|
|
Effect of cancer therapy on fertilization parameters in testicular germ cell tumour patients.
Kruf, Annabelle Elisabeth ; Vondráková, Jana (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent)
Germinální nádory varlat postihují dominantně věkovou skupinu mužů 15-35 let, v které jsou nejčastějším typem nádoru. Vliv nádoru a jeho léčby na spermie a plodnost je zatím málo prozkoumán. Tato diplomová práce studuje parametry spermií, které porovnává v rámci tří skupin dle času odběru vzorku. Skupiny jsou rozdělené na odběr před léčbou, odběr tři měsíce po skončení léčby a šest měsíců po skončení léčby. Do této práce bylo zahrnuto 84 vzorků od 46 pacientů. Kromě toho, dva pacienti s kompletní sadou vzorků byli přezkoumáni individuálně jako případové studie. Výsledky ukázaly velkou heterogenitu ve vzorcích a podtrhují individualitu pacientů, která je důležitá pro klinické aplikace a případné použití ejakulátu v centrech asistované reprodukce. Viabilita spermií, koncentrace, apoptotické změny, poškození DNA, akrozomální integrita, koncentrace leukocytů a změny histonových modifikací spermií neukázaly signifikantní rozdíl před léčbou ani po léčbě. Koncentrace IgA protilátek významně vzrostla po 3 měsících od operace a léčby. Na druhou stranu IgG protilátky tento trend nevykazují. Kromě těchto parametrů byla v této diplomové práci použita nová metoda, která používá ko-transfekované HEK293T/17 buňky jako model lidského vajíčka. Tato metoda testuje fyziologickou schopnost spermií navázat se na...
|
|
|
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti
Kahoun, Lukáš ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti Abstrakt Mezi roky 1970 a 2020 došlo v jižní i východní Evropě k značným změnám charakteristik plodnosti a struktur obyvatelstva. Tato tranzice je některými autory spojována s konceptem druhého demografického přechodu. Pro její výzkum je v této práci použita netradiční metodika. Pomocí tří vybraných ukazatelů obou změn (plodnosti i struktur) jsou sestaveny dva trojrozměrné scatter ploty, které zároveň tvoří jednotkové krychle. Vzdálenost mezi jednotlivými pozorováními dle zkoumaných let je interpretována jako dynamika tranzice daných dekád. Hodnoty dynamiky z obou scatter plotů jsou následně analyzovány a porovnávány mezi sebou. Z výsledků vyplývá, že změny mezi charakteristikami plodnosti a strukturami obyvatelstva spolu do určité míry souvisejí, ale pozorované rozdíly mezi regiony či specifika některých států zobecnění tohoto vztahu komplikují. Tyto závěry se shodují i s doposud publikovanou literaturou. Klíčová slova: plodnost, struktury obyvatelstva, druhý demografický přechod, vizualizace dat, trojrozměrný scatter plot Počet znaků: 149 752
|
|
|
Estimating willingness to pay for increasing probability to conceive
Kolářová, Natálie ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Cílem práce je analyzovat preference pro zv˝öení pravděpodobnosti početí. Ochota platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí je odhadována pomocí scénáře adaptačního opatření na individuální úrovni za vyuûití nového komplexu vitamínů a minerálů jako oceňovaného statku. Konkrétně pouûíváme model diskrétní volby se třemi atributy: zv˝öení pravděpodobnosti početí, počet měsíců snahy o početí, od kdy se tato pravděpodobnost zv˝öí, a náklady, které je třeba za tento produkt zaplatit. Údaje jsou získávány prostřednictvím průzkumu vyjádřen˝ch preferencí provedeného v roce 2014 ve čtyřech evropsk˝ch zemích (Česká republika, Spojené království, Itálie a Nizozemsko). Odhadujeme smíöen˝ logistick˝ model, kter˝ umoûňuje nepozorovanou heterogenitu preferencí. Zjistili jsme, ûe lidé jsou ochotni platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí u ûeny a jejich ochota platit je vyööí po 12 měsících snahy o početí, kdyû se ûena stává neplodnou. Respondenti jsou ochotni zaplatit za zv˝öení öance na početí i v období, kdy nejsou ûeny jeötě diagnostikovány jako neplodné, tedy od 6 měsíců snahy o otěhotnění, s v˝jimkou Nizozemska. Italové jsou ochotni zaplatit nejvíce, zatímco Nizozemci jsou ochotni zaplatit nejméně. Kontrolou hlavních charakteristik respondentů jsme zjistili, ûe ûeny staröí 35 let a ti, kteří mají zkuöenost s...
