|
|
Postupně navyšovaný maximální nádechový odpor při tréninku respiračních svalů a jeho vliv na dechové funkce u chronické tetraplegie
Šilhová, Vanda ; Laštůvková, Petra (vedoucí práce) ; Našincová, Zuzana (oponent)
Teoretická část práce se zaměřuje na míšní léze, zpracovává problematiku respiračních poruch spojených s poraněním míchy a využití respirační fyzioterapie s důrazem na dechové trenažery. Praktická část práce se zabývá efektem šestitýdenního odporového dechového tréninku pomocí nádechového trenažeru Threshold IMT nebo Powerbreathe na respirační funkce u pacientů s tetraplegií v chronickém stádiu, dále porovnáním výsledků studie s dostupnými pracemi zabývajícími se stejnou problematikou. Součástí výzkumu byla jedna experimentální skupina sestávající z 15 probandů, všichni probandi byli spirometricky vyšetřeni před terapeutickou intervencí a po skončení - po šesti týdnech dechového tréninku. Hodnoceno bylo celkem 6 dechových parametrů (FVC, FEV1, PEF, PCF, MIP, MEP). Z výsledků práce lze konstatovat, že dechový trénink prokázal pozitivní vliv na všechny tyto parametry, statisticky významný rozdíl byl prokázán pouze u parametrů hodnotících sílu nádechového (MIP) a výdechového (MEP) svalstva.
|
|
|
Změny ventilačních parametrů u pacientů po těžké COVID-19 asociované pneumonii
Kulhánková, Adéla ; Gojda, Jan (vedoucí práce) ; Mlček, Mikuláš (oponent)
Úvod a cíle Onemocnění COVID-19 může způsobit těžkou bilaterální pneumonii, která se v post-akutní fázi projevuje jako restrikční plicní onemocnění, což vyvolává otázku, zda toto akutní poškození přetrvává, a může vést k dlouhodobým následkům. Cílem této práce bylo pomocí analýzy spirometrických dat, jako je vitální kapacita (VC), usilovná vitální kapacita (FVC) a Tiffeneau index (FEV1/FVC) zjistit, jestli pacienti v post-akutní fázi COVID-19 trpí respiračními poruchami, a případně zda tyto poruchy přetrvávají i po 6 měsících. Metody Byla provedena retrospektivní analýza prospektivní kohortové studie COMETA, která zkoumala pacienty s potvrzenou COVID-19 bilaterální pneumonií. Na začátku, v post-akutní fázi COVID-19, bylo při vizitě A vyšetřeno 42 pacientů a 36 se zúčastnilo vyšetření také po 6 měsících (vizita C). Ke srovnání parametrů s normálním rozdělením byl použit Studentův t-test. Pro parametry s nenormálním rozdělením byl použit Mann-Whitney test. Výsledky Na začátku byl medián VC a FVC pod 80 % jejich předpokládané hodnoty. Statisticky významné zlepšení v průběhu 6 měsíců bylo pozorováno u VC mužů (Δ medián 0,7900, p < 0,01) a VC žen (Δ průměr 0,4692 p < 0,05) a FVC mužů (Δ medián 0,5650, p < 0,05) , při porovnání výchozí skupiny (n = 42) se skupinou, která dokončila sledování (n = 36)....
|
|
|
Vliv dechové rehabilitace na plicní funkce u pacientů po COVID-19 pneumonii.
