|
|
Otto Rothmayer
Bejšovcová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je monografií architekta Otto Rothmayera. Její těžiště spočívá přirozeně v analýze symbiotické spolupráce s Josipem Plečnikem na Pražském hradě, soustředí se ale také na Rothmayerovy projekty mimo toto prostředí. Vedle vil, které Rothmayer projektoval pro své přátele, uměleckého kováře Otakara Hátleho a sochařku Hanu Wichterlovou, se bude práce věnovat především nedávno zrekonstruovanému rodinnému domu Boženy a Otto Rothmayerových v Praze- Střešovicích. Do souvislosti s architektonickou tvorbou práce uvede i Rothmayerovu celoživotní činnost designérskou. Monografie vyústí v pokus o zpřesnění místa Otto Rothmayera v obrazu české architektury 20. století.
|
|
|
Rokoková a druhorokoková kachlová kamna v reprezentačních prostorách Nového paláce Pražského hradu
Kalousková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem práce je souborné přiblížení kachlových kamen tvořících nedílnou součást vybavení Pražského hradu a pocházejících především z doby Marie Terezie a Ferdinanda V. Dobrotivého. Vedle kamen rokokových z poloviny 18. století se práce též zabývá kamny z poloviny 19. století, zhotovenými ve stylu tzv. druhého rokoka. Ty jsou na první pohled jemněji provedené v marnotratné hybnosti eklektického tvarosloví. V jednotlivých, logicky na sebe navazujících kapitolách, se práce bude detailně věnovat každému z kachlových těles, jejich problematice a případné návaznosti na jiná kamna v jiných Habsburských rezidencích ale také na šlechtických sídlech v České republice. Kapitoly budou řazeny dle umístění kamen v konkrétních místnostech, které se až na výjimky nacházejí v Jižním křídle Pražského hradu, běžně návštěvnicky nepřístupných. Většina kamen je postavena z kachlů polévaných bílou glazurou se zlacenými, v různé výšce provedenými reliéfy. Převažují pro tu dobu typické motivy rokají, bohatě zvlněných volutových prvků či zavěšené festony a girlandy. Práce se stává o to více potřebnou, oč méně jsou běžně přístupné Staré reprezentační prostory Pražského hradu. Lze tedy předpokládat, že doplní dosavadní poznání uvedené problematiky kamnářství českého baroka, rokoka a druhého-rokoka. Klíčová slova Pražský hrad,...
|
|
|
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky
Měchura, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent)
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky Hlavním tématem práce je rozbor jedné z nejmladších etap vývoje Pražského hradu. Proměna, kterou historické ústředí českého státu v období první republiky prošlo, je do jisté míry srovnatelná s tereziánskou přestavbou druhé poloviny 18. století, která sjednotila Hrad v jeho hmotě a navždy ovlivnila panorama Hradčan. Časově je tato etapa spojena se vznikem nového demokratického státu a obdobím první republiky vymezeném léty 1918 - 1938. Pro ucelení představy o stavebních aktivitách v areálu Pražského hradu před převratem je v práci věnována pozornost i nejbližší době předcházející roku 1918, a tam, kde je to pro lepší pochopení novodobých úprav důležité, nebylo možné se vyhnout stručným přehledům stavební historie. Rozbor a pokus o zhodnocení uvedené významné etapy vývoje areálu Pražského hradu jsou založeny na detailním poznání stavebních aktivit, jejichž výchozí zadání a cíle byly rozdílné. Tyto aktivity se týkaly různých částí Hradu, ale lze je rozdělit do tří okruhů reprezentovaných vůdčími osobnostmi - architekty a staviteli, Kamilem Hilbertem, Josipem Plečnikem a Karlem Fialou. Charakter objektů a území, jejichž úpravy tyto osobnosti vedly, se lišil, a stejně tak se lišil i přístup každé z nich. Práce sleduje zejména, jak rozdílný...
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Italské inspirace středoevropské architektury
Brabcová, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Na konci 15. století na území Čech proniká renesanční tvarosloví, které se roku 1493 objevuje i na Pražském hradě v podobě oken Vladislavského sálu Starého královského paláce. Jejich podoba je historicky i stylově spjata s Budínským hradem, kam roku 1490 Vladislav II. Jagellonský přesídlil. Zde se setkal s prvotřídní tvorbou dvora Matyáše Korvína, pro nějž pracovali italští mistři. Vzory fragmentů oken nalezených v Budíně pak lze hledat na Palazzu Ducale Federica da Montefeltro v Urbinu, neboť Uhry byly díky královně Beatrici Aragonské z Neapole v živém kontaktu s Itálií.
|
|
|
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
|
|
| |
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
| |
host ::
RSS.