|
|
|
Ptačí plasmodia a jejich vliv na hostitele
Dulavová, Kristýna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Ptačí plasmodia jsou jednobuněční (a vnitrobuněční) krevní paraziti skupiny Apicomplexa, Haemopospororida, kteří využívají ve svém dvouhostitelském cyklu krevsající hmyz (komára) jako vektora a ptáka jako mezihostitele, u kterého mohou vyvolat ptačí malárii. Ptačí plasmodia jsou rozšířena téměř po celém světě a napadají široké spektrum hostitelů. Jejich vliv nejvíce pocítily populace endemických ptáků na Havajských ostrovech, kdy se vinou nechtěné introdukce vhodného vektora začalo plasmodium (zejména Plasmodium relictum) rapidně šířit a spolu s ptačími neštovicemi zdecimovalo velkou část zdejších ptačích populací; mnoho z přeživších druhů je dodnes ohroženo. Tato práce se věnuje vlivu ptačích plasmodií zejména na jejich ptačí hostitele. Nejvýraznějšími patologiemi způsobovanými ptačími plasmodii u ptáků bývá silná anémie, jakožto i poškození četných orgánů (př. mozek, játra, plíce, ledviny, slezina) způsobené tvorbou exoerytrocytických stádií (zejména fanerozoitů) v endoteliárních buňkách kapilár, a to společně s vnějšími projevy jako je např. letargie, dýchací obtíže, slabost, nechutenství, někdy i ztráta váhy a další, přičemž jednotlivé druhy plasmodií mají na různé druhy ptáků různý vliv. Zajímavým jevem je vznikající tolerance vůči ptačí malárii u šatovníků amakihi (Hemignathus virens)...
|
|
|
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji
Votavová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji Abstrakt Cílem práce je analyzovat a popsat populační vývoj v sedmi největších městech Jihočeského kraje v letech 1997-2021. Práce čerpá z poskytnutých individuálních a anonymizovaných dat na jejichž základě analyzuje základní demografické ukazatele plodnosti, úmrtnosti a migrace. V práci jsou porovnávána města mezi sebou, přičemž dochází i ke komparaci vývoje s celorepublikovým průměrem. Mimo jiné práce zkoumá angažovanost vedení měst, především jejich snahu řešit demografické problematiky. Z analýzy vyplývá, že většina měst s výjimkou Písku má tendence ke ztrátovosti obyvatel, avšak s jinou intenzitou a časováním. U všech sledovaných měst se intenzita plodnosti i úroveň úmrtnosti vyvíjí ve všech městech podobně s minimálními odlišnostmi. Vedení měst se demografické problematiky ve většině městech snaží aktuálně řešit. Klíčová slova: populační vývoj, města, plodnost, úmrtnost, migrace
|
|
|
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy
Zetová, Eva-Marie ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Waldaufová, Eva (oponent)
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou odkladu plodnosti v Evropě. Zaměřuje na plodnost žen ve věku 35 a více let v Česku, Nizozemsku, Španělsku a Norsku v období 2010-2020. Popisuje odklad plodnosti v historickém kontextu, ovlivňující faktory, rizika spojená s plodností žen ve věku 35+, bezdětnost a diferenciaci plodnosti dle věku. K analýze je použitá metoda demografické analýzy plodnosti z transverzálního pohledu. Práce zkoumá trendy plodnosti žen ve věku 35 a více let a současné podobnosti a odlišnosti plodnosti starších žen ve sledovaných zemích. Analýza dat ukázala, že ve všech sledovaných zemích a letech podíl intenzity plodnosti žen ve věku 35 a více let na celkové úhrnné plodnost roste. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, pozdní mateřství, demografická analýza Počet znaků (bez mezer): 79560
|
|
|
Analýza reprodukčních ukazatelů v chovu dojnic
KOCOUR, Daniel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit trendy ve vývoji reprodukčních ukazatelů v konkrétním chovu dojnic a definovat možné příčiny zjištěných problémů a navrhnout opatření k jejich odstranění nebo řešení. Literární přehled se zabývá fyziologií plodnosti krav, synchronizace říje, hormonální či nervové řízení pohlavního cyklu, působení vnitřních a vnějších vlivů na reprodukci dojnic, vliv reprodukce na mléčnou užitkovost a ekonomické souvislosti spojené s reprodukcí dojnic. Analýza reprodukce dojnic probíhala ve stádě krav českého strakatého skotu ZD Lukavec v okrese Pelhřimov. Celkem bylo do sledování zahrnuto 120 dojnic, které ukončily laktaci v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022. V rámci