|
|
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Rawls a Nozick: Teorie spravedlnosti a její kritici
Rod, Marek ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce je co nejstručněji představit teorii spravedlnosti jako slušnosti v knize Teorie spravedlnosti Johna Rawlse a srovnat ji s kritikou v knize Anarchy, State and Utopia Roberta Nozicka. Cílovou skupinou je čtenář, který již má pojem o Teorii spravedlnosti, ale tento nepřesahuje hloubku encyklopedického hesla. První část popisuje hlavní myšlenky v Teorii spravedlnosti: její vymezení, dva principy spravedlnosti, tvořící její jádro a Rawlsovu interpretaci původního stavu, tedy mechanismu, kterým Rawls k dvěma principům dospívá. Druhá část popisuje čtyři základní body kritiky, které vůči Teorii spravedlnosti vznáší Nozick: nepoužití společenských mikrostruktur při tvorbě teorie, zvýhodňování již zvýhodněných jedinců ve společnosti, neposkytnutí dostatečné alternativy vůči Rawlsovým dvěma principům a potlačování vrozených vlastností pro jejich morální arbitrárnost. Konec druhé části nabízí srovnání obou názorů z pohledu třetí osoby, Michaela Sandela.
|
host ::
RSS.