|
|
Separace polutantů na fotoreaktorech
Kurťák, Marek ; Šolcová, Olga (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fotokatalytickou degradací organických polutantů na UV aktivovaných částicích anatasu ve vodní suspenzi. Měření jsou prováděny na čtvrťprovozním UV fotoreaktoru a cílem práce je zjistit časový průběh degradace azobarviv při jednotlivých nastaveních fotoreaktoru a z tohoto časového průběhu vyvodit účinnost fotoreaktoru při jednotlivých nastaveních. Úroveň degradace azobarviv je měřena pomocí UV-VIS spektrometrie.
|
|
| |
|
|
Analýza stavu prostředí břidlicových lomů v oblasti Nízkého Jeseníku
Rozkopalová, Pavla ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných pěti lokalit vzniklých po těžbě břidlic v oblasti Nízkého Jeseníků, konkrétně v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Kružberk, na základě lichenologického průzkumu a dat z Českého hydrometeorologického ústavu. Dvě lokality 1
a 2 jsou umístěny na západní straně nádrže, lokalita 3 na straně východní a lokality 4 a 5 leží jižně od hráze.
Během průzkumu probíhajícího v letech 2015 a 2016 bylo určeno na 23 nejběžněji se vyskytujících terestrických druhů lišejníků. Ze zranitelných druhů byly nalezeny například dutohlávka sivá (Cladonia glauca) nebo dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata). Čeleď Cladoniceae, která se vyskytovala v nejhojnějším počtu na lokalitě 3, je zastoupená především druhy dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata), dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula).
Z výsledků bylo zjištěno, že se druhy lišejníků z čeledi dutohlávek nejčastěji nacházely ve větší míře ve svrchní části lokalit na návrší břidličných hald. Svahy oproti tomu vyhledávaly druhy přisedlé. Stanoviště svahů je příliš extrémní kvůli velkému sklonu a expozici. Dále bylo determinováno stromové patro a četnost vyskytujících se druhů dřevin z důvodů vlivu zastínění lokalit. Vzrostlé stromy, rozšířené z okolního lesa, se nacházely především při úpatí hald. V největším zastoupení byl pozorován modřín opadavý (Larix decidua), svahy osídlila bříza bělokorá (Betula pendula).
Z dat poskytnutých ČHMÚ byla oblast Kružberské přehrady vyhodnocena za poměrně čistou, k čemuž přispívá i fakt, že se okolí nachází v ochranném pásmu Kružberské přehrady jako zdroje pitné vody. Imise NO2, SO2 a MP10 při měření vykazovaly dobré výsledky s mírnou tendencí zlepšení od roku 2014 do 2015.
Management je navrhnut jako bezzásahový, protože na lokalitách probíhá přirozená sukcese a nebyl pozorován negativní vliv lidí nebo zvěře na lichenoflóru. Na lokalitě 3 byla zaznamenána velká četnost keříčkovitých druhů. Proto je lokalita 3 navržena na dlouhodobé sledování čistoty prostředí chemicko-fyzikálními metodami a na monitoring diverzity lišejníků.
Pro usnadnění determinace nejběžnějších druhů vyskytujících se na lomech byla autorkou vytvořena fotografická příloha s vlastními perokresbami, uvedená na konci práce v přílohách.
|
|
|
Stárnutí inkoustového tisku vlivem ozonu
Pasečná, Klára ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem ozónu na inkoustový tisk. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o způsobu tisku, materiálech pro inkoustový tisk, vlivech prostředí na degradaci výtisků a způsobech hodnocení degradace. Byla připravena testovací škála obsa¬hující 108 barevných polí C, M, Y a jejich přetisků, která byla vytištěna na dva typy papíru pro inkoustový tisk a podrobena urychlenému stárnutí vlivem ozónu o různé koncentraci. Z naměřených spektrálních dat byly počítány optické hustoty, La*b* souřadnice a barvová odchylka. Byla zjištěna a diskutována změna barev inkoustů po působení ozónu. Byla studována platnost recipročního zákona při působení ozónu na výtisky. Reciproční chování nebylo potvrzeno u obou typů papíru pro inkoustový tisk.
