|
|
Materiály pro veterinární tkáňové inženýrství
Lavrinčíková, Veronika ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá materiály, které by mohly být využity ve veterinárním tkáňovém inženýrství. Jedním z těchto materiálů je i hydroxyapatit, tvořící přípravek PerOssal® (51,5 % hydroxyapatit, 48,5 % síran vápenatý), který byl v této práci použit. Bylo pozorováno chování pelety tohoto přípravku ve vodném prostředí, kde docházelo k jejímu rozpadu na částice, které byly následně analyzovány pomocí metody DLS a skenovací elektronové mikroskopie. Částice tvořící peletu se velikostně pohybují v řádech mikrometrů v případě síranu vápenatého a v řádech nanometrů v případě hydroxyapatitu. Hlavním cílem bylo pozorovat difúzní charakteristiku hydroxyapatitu (PerOssal®) za pomocí Rhodaminu 6G, kdy bylo zjištěno, že během 18 dnů peleta postupně uvolňuje různé koncentrace fluorescenční sondy, aniž by se samovolně rozpadla a nejintenzivnější uvolňování probíhalo během prvních dvou dnů experimentu. Přípravek PerOssal® má ve veterinární medicíně potenciál, nejen díky tomu, že může být použit jako výplňový materiál při náhradě kostní tkáně, ale i díky své schopnosti být nosičem, jelikož je peleta schopná do svého objemu nasorbovat vodný roztok léčiva a následně ho v delším časovém úseku uvolňovat v malých dávkách.
|
|
|
Možnosti využití vibrační spektroskopie při studiu interakcí přírodní organické hmoty s modelovými polutanty
Stehlíková, Kristína ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavným cieľom tejto diplomovej práce bolo overenie potenciálu využitia pokročilých techník spracovania infračervených spektier, konkrétne analýzy hlavných komponentov (PCA), za účelom sledovania interakcií prírodnej organickej hmoty s organickými polutantmi. Prírodná organická hmota bola reprezentovaná štandardom humínových kyselín IHSS Leonardite a za zástupcov organických iónov boli zvolené aromatické farbivá metylénová modrá a Rhodamin 6G a tiež alifatická látka Septonex. Ich interakcie boli potom sledované pomocou infračervenej spektroskopie, ktorej využitie pre tento účel bolo overené v mojej bakalárskej práci. Na získané infračervené spektrá vytvorených komplexov a pripravených slepých vzoriek bola napokon aplikovaná analýza hlavných komponentov, ktorá pomohla odhaliť spektrálne zmeny na prvý pohľad nerozoznateľné v samotných spektrách. Bolo zistené, že najpravdepodobnejším mechanizmom interakcie humínových kyselín s aromatickými polutantmi sú - interakcie, zatiaľ čo pri viazaní alifatických látok je predpokladaná elektrostatická povaha interakcie.
|
|
|
Transportní a sorpční charakteristiky modifikovaných huminových kyselin studované v hydrogelových matricích
Polášková, Nikola ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá transportními a sorpčními charakteristikami huminových kyselin v systémech (hydrogelech), které jsou velmi podobné jejich přirozenému prostředí (půdě), a to pomocí difúzních technik. Jako zástupce huminových kyselin byl vybrán standard huminových kyselin izolovaných z Leonarditu (od Mezinárodní huminové společnosti IHSS, registrační číslo vzorku 1S104H-5). Jejich transportní a sorpční charakteristiky byly zkoumány v hydrogelové matrici na bázi biopolymeru agarózy (nereaktivního termoreverzibilního polysacharidu) pomocí zvoleného organického barviva Rhodaminu 6G, které slouží jako modelové činidlo simulující běžné polutanty. Pro účel této práce byly huminové kyseliny modifikovány tak, aby byly blokovány specifické funkční skupiny v jejich struktuře. Tímto způsobem lze poté stanovit vliv jednotlivých skupin na interakci s dalšími látkami samostatně, což bylo také hlavním cílem a motivací této práce. Karboxylové funkční skupiny byly modifikovány methylací pomocí činidla trimethylsilyldiazometanu (TMS-DM). Pro blokaci karboxylových i fenolových skupin zároveň byl nejdřív zopakován postup pro blokaci pouze karboxylových skupin pomocí TMS-DM a následně byla provedena acetylace fenolových skupin pomocí acetanhydridu. Úspěšnost modifikace byla ověřena pomocí metod termogravimetrie (TGA), infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FT-IR) a acidobazickými titracemi (přímou, zpětnou a karboxylátovou). S využitím metody difúzních cel a také nestacionární difúze v kyvetách bylo zkoumáno, jak vybrané organické barvivo interaguje s původními a modifikovanými huminovými kyselinami v inertní hydrogelové matrici. Dle experimentálně zjištěných dat byly huminové kyseliny charakterizovány z hlediska jejich reaktivity vycházející z jejich struktury, resp. obsahu kyselých funkčních skupin. Tato práce ověřuje využití difúzních technik jakožto jednoduchých a univerzálních technik ke studiu již zmíněných vlastností huminových kyselin. Vzhledem ke zjištění, že kyselé funkční skupiny mají na tyto vlastnosti minoritní vliv, se otevírají možnosti zohlednění dalších faktorů, jako jsou například hydrofobní interakce, vodíkové vazby, van der Waalsovy síly nebo specifický povrch.
