|
|
Řidič senior jako riziková osobnost
Sedlák, Emil ; Matuchová, Eva (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je posouzení současného stavu rizikových faktorů u osob starších 65 let v oblasti dopravy. Teoretická část obsahuje poznatky z literárních zdrojů v oblasti dopravní psychologie, zaměřuje se na snížení kognitivních schopností a psychomotorických dovedností a jejich dopady, asistenční prvky výbavy vozidla. Analytická část popisuje budoucí vývoj stárnutí populace, hodnotí statistiky nehodovosti seniorů, příklady nehod a uvádí kazuistiky z dopravně psychologického pracoviště. Vyhodnocení výsledků měření reakčního času seniorů a pro srovnání také mladších generací. Poslední kapitola je věnována opatřením, které by mohly přispět k nižší nehodovosti seniorů na pozemních komunikacích.
|
|
|
Vliv akrobatických sportů na dynamickou posturální stabilitu
Šalbabová, Anna ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Autor: Anna Šalbabová Název: Vliv akrobatických sportů na dynamickou posturální stabilitu Cíl: Cílem této práce je zhodnotit vliv akrobatických sportů na dynamickou posturální stabilitu s užším zaměřením na vestibulární systém a reakční dobu pomocí přístroje NeuroCom Smart Equi Test v porovnání s kontrolní skupinou lidí bez historie tréninku akrobatických sportů. Metody: Měření probíhalo na přístroji NeuroCom Smart Equi Test, který je umístěn v kineziologické laboratoři na UK FTVS. Testování bylo provedeno na 20 probandech rozdělených do dvou stejně četných skupin. Jedna skupina se skládala ze sportovců provozujících akrobatický sport, druhá skupina byla bez historie tréninku akrobatického sportu. Věk všech probandů se pohyboval v rozmezí 20 - 34 let. K testování dynamické posturální stability byly použity Sensory Organization Test (SOT), Motor Control Test (MCT), Head Shake - Sensory Organization Test (HS-SOT). Ke zjištění stavu vestibulo- okulárního reflexu byl využit Dynamic Visual Acuity Test (DVAT), kterému nutně předchází Perception Time Test (PPT). Výsledky: Byly zaznamenány signifikatně lepší výsledky u reakčních časů v testu MCT ve prospěch akrobatické skupiny a signifikatně lepší výsledky u poloviny z provedených testů Head Shake - SOT. Testy SOT a DVAT nevykázaly statisticky významné...
|
|
|
Souvislost mezi výkonem a vybranými aspekty osobnosti jako predikce rizikového chování řidičů v silničním provozu
FALTOVÁ, Kristýna
V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní východiska vztahující se k osobnostním a výkonovým charakteristikám řidiče motorového vozidla, včetně vztahu mezi těmito proměnnými. Zvláštní pozornost je zaměřena také k dopravnímu chování řidiče, zejména pak tomu rizikovému. Cílem praktické části kvantitativního výzkumu je zjistit, zda existuje souvislost mezi výkonem v reakčním čase a vybranými osobnostními rysy IP, OR, UZ, OI, FC, PR u rizikových řidičů (řídících pod vlivem alkoholu). Pozornost je věnována i rozdílům ve vybraných osobnostních rysech rizikových a nerizikových řidičů a dále je pozornost věnována také souvislostem mezi těmito rysy a věkem rizikových řidičů. Dále se pak snažíme identifikovat rozdíly v rychlosti a správnosti reakcí u rizikových řidičů ve volném a nuceném tempu výkonového determinačního testu. Výběrový soubor tvořilo 160 probandů (řidičů) s řidičským oprávněním skupiny B, C, D ve věku od 18 do 60 let. K ověření hypotéz byly použity standardizované metody - osobnostní dotazník SPARO a determinační výkonový test. Analýza výsledků potvrdila souvislost pouze mezi rysem PR - prožitkový vs. reagující přístup a průměrným reakčním časem řidičů řídících pod vlivem alkoholu v nuceném tempu výkonového determinačního testu. Dále výsledky prokázaly rozdíly mezi rizikovými a nerizikovými řidiči v rysech IP - intenzita vnitřního prožívání a UZ - úzkostnost. V rysech IP - intenzita vnitřního prožívání a OR - obecná hladina přijetí či zamítání rizikových aktivit, u rizikových řidičů pak byla dále zjištěna souvislost s věkem. Co se týče výkonu rizikových řidičů, byly prokázány rozdíly mezi průměrným reakčním časem ve volném a nuceném tempu, nicméně ve správnosti odpovědí tyto rozdíly prokázány nebyly. Práce celkově přispěla k posouzení vybraných osobnostních vlastností u rizikových a nerizikových řidičů, k objasnění výkonových charakteristik rizikových řidičů a k analýze vztahů mezi osobnostními vlastnosti a výkonem rizikových řidičů.
