|
| |
|
|
Predátoři a antipredační obrana křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha)
Zeman, Šimon ; Raška, Jan (vedoucí práce) ; Michalko, Radek (oponent)
Křísi (Auchenorrhyncha) jsou jednou z druhově nejbohatších skupin hemimetabolního hmyzu. Živí se převážně fytofágně a představují důležitou součást přírodních ekosystémů, pro člověka jsou významní zejména jako škůdci řady kulturních plodin. Kvůli jejich hojnému zastoupení v nejrůznějších typech biotopů slouží za potravu širokému spektru predátorů, mezi nimiž nalézáme obratlovce i bezobratlé živočichy. Křísi však disponují řadou antipredačních strategií, pomocí nichž se mohou svým predátorům úspěšně bránit. Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o predaci křísů a krátce pojednává o chování predátorů spojeným s lovem kořisti. V druhé části se zaměřuje na antipredační strategie křísů a jejich výskyt u jednotlivých skupin. Pojednáno je též o potenciálních predátorech, proti kterým by se mohly antipredační mechanismy uplatňovat.
|
|
|
Přijetí rybích predátorů studenty vybraných středních škol
Sůva, David ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce popisuje vztah studentů profesně orientovaných středních škol k několika druhům rybích predátorů. Konkrétně k vydře říční, norku americkému, kormoránu velkému a orlu mořskému. První část práce se zabývá historií i současností vnímání těchto druhů na našem území, popisem druhů a jejich početností i ochranou. Druhou část práce tvoří rozbor rámcových vzdělávacích plánů vybraných středních škol. Třetí částí je část praktická, kde se práce zaměřuje na rozbor vybraných učebnic, které studenti těchto škol využívají ke studiu a také výzkumem přijetí vybraných rybích predátorů. Přijímání zkoumaných druhů bylo zkoumáno na vzorku 191 studentů lesnických a rybářských škol, z nichž bylo 98 studentů škol lesnických a 93 studentů škol rybářských. Nejhorší vztah byl zjištěn u kormorána velkého, nejlepší přijetí vychází k orlu mořskému. Klíčová slova: predace, vydra říční, norek americký, kormorán velký, orel mořský
|
|
|
Hlasové projevy žab
Karochová, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů zabývajících se hlasovými projevy žab. Cílem bylo porovnat známé informace o typech vokalizace, vlivu pohlavního výběru na volání samců, sborovém chování žab a vlivu predace. Výzkum bioakustiky byl uskutečněn na mnoha druzích žab z různých koutů světa, přičemž nejvíce experimentů bylo provedeno na neotropických žábách, konkrétně na Physalaemus pustolosus. Akustická komunikace je poměrně silně rozšířený jev napříč celou živočišnou říší. Téma bioakustiky je v poslední době vcelku hojně studované. Nejvíce prací je ale většinou zaměřeno na ptáky či savce a studium žab, zejména evropských druhů, je neprávem opomíjeno. Detailně prostudovaný je vliv pohlavního výběru samičky na parametry hlasových projevů samců, zatímco výzkum jiných evolučních principů jako například vliv predátora je studován jen okrajově. Výzkumy na nových druzích žab se většinou zaměřují na popsání typů hlasových projevů, které se u daného druhu vyskytují. Dále na detailnější studium jednotlivých parametrů hlasu jako je frekvence nebo intensita a u žab vokalizujících ve sborech se zjišťuje zejména načasování nebo synchronizace. Nově byla zjištěna schopnost některých žab tvořit ultrazvuk a překvapivé bylo i zjištění vokalizace u samiček některých druhů. Zobecnění...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Vliv kvality hnízda na reprodukční úspěšnost u rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ptačí hnízda představují pro rozmnožování drtivé většiny druhů ptáků klíčové struktury a měla by proto podléhat přírodnímu výběr. Selekční tlaky, které na velikost hnízda působí, popisuje šest hypotéz, jejichž platnost u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) jsem ve své diplomové práci testoval. První dvě hypotézy - predační a parazitační - by měly vést ke zmenšování hnízda. Jejich vliv na rozměry hnízda se mi ovšem prokázat nepodařilo, ačkoliv v jednom ze studovaných let existuje mírná kontraintuitivní negativní závislost mezi měkkou výškou hnízda a pravděpodobností predace. Žádná podobná závislost nebyla nalezena u vlivu hnízdního parazitizmu. Jeho pravděpodobnost je ovlivněna pouze dvěma charakteristikami hnízdního místa a to viditelností hnízda z nejbližšího potenciálního pozorovacího bodu pro kukačku a vzdáleností od volné vody, kdy hnízda nacházející se hlouběji v rákosovém porostu trpí nižší mírou parazitace. Zbylé čtyři hypotézy popisují selekční tlaky na větší hnízda nebo některé z jejich funkčních částí. Platnost termoregulační hypotézy ani hypotézy stability hnízda se prokázat nepodařilo. Obdobně nebylo zjištěno, že by hnízdo fungovalo jako postkopulační signál kvality samice. Jedinou z těchto hypotéz, jejíž platnost se prokázat podařilo, je hypotéza ideální velikosti snůšky, kdy...
|
host ::
RSS.