|
|
|
Studium sorpce nabitých organických sloučenin na huminových kyselinách
Krist, Tomáš ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo studium sorpčních vlastností a fyzikálně-chemická charakterizace huminových kyselin před a po adsorpci. Byly provedeny sorpční experimenty na methylenové modři a rhodaminu 6G. Adsorpční izotermy byly získány pomocí UV/Vis spektrometrie. K vyhodnocení experimentálních dat byla využita Langmuirova izoterma. Standard HK izolované z Leonarditu byl charakterizován pomocí elementární a termogravimetrické analýzy, dále pak za použití infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, analyzátoru povrchu částic a v neposlední řadě i potenciometrickou titrací.
|
|
| |
|
|
Inverzní FCS ve výzkumu koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium inverzní fluorescenční korelační spektroskopie, a to zejména z hlediska použití různých fluorescenčních sond a sledovaných částic různých velikostí. Nejprve byla stanovena vhodná koncentrace fluorescenční sondy tak, aby byla vnímána jako médium obklopující stanovovanou látku. Na základě této koncentrace, která byla stanovena na 400 µM, bylo poté připraveno několik sad vzorků. Vzorky obsahovaly jak rozdílné polystyrenové částice o velikostech 100 a 500 nm v různých koncentracích, tak i multilamerální liposomy v různých koncentracích a byly proměřeny FCS křivky vzorků s různými druhy fluorescenčních sond, kterými byly fluorescein, rhodamin 6G a Atto 488. Z měření vyplývá, že pomocí žádné z fluorescenčních sond nelze stanovit částice o velikosti 100 nm. Metodu inverzní FCS lze aplikovat na systémy obsahující fluorescein a polystyrenové částice o velikosti 500 nm. Při použití fluorescenční sondy rhodaminu 6G dochází při vysoké koncentraci k dimerizaci a ani 500 nm částice nelze pomocí této sondy stanovit. V případě použití liposomů lze tyto částice stanovit metodou inverzní FCS, ale náhodná distribuce velikostí částic zkresluje výsledky autokorelace.
|
|
|
Transportní procesy v hydrogelech
Sárová, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je studium transportních procesů v hydrogelech na bázi huminových kyselin. K tomuto účelu bylo využito metody neustálené difuze v kyvetách, kdy byl zkoumán transport organických barviv, konkrétně methylenové modři a rhodaminu 6G, v agarosovém hydrogelu bez přídavku a s přídavkem jednotlivých standardů huminových kyselin (Leonardite, Elliott Soil, Suwannee River II a Pahokee Peat). Tato metoda je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn barviva v prostoru kyvety v čase. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difuzní koeficient barviva. Z provedených experimentů vyplývá, že přítomnost huminové kyseliny v hydrogelu značně ovlivňuje transport vybraných barviv.
|
|
|
Vliv chemické modifikace huminových kyselin na jejich interakce s organickými ionty
Fryšová, Eva ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá interakcí huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami a vlivem chemické modifikace huminových kyselin na tuto interakci. Modelovým organickým iontem bylo zvoleno barvivo rhodamin 6G. Interakce byly zkoumány pomocí zhášení fluorescence, dialýzy v difúzních celách a diferenční UV-VIS spektroskopie. Výsledky ukázaly, že vazba mezi reaktanty nebyla primárně závislá na karboxylových funkčních skupinách huminových kyselin. Fluorescenční experimenty indikovaly statický mechanismus zhášení a diferenční UV-VIS spektroskopie prokázala existenci - interakcí.
|
|
|
Difúzní vlastnosti opačně nabitých organických molekul v roztocích hydrofilních polyelektrolytů
Rýcová, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem fyzikálních interakcí záporně nabitých polymerů s malými ionogenními fluoreskujícími molekulami. Ověřuje přítomnost této vazby pomocí fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a poskytuje komplexní pohled na tuto problematiku. Cílem bylo prozkoumat koncentrační závislost na difúzních vlastnostech systému. Pro tento experiment byl zvolen poměr P/D, kde P představuje počet vazných míst na polymeru a D reprezentuje počet vazných míst na molekule fluorescenční sondy. Jako polymery byly zvoleny hyaluronan sodný, chondroitin sulfát sodný a polystyrensulfonát sodný, a jako fluorescenční sondy byly použity akridinová oranž a Rhodamin 6G. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky kladnému náboji na fluorescenční sondě bude docházet k elektrostatické interakci se záporným nábojem polymeru. U akridinové oranže nebyla vazba jednoznačně prokázána, u Rhodaminu 6G byla interakce detekována.
|
|
|
Technika anisotropie a časově rozlišené anisotropie ve výzkumu koloidních systémů
Holínková, Petra ; Táborský,, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly z hlediska mikroviskozity zkoumány kapalné a kondenzované systémy tvořené hyaluronanem (Hya) a kationtovým tenzidem cetyltrimethylamonium bromidem (CTAB). U vzorků byly měřeny excitační a emisní spektra, doba života, anizotropie ustálené fluorescence a časově-rozlišená anizotropie fluorescence. Nejprve byl studován vznik hydrofobních domén v systému Hya-CTAB při koncentracích CTAB nižších než jeho kritická micelární koncentrace ve vodném prostředí a v prostředí 0,15M NaCl. Ukázalo se, že ve vodném prostředí dochází ke vzniku malých hydrofobních domén navázaných na řetězci Hya a od určité vyšší koncentrace CTAB dochází k fázové separaci a vzniku kondenzované fáze. Vlivem přídavku NaCl pak dochází k přebudování tohoto systému, které pravděpodobně vede ke vzniku volných micel v roztoku. Dále byly zkoumány kondenzované fáze systému Hya-CTAB-NaCl při vysokých koncentracích tenzidu v průběhu čtrnáctidenního stárnutí. Ukázalo se, že hydrofobní domény jsou z hlediska mikroviskozity stálé, zato u hydrofilních částí dochází k jejímu postupnému snižování.
|
host ::
RSS.