhled do tématu land artu, jako uměleckého
směru, ale také jako prvku ve veřejném prostoru, který je dnes častým tématem, mnohdy kvůli
jeho nesprávnému utváření. Práce se zaměřuje zejména na české autory.
|
|
|
Trvalkové výsadby se zvýšenou autoregulační schopností
Malošíková, Ester ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stínomilné trvalkové záhony založené v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Jedná se o extenzivní podrostové výsadby fungující na principu autoregulace. Cílem práce je přiblížení problematiky a následné vyhodnocení výsadeb z hlediska estetického působení.
Rešeršní část je souborem teoretických podkladů a zabývá se obecnou definicí trvalek, jejich historií, morfologií, rozdělením a jejich využitím. Specificky pak obecnou charakteristikou a pěstebními podmínkami dvou skupin: trvalek stínomilných a trvalek slunných stanovišť.
Dále se zabývá použitím trvalek ve výsadbách, vybraná kapitola je věnována extenzivním výsadbám (jejich popisu, významu, principu a péči o ně).
Druhá, výzkumná část práce je hodnocením již konkrétních trvalkových výsadeb pro stinná stanoviště. Na základě sebraných dat z hodnotitelských listů jsou tyto výsadby hodnoceny a následně porovnány s výsadbami slunných stanovišť. Data z hodnotitelských listů jsou převedena na hodnoty vážených průměrů a ty jsou podkladem pro grafy, ze kterých vychází samotné vyhodnocování a porovnávání. Vizuální hledisko je zaznamenáno díky fotodokumentaci pořizované během celého sledovaného období.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.