|
|
Úzkost a strach ve škole
Rybářová, Kateřina ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Úzkost a strach ve škole si klade za cíl zjistit, jak se cítí být samotní pedagogové připraveni a schopni řešit a odhalit situaci úzkostného dítěte ve škole, jehož úzkost je způsobována konkrétními školními situacemi. Zabývá se otázkou školy jako zdroje úzkosti a strachu, kdy popisuje konkrétní situace, které tento jev mohou způsobovat. Další aktuální problematikou, která je v textu nastíněna je pedagogicko-psychologická diagnostika a s ní související diagnostické kompetence učitele. Teoretické poznatky jsou podpořeny výzkumem, prováděným mezi pedagogy a obohaceným o dvě případové studie, jež ukazují kazuistiky lidí, kteří zažili strach a úzkost ve škole, způsobeným specifickými školními situacemi. Sledují, s jakým řešením se setkali a uvádějí i pozdější následky, které tato neblahá zkušenost na žácích zanechala. Příprava pedagogů na vysokých školách v oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky se ukazuje jako nedostačující a pro praxi obtížně aplikovatelná. Situace úzkostného dítěte ve škole tak učitelé řeší spíše intuitivně, než profesionálně. S rozvojem informačních technologií se neškoleným pedagogům dostávají do rukou metody na poznávání žáka a celého kolektivu, které když se ale nesprávně použijí a interpretují, mohou situaci úzkostného dítěte zhoršit, dokonce na...
|
|
|
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
|
|
|
Strach žáků staršího školního věku ve výuce přírodopisu
Zelenková, Jana ; Havlová, Michaela (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá emočním stavem zvaným strach a jeho patologickou formou - fobií. Zaměřuje se na výskyt a podobu strachů u žáků staršího školního věku a vliv těchto strachů na výuku přírodopisu. Využívá k tomu obsahovou analýzu vzdělávacího oboru přírodopis, nestrukturované rozhovory a dotazníkové šetření mezi žáky. Na základě výsledků provedeného výzkumu jsou navrhnuta základní doporučení pro učitele, kteří se setkají s žáky vykazující projevy strachu nebo specifické fobie. Diplomová práce využívá metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Vztah předškolních dětí k živočichům
JUHASOVÁ, Petra
V bakalářské práci byl zkoumán vztah předškolních dětí k živočichům. Byla vypracována metodika výzkumu a dotazník zaměřený na 15 vybraných obecně neoblíbených živočichů. Dotazník vyplnilo 71 dětí předškolního věku. Výsledky výzkumu byly porovnány s několika vybranými studiemi z ČR i zahraničí. Na základě výsledků byl navržen výukový projekt zaměrený na změnu vztahu předškolních děti k neoblíbeným živočichům.
|
|
|
VLIV SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA VZNIK STRACHŮ A ÚZKOSTÍ V DĚTSTVÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA A EDUKACE
HLAVATÁ, Šárka
Abstrakt O úzkosti a strachu víme, že jsou biologicky pestré a podílejí se na přežití jedince a tím i lidského druhu. Umožňují nám adaptaci, stejně tak jako přispívají k formování osobnosti člověka. Jejich konkrétní projev je dán biologickými dispozicemi, zkušenostmi získanými během života a tím i vlivem prostředí a učením. S jistotou nemůžeme říci, jak velký vliv má na dané emoce vrozenost včetně dědičnosti a v jaké míře se na nich podílí prostředí. Výchova a individuální zkušenost překrývají vrozené dispozice a určují obsah i formu jednotlivých strachů.Úzkost a různé formy strachu znepříjemňují dítěti přítomné chvíle a často mu brání podávat ve škole výkon, který by odpovídal jeho schopnostem. Mohou také natrvalo poznamenat jeho osobnostní vývoj. Zejména meziosobní vztahy a zvláště pak vztahy rodičů mezi nimi samými se promítají do jednání s dítětem. Což umožňuje hlubší porozumění příčinám a mechanismům, jež přispívají k rozvoji projevů strachu a úzkostnosti u dětí. Dětské zkušenosti jsou pro pozdější vývoj osobnosti člověka nepostradatelné. Zvolenou metodikou je technika sekundární obsahové analýzy dat adekvátních dokumentů týkajících se strachů a úzkostí a technika dotazníku s dětmi ve školských zařízeních prvého a druhého stupně.Pro sběr dat byl vytvořen dotazník skládající se ze dvou částí. A to z části čtrnácti otázek, které se týkaly sociálního prostředí dítěte a povědomí strachů a úzkostí u dotazované skupiny dětí. Dále pak dotazník obsahuje část jedenácti obrázků. Tato část je původní jihočeskou metodou MUDr. Václava Moravy, mající dlouholetou tradici. Která se odvíjí ze zkušeností a odborných znalostí tohoto lékaře v dětské psychiatrii. Obrázková část je sestavena na principech psychologické projektivní diagnostické metody, testu TAT (tematicko-apercepční test). Respondenty dotazníků byly děti, základní školy Emy Destinové v Českých Budějovicích. Navštěvující první a druhý stupeň. Přesněji třetí a čtvrtou třídu a třídu osmou a devátou. Pro vyhodnocení obou částí dotazníku byly použity tabulky a grafy a výsledky jsou uvedeny v procentech či v průměru, graficky. V práci jsem se zaměřila na základní vymezení strachu a úzkosti v dětství a dále na vznik těchto emocí a jejich předcházení. Cílem práce byl monitoring se zaměřením na výskyt dětských strachů a úzkostí vlivem sociokulturního prostředí, ve kterém se pohybují (a to rodiny, školy, media, volnočasové aktivity apod.). Výsledky této bakalářské práce mohou přispět k odkrytí rizik a faktorů, které spoluúčinkují při vzniku strachů a úzkostí v dětství. A tím může sloužit i jako podklad pro učitele a rodiče k lepšímu pochopení dětí. Na základě zhodnocení primárních dat byla stanovena hypotéza. Hypotéza se potvrdila. U dětí mladšího školního věku se častěji objevuje strach či úzkost.
|
host ::
RSS.