Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role ultrafialového záření v komunikaci u ptáků
Šulc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Poměrně nedávno bylo zjištěno, že vizuální systém ptáků a lidí se nápadně liší, a to především ve schopnosti vnímat ultrafialové záření. Tato složka spektra výrazně ovlivňuje nejrůznější typy chování ptáků. UV reflexe může vypovídat o kvalitách samců, a proto samice často preferují jedince s výraznější UV ornamentací. Stejně tak rodiče mohou potravu nerovnoměrně rozdělovat mezi svá mláďata v závislosti na jejich reflexi ultrafialového záření. Nakonec i hostitelé hnízdních parazitů mohou využívat složku UV spektra k rozpoznávání parazitických vajec od svých vlastních. Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky vlivu UV záření na pohlavní výběr ptáků, na interakce mezi rodiči a mláďaty a na interakce mezi hnízdním parazitem a jeho hostitelem.
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
Mimopárové paternity a síla pohlavního výběru u vlaštovky obecné
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Obecně se předpokládá, že za vznik druhotných pohlavních znaků je zodpovědný pohlavní výběr. Jeho síla bývá připisována varianci v reprodukčním úspěchu mezi jedinci. Tato variance se odvíjí především od počtu sexuálních partnerů a počtu zplozených potomků. Jak samci, tak samice mohou zvýšit svůj reprodukční úspěch alternativními reprodukčními strategiemi - mimopárovými kopulacemi a vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. V této práci jsem testovala vztah mezi samčí ornamentací a úspěchem v mimopárových a vnitropárových kopulacích a celkovým reprodukčním úspěchem samců u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), sociálně monogamního druhu s vysokou mírou mimopárových paternit. Výsledky naznačují, že samci s barevnější hrdelní skvrnou mají vyšší reprodukční úspěch. Barevnější samci měli méně často mimopárové mládě ve svém vlastním hnízdě. Délka ocasu nesouvisela ani s vnitropárovou, ani s mimopárovou paternitou, ačkoliv předešlé studie dokumentují pozitivní vztah mezi tímto ornamentem a samčím reprodukčním úspěchem. Naše výsledky potvrzují, že mimopárové paternity značně přispívají k variabilitě v reprodukčním úspěchu samců vlaštovky obecné. Vnitropárová paternita se zdá být důležitějším zdrojem této variance ve srovnání s mimopárovými fertilizacemi. Klíčová slova: mimopárové paternity, pohlavní výběr,...
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
Souvislost morfologie lidského obličeje s vnimanými osobnostními charakteristikami: vztah mezi sebehodnocením a sociálním stereotypem
Corlannová, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Studiu lidského obličeje a jeho významu v sociálních interakcích se dostává v současnosti stále větší pozornosti. Ukazuje se, že i z pouhé fotografie obličeje lze poměrně dobře zjistit řadu charakterových vlastností dotyčného. Vzhled obličeje má také nesporný význam při výběru partnera. Existenci propojení vnímaného vzhledu obličeje a přisuzovaných vlastností lze vysvětlit do jisté míry sociálními stereotypy; další vysvětlení nabízejí teorie o ovlivňování morfologie obličeje biologickými a psychickými faktory nebo naopak o ovlivňování psychických faktorů morfologií obličeje.
Konstrukce hnízda
Jenšovský, Václav ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Hnízdo je v životě ptáků důležitou strukturou. Je to místo, kde ptáci uchovávají potomstvo během celého období reprodukce. K tomu, aby bylo hnízdo pro potomstvo vhodným místem pro vývoj, musí mít určitou konstrukci, která je pro každý druh variabilní. Variabilita, ať už na úrovni vnitrodruhové, tak i na úrovni mezidruhové je ovlivněna několika faktory. Mezi tyto faktory patří termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, dále vlastnost ochránit hnízdo před (ekto)parazity, a také konstrukce hnízda ve vnitrodruhové komunikaci jako sexuálně selektovaný znak. Všechny tyto faktory se různě slaďují, ale mnohdy může jeden faktor znevýhodnit druhý a tím snížit úspěch na odchov potomstva. Klíčová slova: konstrukce hnízda, termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, ektoparaziti, sexuální výběr
Acoustic and visual signalization in birds: Identification of key components and their role in sexual selection
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Táto bakalárska práca je zameraná na popísanie a zhodnotenie výskumov zaoberajúcich sa charakterom vizuálnych a akustických signálov a ich potenciálnou úlohou v pohlavnom výbere. Sumarizované sú dôkazy o tom, že vizuálne a akustické signály sú sexuálne selektované, determinované sú kľúčové charakteristiky, ktoré môžu byť využité v komparatívnych štúdiách. V prvej časti práce sú v krátkosti načrtnuté mechanizmy sexuálnej selekcie a evolúcie nákladných sekundárnych samčích ornamentov. V druhej časti sú popísané základné vizuálne a akustické vtáčie ornamenty. Dôraz je kladený prevažne na vizuálne a akustické štruktúry, ktoré sú nákladné na produkciu a slúžia ako dobrý ukazovateľ individuálnej kondície. Tretia kapitola je venovaná možným trade-offs medzi vizuálnou a akustickou signalizáciou vo vzťahu k sociálnym systémom vtákov a pohlavnému dimorfizmu. V poslednej časti sú opísané potenciálne vzťahy medzi vizuálnymi a akustickými signálmi (a kompromisy medzi týmito dvoma typmi ornamentálnych znakov) vo vzťahu k rôznym environmentálnym podmienkam.
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.