Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza stavu prostředí břidlicových lomů v oblasti Nízkého Jeseníku
Rozkopalová, Pavla ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných pěti lokalit vzniklých po těžbě břidlic v oblasti Nízkého Jeseníků, konkrétně v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Kružberk, na základě lichenologického průzkumu a dat z Českého hydrometeorologického ústavu. Dvě lokality 1 a 2 jsou umístěny na západní straně nádrže, lokalita 3 na straně východní a lokality 4 a 5 leží jižně od hráze. Během průzkumu probíhajícího v letech 2015 a 2016 bylo určeno na 23 nejběžněji se vyskytujících terestrických druhů lišejníků. Ze zranitelných druhů byly nalezeny například dutohlávka sivá (Cladonia glauca) nebo dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata). Čeleď Cladoniceae, která se vyskytovala v nejhojnějším počtu na lokalitě 3, je zastoupená především druhy dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata), dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula). Z výsledků bylo zjištěno, že se druhy lišejníků z čeledi dutohlávek nejčastěji nacházely ve větší míře ve svrchní části lokalit na návrší břidličných hald. Svahy oproti tomu vyhledávaly druhy přisedlé. Stanoviště svahů je příliš extrémní kvůli velkému sklonu a expozici. Dále bylo determinováno stromové patro a četnost vyskytujících se druhů dřevin z důvodů vlivu zastínění lokalit. Vzrostlé stromy, rozšířené z okolního lesa, se nacházely především při úpatí hald. V největším zastoupení byl pozorován modřín opadavý (Larix decidua), svahy osídlila bříza bělokorá (Betula pendula). Z dat poskytnutých ČHMÚ byla oblast Kružberské přehrady vyhodnocena za poměrně čistou, k čemuž přispívá i fakt, že se okolí nachází v ochranném pásmu Kružberské přehrady jako zdroje pitné vody. Imise NO2, SO2 a MP10 při měření vykazovaly dobré výsledky s mírnou tendencí zlepšení od roku 2014 do 2015. Management je navrhnut jako bezzásahový, protože na lokalitách probíhá přirozená sukcese a nebyl pozorován negativní vliv lidí nebo zvěře na lichenoflóru. Na lokalitě 3 byla zaznamenána velká četnost keříčkovitých druhů. Proto je lokalita 3 navržena na dlouhodobé sledování čistoty prostředí chemicko-fyzikálními metodami a na monitoring diverzity lišejníků. Pro usnadnění determinace nejběžnějších druhů vyskytujících se na lomech byla autorkou vytvořena fotografická příloha s vlastními perokresbami, uvedená na konci práce v přílohách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.