Světová, Barbora ; Benediktová, Květa (vedoucí práce) ; Irving, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání naměřených hodnot vybraných spirometrických parametrů (FVC, FEV1, PEF) a výsledků dotazníků na kvalitu života (Karnofsky index a Jonesův index dušnosti) u dvou skupin, z nichž jedna měla předepsaný rehabilitační program a druhá byla kontrolní. Teoretická část shrnuje poznatky o onemocnění COVID-19 a jeho okamžitý i dlouhodobý dopad především na respirační systém. Dále se zabývá využitím konkrétních metod dechové rehabilitace u pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Hlavním cílem praktické části je ověřit účinek dechové rehabilitace - předepsaného rehabilitačního programu na plicní funkce u pacientů po pneumonii způsobené onemocněním COVID - 19. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 20 osob (průměrný věk 60±11,04 roku) po pneumonii způsobené onemocněním COVID-19, z nichž 10 dodržovalo předepsaný rehabilitační program a 10 tvořilo kontrolní skupinu bez předepsaného rehabilitačního programu. V den ukončení hospitalizace a podruhé s odstupem 2 - 3 měsíců se u probandů obou skupin měřily spirometrické parametry a zjišťovala se kvalita života pomocí dotazníků. U probandů pokusné skupiny byly dále měřeny S-Index a hrudní amplituda. Sebraná data byla následně vyhodnocena pomocí statistických postupů. Výsledky: V obou skupinách došlo ke statisticky...
|
|
|
Respirační fyzioterapie - součást komplexní léčby nemocných Duchennovou muskulární dystrofií
Vargová, Zuzana ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Slováčková, Lenka (oponent)
Duchennova svalová dystrofie je progresivní svalové onemocnění. Toto závažné onemocnění postihuje kromě pohybového systému také respirační systém. Dýchací systém patří mezi jeden z nejvíce ovlivněných systému. Rizika respiračních obtíží se zvyšují se zhoršujícím se stavem v důsledku svalové slabosti. Práce je zaměřená na léčbu respiračního systému. Cílem léčby je včasná prevence a řešení komplikací. Mezi tyto komplikace jsou řazeny kromě skoliosy a kardiálních problémů hlavně neefektivní kašel, noční hypoventilace, nepravidelné noční dýchání a selhání respiračního systému i v denní dobu. Cílem respirační fyzioterapie je udržet správnou funkci plic po co nejdelší dobu a zvolit správný postup rehabilitace v návaznosti na zhoršujícím se stavu pacienta. Intervence vhodné pro pacienty s DMD jsou techniky ke zvýšení plicního objemu, techniky manuálního a mechanického asistovaného odkašlávání a neinvazivní ventilace. NIV je jedna z upřednostněných způsobů léčby v dnešní době. Další metodou je kontinuální invasivní ventilace a ventilace prostřednictvím tracheostomie. Součást léčby je udržování hygieny dýchacích cest, která je základem pro jejich průchodnost. Práce obsahuje kazuistiku pacienta s DMD.
|
|
|
Stanovení nových referenčních hodnot maximálních inspiračních a expiračních tlaků a hodnot PO.1 u normální populace ve věkovém rozmezí 16 až 17 let
Kálalová, Tereza ; Šulc, Jan (vedoucí práce) ; Koudelková, Alena (oponent)
Cílem této práce je stanovení norem pro nádechové (Pimax) a výdechové (Pemax) tlaky a okluzní ústní tlak (P0.1) u zdravé bělošské populace ve věku 16-17 let v České Republice, konkrétně v hlavním městě a jeho blízkém okolí. Dále si práce klade za cíl zjistit, zda existuje korelace mezi respiračními tlaky, P0.1 a vybranými antropometrickými a plicními hodnotami. Za účelem stanovení norem bylo testováno 79 dětí, z toho 41 chlapců a 38 dívek ve věku 16-17 let. U probandů byla odebrána anamnéza a následně byla měřena antropometrie, klidová i usilovná spirometrie, respirační tlaky a