souboru bylo 40 dojnic na 1. laktaci, 40 dojnic na 2. laktace a 40 dojnic na 3. a vyšší laktaci. Za účelem vyhodnocení vlivů působících na reprodukční ukazatele (interval, inseminační index, délka servis periody a mezidobí) byl soubor dat tříděn podle věku při 1. otelení, pořadí laktace, období otelení, ročního období při 1. inseminaci, denního nádoje při vrcholu laktace, délky předchozího mezidobí, RPH otců pro plodnost dcer, RPH pro plodnost inseminovaného býka, výskytu mastitid a jiných onemocnění. Z výsledků vyplývá, že nejlepší reprodukční výsledky byly zjištěny u dojnic, které se poprvé otelily mezi 715. až 790. dnem, jalovice zapouštěné v pozdějším věku měly největší počet inseminací potřebných pro zabřeznutí v hodnoceném mezidobí (insem. index 3,6). Délka servis periody byla nejkratší u prvotelek. Pořadí laktace ale nemělo průkazný vliv na inseminační index. Krávy otelené v letních měsících (21.06.2021 až 23.9.2021) měly průkazně nejhorší ukazatele reprodukce. Roční období, kdy byla provedena 1. inseminace, ale reprodukční ukazatele významně neovlivnilo. Délka předchozího mezidobí významně ovlivnila jen délku inseminačního intervalu. Krávy s nejnižším denním nádojem na vrcholu laktace měly nejkratší servis periodu i mezidobí. Měly ale také nejnižší průměrné pořadí laktace. Vliv RPH otce pro plodnost dcer byl průkazný pouze u délky předchozího mezidobí, kdy dcery býků s nejvyšší RPH (?106) měly nejkratší mezidobí (386 dnů). Reprodukční ukazatele ale významně ovlivnila RPH inseminovaného býka pro vlastní plodnost.
|
|
|
Umělý výtěr karase obecného
VRBENSKÝ, Jakub
Práce stručně shrnuje dostupné informace z oblasti biologie karase obecného. Experimentální část obsahuje jednak sledování vlivu teploty vody v období latence na úspěšnost umělého výtěru jikernaček, na přežití jiker do stádia očních bodů, na délku intervalu latence, na relativní plodnost jikernaček a na pGSI, a dále vliv způsobu odlepkování jiker na jejich přežití do stádia očních bodů. Pro testování vlivu teploty v průběhu intervalu latence byly jikernačky (o průměrné hmotnosti 329 +- 60 g) rozděleny do 7 skupin (n = 5). Jednotlivé skupiny jikernaček byly umístěny do samostatných nádrží s průměrnými teplotami vody 15,4; 17,2; 18,9; 21, 23,2; 25,2 a 27,2 °C. Jikernačky i mlíčáci byli injikováni hormonálním přípravkem Ovopel (1 peleta na 1 kg ryb). Před injikací a umělým výtěrem ovulovaných jikernaček byly generační ryby anestezovány hřebíčkovým olejem (0,03 ml.l-1). Jednotlivé skupiny jikernaček byly uměle vytřeny, jikry osemeněny směsí spermatu od tří mlíčáků, aktivovány vodou z líhně a odlepkovány kravským mlékem ředěným vodou (1 : 9). Inkubace jiker probíhala v malých experimentálních Zugských lahvích (o objemu 0,45 l), při průměrné teplotě 21 °C. Nejvyšší počet ovulovaných a uměle vytřených jikernaček byl zjištěn při teplotách 21 - 25,2 °C (80 %). Při nižších a vyšších teplotách byla úspěšnost výtěru nižší. Byla zjištěna těsná kladná lineární závislost délky intervalu latence (v h) na teplotě vody ve sledovaném rozpětí 15,5 - 27,2 °C (y =-1,5062 x + 50,663; R2 = 0,924). Délka intervalu latence při teplotách 21 a 23,2 °C dosáhla 18,4 +- 0,9 h a 12,4 +- 0,2 h, resp. 387 +- 18 h° a 289 +- 5 h°. Jikry mají žlutohnědé až zelenohnědé zbarvení, průměrná hmotnost jedné nenabobtnalé jikry je 1,10 +- 0,07 mg (což odpovídá 911 +- 51 tis. ks jiker v 1 kg jiker). Ve styku s vodou jsou jikry silně lepivé. Nejvyšší hodnoty relativní pracovní plodnosti bylo dosaženo při teplotách 21 a 23,2 °C (71,9 +- 10 a 75,9 +- 34 tis. ks jiker na 1 kg jikernaček). Průměrná výše přežití jiker do očních bodů, původem od uměle vytřených jikernaček přechovávaných v průběhu intervalu latence při teplotách 18,9 - 23,2 °C, se pohybovala v rozpětí 92,9 +- 0,5 % až 99,6 +- 2,2 %, při teplotách 17,2 °C a 27,2 °C byla nižší (86,2 +- 0,6 %, resp. 74,2 +- 3,0 %), rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Při hodnocení vlivu odlepkovacích přípravků na přežití jiker do očních bodů bylo nejvyšší přežití dosaženo při použití mléka (71,9 +- 7,3 %). Statisticky průkazně nižší přežití bylo zjištěno u přípravků tanin (47,4 +- 0,4 %) a acetylcystein (48,4 +- 8,6 %). Dosažené výsledky mohou být využity při umělém výtěru karase obecného v rámci záchranných chovů.