|
|
|
Vývoj testu na měření reakčního času a pozornosti
Oravová, Pavlína ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Semestrální práce se věnuje vývoji testu na měření reakčního času a pozornosti. Součástí práce je definice reakčního času a faktorům ovlivňující reakční čas. Měření reakčního času v kontextu teorie inteligence C-H-C je popsán spolu s definicí této teorie. Jsou zde zahrnuty příslušné testy, konkrétně Stroopův test, Flankerův test, Go/No-go test a N-back test. Dále je zde uvedena online problematika, uvažující hardwarové a softwarové zpoždění a diagnostiku a měření sítě. Závěr práce je věnován praktické části.
|
|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
|
|
Vliv délky reakčního času na amplitudu neuronální odezvy po vzácných podnětech v obraze funkční magnetické rezonance
Klimeš, Filip ; Bartoň, Marek (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je poskytnout základní představu o funkční magnetické rezonanci. Teoretická část se zabývá obecnými principy, metodami měření a analýzy dat fMRI. Dílčím a zároveň stěžejním cílem je navrhnout způsoby modelování délky reakčního času v rámci koncepce obecného lineárního modelu. Úkolem v praktické části bylo se seznámit s toolboxem SPM a navržené způsoby realizovat na skupinová data. Realizace probíhala ve dvou úrovních: předzpracování a analýza naměřených dat. Předzpracovaná data byla podrobena analýze jednotlivce i skupinové analýze. Důležitým bodem práce je zhodnocení výsledků obou analýz a tím i jednotlivých přístupů k modelování reakčního času a jeho vlivu na amplitudu neuronální odezvy po vzácných podnětech v obraze funkční magnetické rezonance.
|
|
|
Doba reakce na nenadálý impuls
Straus, Jiří
Studium doby reakce je důležitý parametr pro posouzení možných pohybových reakcí osoby, zejména ve forenzní biomechanice. Činitele determinující reakční čas lze klasifikovat podle mnoha kritérií, přičemž mezi relevantní jak z hlediska teorie, tak z hlediska praxe se považují alkohol, stimulující léky, resp. drogy, věk, trénink, únava, prostorová orientace vůči podnětu, varování přicházejícího stimulu a tenze. V dalším nás primárně zajímala otázka změny reakční doby vlivem hladiny alkoholu. V článku jsou prezentovány výsledky výzkumu, v němž byl zjišťován vliv doby reakce na náhodný podnět vyžadující komplexní pohybovou odezvu. Bylo zjištěno, že do hladiny alkoholu 0,3 promile se reakční doba v podstatě nemění, pak se prodlužuje kvadratickou funkcí.
|
|
|
Asociační experiment u studentů ekonomických oborů
Srnková, Denisa ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje asociačnímu experimentu C. G. Junga, který jsem přetvořila pro účel bakalářské práce na asociace slov ze školního prostředí. V teoretické části se zabývám podstatou asociačního experimentu, jeho principy, využitím a historií. V praktické části se zabývám samotným experimentem, kde se hlavní kategorií stali studenti Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří zároveň absolvovali i střední školu ekonomického zaměření. Tuto hlavní kategorii jsem porovnávala s chlapci/muži a dívkami/ženami různých věkových kategorií neekonomického zaměření. Zároveň jsem se pokusila podrobněji interpretovat reakční slova. V závěru této práce jsem shrnula zjištěné poznatky a jejich využití v praxi.
|
|
|
Vliv alkoholu na změnu reakční doby.
ŽIŽKOVSKÝ, Martin
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá objasněním základní terminologie, definuje alkohol, jeho dělení a popisuje reakční čas. V praktické části se věnuji komparaci homogenní skupiny reakční doby po požití alkoholických nápojů popisnou metodou. Na základě získaných údajů, jejich komparací, lze hodnotit, jak velký vliv má alkohol na reakční čas člověka v praxi.
|
host ::
RSS.