P0.1. Studie stanovila normy respiračních tlaků a P0.1 u chlapců a dívek ve věku 16-17 let a tím splnila svůj hlavní cíl. Dále byl zjištěn rozdíl v průměrných naměřených hodnotách Pimax a Pemax mezi chlapci a dívkami, kdy u chlapců byly hodnoty tlaků vyšší oproti dívkám. Studie neprokázala korelaci mezi respiračními tlaky, P0.1 a vybranými antropometrickými hodnotami (věk, výška, váha, BMI, BSA). V dané věkové skupině nebyla nalezena korelace respiračních tlaků se statickými plicními objemy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sledování poškození plicní funkce infekčním onemocněním COVID-19 pomocí spirometrie
Petrásková, Eva ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bernhauerová, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na měření a porovnání výsledků funkčního vyšetření plic u pacientů před a po prodělání koronavirové nemoci 2019 (COVID-19, coronavirus disease 2019), dále se věnuje i srovnání náležitostí, tj. fyziologických dat pro konkrétní osobu, s naměřenými hodnotami po prodělané nemoci. Je sledován vztah mezi plicní funkcí a vztahem ke kouření, pohlaví, věku, a v neposlední řadě i dobou měření po prodělání COVID-19. Vyšetření bylo realizováno prostřednictvím spirometrie v pneumologické ambulanci. Z ní pak byla získána data ke statistickému zpracování. V teoretické části diplomové práce je charakterizován respirační systém spolu s vyšetřením jeho funkce. Kromě toho je zde popsáno infekční onemocnění COVID- 19. Cílem práce bylo vybrat vhodné pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID- 19, ale netrpí jinými, závažnými respiračními problémy, provést měření a dále statisticky zhodnotit vztah mezi naměřenými výsledky. Experimentu se účastnilo 66 osob ve věku 21-94 let, z toho 43 mužů a 23 žen. Byl prokázán převážně negativní vliv COVID-19 v samotných hodnotách zkoumaných ukazatelů ve spirometrickém měření, stejně tak bylo vidět zhoršení u mužů více než u žen, role mladšího věku na lepší výsledky spirometrického měření byla rovněž prokázána. Avšak rozdíly výsledků byly velmi malé a statisticky...
|
|
|
Biomechanické charakteristiky nestacionárních respiračních režimů jako možných identifikátorů únavy při monotónní hypokinetické zátěži
Lopotová, Martina ; Šorfová, Monika (vedoucí práce) ; Eck, Vladimír (oponent) ; Smrčka, Pavel (oponent)
Obecným tématem této práce je odhalení potencionálního vztahu mezi únavou doprovázející hypokinetickou monotónní zátěž a dechem. Cílem bylo zjistit, zda existují vhodné respiračními parametry, které by tuto únavu indikovaly a pokud ano, pak ověřit jejich validitu pro predikci únavových jevů doprovázejících řadu každodenních lidských aktivit. Provedeného experimentu se zúčastnilo 5 dobrovolníků, kteří absolvovali měření za současného monitorování elektrické aktivity mozku, dechu a změn objemů hrudního koše. Po celou dobu experimentu byli natáčení na videokameru. V první části každého experimentu měli provádět zadaný monotónní úkol (Tracking Task), při kterém stíhali na monitoru terčík pohybující se pseudonáhodným směrem a rychlostí. Tento úkol současně odrážel míru spolehlivosti a kvalitu prováděného úkolu. V druhé části měli probandi pouze relaxovat a sledovat film. Obě části byli měřené ve dvou variantách - čilý a unavený (po 24h spánkové deprivaci). Získaná data byla vzájemně porovnána a vyhodnocena. Provedená měření a dosažené výsledky prokázaly, že míra únavy může být poměrně spolehlivě hodnocena monitorováním zejména objemových respiračních nestacionarit, které se objevují v jinak ustáleném dechovém režimu sledovaných osob. Je ovšem třeba podoktnout, že tento jev je zatížen značnou...
