|
|
Sourozenecké vztahy v rodině vychovávající dítě s poruchou autistického spektra
Rathousová, Linda ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Sourozenecké vztahy jsou prvním a nejdelším vrstevnickým kontaktem v našem životě, který se v průběhu věku sourozenců mění a je závislý na mnoha okolnostech. Zároveň se jedná o druhou nejsilnější emocionální vazbu hned po vazbě k rodičům. Jedna z okolností, která zásadně a trvale ovlivní sourozenecký vztah, je postižení jednoho ze sourozenců, kterým může být i porucha autistického spektra. Tato vývojová porucha zasahuje psychický vývoj jedince ve třech hlavních oblastech, tzv. autistické triádě - v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti, tedy zasáhne i jeho sourozenecký vztah. U sourozence dítěte s poruchou autistického spektra pak mohou být vyvolány pocity, jako je žárlivost, vina, strach, křivda, zlost, lítost, přílišná odpovědnost, stud či osamělost. Nejedná se jen o negativní emoce, ale sourozenec může být na dítě s poruchou autistického spektra i hrdý, může cítit lásku a sounáležitost a může mít potřebu ho ochraňovat. Učí se tak důležitým charakterovým vlastnostem jako je trpělivost či tolerance.
|
|
|
Komunikace dívek s Rettovým syndromem
Sobotová, Zdeňka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikace dívek s Rettovým syndromem AUTOR: Zdeňka Sobotová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: Předmětem práce je komunikace u dívek s Rettovým syndromem, což je závažné neurologické onemocnění, vedoucí ke kombinovanému postižení a vážně narušené komunikační schopnosti. Cílem bakalářské práce je popsat komunikační schopnosti dívek s Rettovým syndromem, roli rodičů v rozvoji komunikace a možnosti logopedické intervence. Tato problematika je představena na kazuistikách tří dívek s Rettovým syndromem různého věku, získaných polostrukturovaným rozhovorem s rodiči nebo blízkými dívek a zúčastněným pozorováním projevů dívek a jejich interakce s okolím. Výsledkem výzkumu je popis motorických a komunikačních dovedností a metod, užívaných k rozvoji komunikace u tří dívek s Rettovým syndromem. Výzkum ukazuje, že i přesto, že komunikační možnosti dívek s Rettovým syndromem jsou velmi individuální, rodiče hledají způsoby, jak komunikační dovednosti dívek rozvíjet a od speciálních pedagogů očekávají odborné vedení, kterého se jim podle jejich názoru dostává nedostatečně. KLÍČOVÁ SLOVA: Rettův syndrom, narušená komunikační schopnost, logopedická intervence
|
|
|
Využití sestémů AAK u osob s narušenou komunikační schopností
Svobodová, Barbora ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o problematice využívání systémů alternativní a augmentativní komunikace u osob s narušenou komunikační schopností. V textu jsou objasněna teoretická východiska práce, mezi něž patří pojmy: komunikace, narušená komunikační schopnost, Rettův syndrom - RTT a systémy alternativní a augmentativní komunikace - AAK. Problematika RTT je v textu zpracována tak, aby sloužila zároveň jako zdroj informací o tomto vzácném onemocnění. Práce je zaměřena především na AAK systémy využitelné u osob s RTT. Praktická část práce je tvořena kazuistikou dívky s RTT. Analyzuje dosavadní vývoj dítěte včetně jeho komunikačních dovedností. Popisuje aktuální stav dosažené úrovně komunikačních dovedností, rozebírá průběh nácviku AAK systému VOKS u této dívky a analyzuje dopad využívání VOKS na rozvoj jejích komunikačních dovedností. Klíčová slova: narušená komunikační schopnost, Rettův syndrom, pervazivní vývojové poruchy, alternativní a augmentativní komunikace, VOKS
|
|
| |
|
|
Výchovně vzdělávací proces u žáků s Rettovým syndromem
VOMOČILOVÁ, Michaela
Má diplomová práce se zabývá výchovně vzdělávacím procesem u žáků s Rettovým procesem. V teoretické části se věnuji samotnému Rettovu syndromu, jeho etiopatogenezi, klinickému obrazu, průběhu a typy. Nejpodrobněji se zabývám terapií, zmiňuji léčebné a pedagogické prostředky. V praktické části jsou stanoveny tři cíle: zjistit počet žáků s Rettovým syndromem v České republice a zařízení, ve kterých jsou vzděláváni; popsat výchovně vzdělávací proces u jednotlivých žáků v daném zařízení; zpracovat kazuistiky dvou žáků s Rettovým syndromem a na nich ukázat individuální výchovně vzdělávací proces každého z nich. Dle mého zjištění je v České republice 24 dívek s Rettovým syndromem a vzdělávány jsou ve speciálních základních a mateřských školách. Byl vytvořen popis výchovně vzdělávacího procesu u těchto dívek, v mnohém mají stejné podmínky (individuální vzdělávací plán, přítomnost asistenta ve třídě, individuální přístup), výraznější rozdíly jsou v nabídce aktivit, specifických metod, ale i v péči lékařů a jiných specialistů. Byly zpracovány kazuistiky a konkrétní výchovně vzdělávací proces u dvou dívek. Všechny tři cíle mé práce byly splněny. Z mého výzkumu vyplývá, že dívky jsou nejčastěji vzdělávány podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy a jsou v autistických třídách nebo ve třídách žáků s kombinovaným postižením, ve speciálních základních a mateřských školách. Nepotvrzuji tedy ani jednu ze stanovených hypotéz: existuje specifický výchovně vzdělávací program pro žáky s Rettovým syndromem; existují speciální třídy, školy se zaměřením na Rettův syndrom.
|
host ::
RSS.