|
|
|
Porodní asistentka a reprodukční zdraví
KUBIŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na reprodukční zdraví v souvislosti s činností porodní asistentky. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definicí reprodukčního zdraví, fyziologií lidské reprodukce, menstruačním cyklem, potřebou sexuální a reprodukční výchovy. Dále vysvětluje fungování veřejného zdravotnictví a preventivních prohlídek v rámci primární péče v České republice. Charakterizuje se zde práce porodní asistentky, její kompetence a význam v rámci prevence. Detailněji jsou popsány i faktory, které reprodukční zdraví ovlivňují, jako je věk, strava, užívání návykových látek, stres a další. Bakalářská práce se dále věnuje i plánování rodičovství, zdravému početí, popisuje druhy antikoncepčních metod a zmiňuje i informace o neplodnosti. Pro praktickou část byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit názory studentů VŠ a žáků SŠ na výuku o reprodukčním zdraví. Dále měla práce stanoveny dvě hypotézy, které zněly následovně. Hypotéza 1: Studenti vysokých škol vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než žáci středních škol. Hypotéza 2: Ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Zvolen byl kvantitativní sběr dat, pro který byl sestaven dotazník. Dotazník obsahoval celkem 41 otázek (31 uzavřených, 8 polouzavřených, 2 otevřené). Rozšířen byl v online podobě pomocí aplikace Google forms. Výzkumný soubor tvořilo 210 respondentů. Byli to žáci středních škol (3. a 4. ročník) a studenti vysokých škol různého zaměření. Výzkumný vzorek byl tedy tvořen studenty ve věku od 17 do 27 let z různých krajů České republiky. K vyhodnocení dat byl využit Fisherův přesný test, skrze který se posuzovaly stanovené hypotézy. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotu alfa = 5 % (0,05). H1 se nepotvrdila. Bylo prokázáno, že zájem o výuku reprodukčního zdraví mají studenti nezávisle na středoškolském a vysokoškolském studiu. Nepotvrdilo se ani tvrzení, že tuto výuku vyžadují od porodní asistentky. H2 se potvrdila. Prokázalo se, že ženy vnímají potřebu výuky o reprodukčním zdraví od porodní asistentky více než muži. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by se podle 87 % (182) respondentů měla tématika reprodukčního zdraví zařadit do školních osnov. 5 % (11) respondentů by problematiku reprodukčního zdraví do školních osnov nezařadilo a 8 % (17) respondentů neví. Výzkumné šetření prokázalo, že studenti by přijali za svého ideálního vyučujícího externího člověka se vzděláním o reprodukčním zdraví. Externí vyučující vzdělaný v problematice by byl vhodný pro 78,5 % (124) studentů, 8,2 % (13) studentů by pro výuku zvolilo lékaře. Pro 6,3 % (9) studentů by byl ideální vyučující v dané škole a pro 5,1 % (9) studentů by byla vhodná porodní asistentka. 1,9 % (3) studentů by jako ideálního vyučujícího přijalo někoho jiného. Práce a získané výsledky by mohly sloužit jako podklad pro sestavení plánu a materiálů k výuce a různým přednáškám pro studenty.
|
|
|
Porovnání vývoje plodnosti a sňatečnosti v České republice a v Irsku
Blechová, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním vývoje plodnosti a sňatečnosti v České republice a Irsku v letech 1989 - 2012. V jednotlivých kapitolách teoretické části jsou definovány základní pojmy plodnosti a sňatečnosti, jejich základní ukazatele, faktory, které ovlivňují tyto demografické procesy a historický vývoj těchto ukazatelů v obou zemích. V poslední kapitole teoretické části je základní vysvětlení časových řad. Součástí praktické části je komparace vývoje plodnosti a sňatečnosti, která je prováděná s využitím časových řad na základě vyrovnání trendovou přímkou a pomocí průměrných koeficientů růstu v České republice a v Irsku.
|
host ::
RSS.