|
|
|
Výkon a vybrané kardiorespirační parametry u profesionálních sportovců ve třetím až čtvrtém týdnu po prodělání onemocnění COVID-19
Novák, Jan ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Výkon a vybrané kardiorespirační parametry u profesionálních sportovců ve třetím až čtvrtém týdnu po prodělání onemocnění COVID-19 Cíle: Cílem této práce je zhodnotit výkon a vybrané kardiorespirační parametry u profesionálních sportovců během třetího až čtvrtého týdne po prodělání onemocnění COVID-19. Vzhledem k tomu, že u této skupiny probíhají pravidelná vyšetření, která jsou prováděna na roční bázi, lze zde srovnávat data získaná před onemocněním a ve velmi krátkém intervalu po jeho prodělání. Metody: Práce má charakter kvantitativního výzkumu založeného na výsledcích testování a potvrzení či vyvrácení hypotéz. Z celkového počtu 64 profesionálních sportovců, u kterých byla přítomna data po prodělání onemocnění, bylo na základě dalších kritérií pro zahrnutí do výzkumného souboru vybráno 17 probandů. Z databáze Centra sportovní medicíny z. s. byla získána spirometrická a spiroergometrické data před a po prodělání onemocnění COVID-19. Tyto hodnoty byly porovnány a poskytly základ k testování nastolených hypotéz. Statistická analýza dat byla provedena za využití párového t-testu ve statistickém programu R. Výsledky: U spirometrických hodnot získaných po prodělání onemocnění nedošlo téměř k žádným statisticky signifikantním změnám oproti stavu před onemocněním. Pouze u inspirační vitální...
|
|
|
Sledování poškození plicní funkce infekčním onemocněním COVID-19 pomocí spirometrie
Petrásková, Eva ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bernhauerová, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na měření a porovnání výsledků funkčního vyšetření plic u pacientů před a po prodělání koronavirové nemoci 2019 (COVID-19, coronavirus disease 2019), dále se věnuje i srovnání náležitostí, tj. fyziologických dat pro konkrétní osobu, s naměřenými hodnotami po prodělané nemoci. Je sledován vztah mezi plicní funkcí a vztahem ke kouření, pohlaví, věku, a v neposlední řadě i dobou měření po prodělání COVID-19. Vyšetření bylo realizováno prostřednictvím spirometrie v pneumologické ambulanci. Z ní pak byla získána data ke statistickému zpracování. V teoretické části diplomové práce je charakterizován respirační systém spolu s vyšetřením jeho funkce. Kromě toho je zde popsáno infekční onemocnění COVID- 19. Cílem práce bylo vybrat vhodné pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID- 19, ale netrpí jinými, závažnými respiračními problémy, provést měření a dále statisticky zhodnotit vztah mezi naměřenými výsledky. Experimentu se účastnilo 66 osob ve věku 21-94 let, z toho 43 mužů a 23 žen. Byl prokázán převážně negativní vliv COVID-19 v samotných hodnotách zkoumaných ukazatelů ve spirometrickém měření, stejně tak bylo vidět zhoršení u mužů více než u žen, role mladšího věku na lepší výsledky spirometrického měření byla rovněž prokázána. Avšak rozdíly výsledků byly velmi malé a statisticky...
|
|
|
Vývoj vitální kapacity plic u dětí
Navrátilová, Nela ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Nedostatek fyzické aktivity může negativně ovlivnit funkční i morfologický vývoj jedince. Tato bakalářská práce podává základní přehled o anatomii respiračního systému a vývoji plic v prenatálním i postnatálním období. Dále se zabývá vývojem plicních funkcí u dětí a faktory, jež tento vývoj ovlivňují. Největší informativní hodnotu z hlediska morfologické a následně i funkční diferenciace plic mají parametry: usilovný výdech vitální kapacity plic během t sekundy, usilovná vitální kapacita a Tiffeneauův index. Tyto parametry plicních funkcí používá většina studií, které hodnotily vztah mezi úrovní jejich vývoje a pohybovou aktivitou dítěte. Vliv fyzické aktivity na vývoj plicních funkcí byl zaznamenán zejména v pubertálním a prepubertálním období. Pro správný vývoj plicních funkcí je limitující také zdravotní stav dítěte. Odlišné hodnoty oproti zdravým jedincům se vyskytují např. u jedinců s cystickou fibrózou či astmatem. Klíčová slova: Vitální kapacita plic; spirometrie; fyzická aktivita
|
host ::
RSS.