|
|
|
Vyhodnocování výsledků z měření a emisní limity
Čech, Martin ; Jedlička, Filip (oponent) ; Dvořák, Radek (vedoucí práce)
Hlavní náplní této práce je shrnutí a vysvětlení základních metod, které mohou být využity při vyhodnocování výsledků z měření škodlivin ve spalinách. Metoda, která by měla být nejvhodnější pro naše data, bude následně použita v jednoduchém příkladu. Zmíněna bude též důležitost výběru vstupních dat a jejich závislost na okolních podmínkách. Další kapitola bude věnována emisním limitům nejběžnějších polutantů, vyskytujících se v České republice i ve vybraných světových zemích. Dále bude zmíněn i historický vývoj těchto limitů a i budoucí předpokládaný vývoj tohoto problému.
|
|
|
Škodlivé látky v odpadních vodách laboratoří
Červenka, Jiří ; Zmrzlý, Martin (oponent) ; Sponar, Jan (vedoucí práce)
Rtuť je velmi závažným polutantem. Je obsažena ve všech složkách životního prostředí. Pro její analýzu je vynaloženo mnoho úsilí. Jelikož rtuť patří mezi nebezpečné látky, její množství je limitováno nejen pro životní prostředí. Cílem této práce bylo stanovit koncentraci rtuti ve vodách z posluchačských laboratoří a u přítoku a odtoku z neutralizační stanice Vysokého učení technického v Brně, Fakulty chemické. Voda z neutralizační stanice se dále mísí se splaškovými vodami. Pro analýzu vzorků byl použit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Výsledky potvrdily, že z laboratoří odtéká na neutralizační stanici voda s relativně vysokou koncentrací rtuti, vysoce překračující limity kanalizačního řádu. Voda z neutralizační stanice už tolik rtuti neobsahuje, protože je zde smíšena s odpadními vodami z laboratoří a navíc je upravováno její pH. V laboratořích jsou k dispozici speciální odpadní láhve na kapalné odpady s rizikovými prvky a nebezpečnými látkami; z výsledků lze usoudit, že ne každý dodržuje pravidla a vylévá odpad přímo do výlevky. Řešením by mohlo být bezpečnější opatření v laboratořích. Studenti, kteří pracují s nebezpečnými chemikáliemi, by si měli být vědomi rizika, které hrozí při jejich vylévání do výlevky, kontaminací a nebezpečím pro všechny složky životního prostředí.
|
|
|
Stárnutí fotografií účinkem světla a polutantů
Pasečná, Klára ; Havlínová, Bohuslava (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obecných vlivů světla a polutantů (především ozónu) na inkoustový tisk. V teoretické části jsou popsány základní principy způsobů tisku, tiskových materiálů a některých způsoby degradace inkoustových výtisků. V experimentální části byly proměřovány specifické kolorimetrické veličiny testovacího obrazce, které byly prováděny v komoře pro vývoj ozónu a v zařízení pro urychlené stárnutí světlem a teplem (xenotest). Důležitým poznatkem je zjištění, že vliv ozónu na testovaný pigmentový inkoust je oproti UV záření výrazně menší. Nejvíc náchylný k degradaci zářením i ozónem pak byl žlutý inkoust.
|
|
| |
|
|
Rizika polutantů v půdě a jejich vliv na zdraví lidí
ŠVEHLOVÁ, Jana
Mezi základní požadavky zdravého životního prostředí patří zdravý stav půdy. Proto musí půda odpovídat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodlivými lidskému zdraví, zejména před toxickými látkami, zárodky přenosných nemocí lidí, zvířat a před cizopasníky. Ke kontaminaci půdy dochází nejčastěji v důsledku antropogenního působení. Kontaminovaná půda se řadí mezi odpady a musí být náležitě zneškodněna. Zvláštním způsobem úpravy odpadu je dekontaminace půdy. Jejím cílem je odstranění škodlivých látek a navrácení půdy k jejímu původnímu nebo náhradnímu použití.
|
|
|
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
|
host ::
RSS.