|
|
Domáci miláčik
Gramerová, Zuzana ; Olivová, Kateřina (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Magisterská diplomová práca sa zaoberá hľadaním paralely medzi ľuďmi a zdomácnenými zvieratami. Zobrazuje situácie, v ktorých sa správa človek ako domáci miláčik. Poukazuje na typické postavenie psa v domácnosti, v spoločnosti človeka. Toto správanie však nie je dôstojné a vhodné ako životný štýl pre človeka.
|
|
|
Posouzení vhodnosti PET drtě firmy PETKA CZ, a.s. pro výrobu granulátu k potravinářským účelům
Šudomová, Lucie ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá recyklací polyethylentereftalátu a jeho následným zpracováním do podoby regranulátu splňujícího parametry vyžadované pro potravinářské využití. Je uveden stručný popis technologie recyklace, hodnocení jakosti PET vloček a druhy kontaminace vstupního materiálu. Dále je diskutována legislativa týkající se recyklace pro potravinářské účely a jsou popsány technologie regranulace. Byla potvrzena vhodnost těchto technologií pro zpracování konkrétních vzorků vloček. V experimentální části jsou porovnávány rozdíly vzorků regranulátu pomocí DSC a FT-IR. Bylo zjištěno, že mezi vzorky kvality pro potravinářské využití nejsou zásadní rozdíly. Byly provedeny testy na 200 kusů PET lahví (lahev, etiketa), na jejichž základě byl vstupní materiál rozdělen do 16 skupin. Byly definovány skupiny, které jsou nevhodné k recyklaci danou technologií. Dále byly zkoumány kontaminanty finálního produktu. Bylo určeno jejich přibližné složení a byla nalezena souvislost mezi etiketami lahví na vstupu a nečistotami na výstupu. Byly navrhnuty vhodná řešení ke snížení této kontaminace.
|
|
|
Identifikace složení etiket lahví PET určených k recyklaci
Zoufalá, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Jedním z nejvýznamnějších zdrojů kontaminace při recyklaci PET lahví jsou jejich etikety. Na výrobu etikety se využívá velké množství různých materiálů, které na rozdíl od materiálu lahve, výrobce nemá povinnost uvádět. Z hlediska recyklace PET jsou nejvíce problematické PVC a PETG. Tyto dva plasty nelze od PET jednoduše separovat, a i malý obsah může znehodnotit výsledný produkt recyklace. Tato práce se tedy zabývá identifikací složení etiket PET lahví určených k recyklaci. K analýze vzorků etiket byl využit FTIR-ATR spektrometr. Bylo prokázáno použití PVC i PETG jako materiálu etiket. U nezanedbatelného množství etiket byla identifikována pouze použitá aditiva.
|
|
|
Identifikace zdrojů kontaminace při recyklaci PET
Snopková, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací plastových kontaminantů v polyethylentereftalátových (PET) vločkách získaných fyzikální recyklací PET lahví. Přítomnost kontaminantů je v recyklátu nežádoucí a je nutné zavést a optimalizovat technologie pro jejich separaci. Pro optimalizaci technologií je důležité znát materiál kontaminantu. Analýzou kontaminantů v PET vločkách se zabývají práce ojediněle. V praxi je tím pádem nedostatek podkladů pro zvýšení efektivity separace na základě materiálu kontaminantu. Tato práce má za cíl poskytnout chybějící informace o polymerním složení plastových nečistot. Získaná zjištění přispějí k zefektivnění separace kontaminantů a výrobě kvalitnějšího recyklátu. Pro analýzu kontaminantů byla použita metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací technikou zeslabeného úplného odrazu (FTIR-ATR). Nečistoty byly analyzovány pomocí přístroje ALPHA II s modulem ALPHA-P s diamantovým krystalem. Bylo zjištěno, že nejčastějšími kontaminanty jsou polymery polystyren (PS) a jeho modifikace, polyethylentereftalát glykol (PETG), PET ve směsi s jinými polymery či aditivy, polypropylen (PP), polyamid (PA), styren-akrylonitril (SAN) a polyvinylchlorid (PVC). Na základě těchto zjištění byla vypracována doporučení pro zefektivnění separace. Některé výsledky poukázaly na aktuální problémy, které komplikují recyklaci PET lahví.
|
|
|
Detekce PET mikroplastů v půdách
Kameníková, Eliška ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Využití plastů je spojeno i s jejich postupnou degradací. Ta vede k tvorbě mikroplastů, tj. milimetrových částeček, které mohou způsobovat problémy v životním prostředí. V současné době probíhají rozsáhlé studie detekující mikroplasty ve vodách, výzkum mikroplastů v půdách jsou však limitované nedostatkem vhodných analytických metod. Tato práce si klade za cíl ověřit možnosti detekce PET mikroplastů v různých druzích půd založených na výsledcích z metody termogravimetrie. Termogravimetrická data byla vyhodnocována dvěma způsoby, tj. s využitím slepého vzorku a za pomocí rekalibrovaného univerzálního půdního standardu. Výsledky ukázaly, že termooxidační vlastnosti PET mikroplastů nejsou ovlivněny typem půdy, ale naopak, PET ovlivňuje jak termooxidační chování půdy, tak i půdní procesy. Dále bylo potvrzeno, že k analýze mikroplastů lze využít i rekalibrované rovnice univerzálního půdního modelu.
|
|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
|
|
Identifikace fragmentů PET v půdě a jejich vliv na životní prostředí
Šudomová, Lucie ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Slovák, Václav (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je věnována pozornost problematice plastů a jich dopadu na životní prostředí. Ač jsou plasty vyráběny poměrně krátkou dobu zaujaly dominantní postavení v téměř všech průmyslových odvětvích i aspektech běžného života. To sebou ale přináší značné výzvy při celkovém řešení nakládání se vzniklými odpady po jejich upotřebení. Pokud není s plasty řádně nakládáno, pronikají do složek životního prostředí, kde postupně dochází k jejich defragmentaci a degradaci a vzniku makro a mikroplastů. Kvalitativní i kvantitativní analýza mikroplastů v půdě je velkou výzvou. Proto pro studium mikroplastů v půdě je představena nová metoda založená na vzájemných vztazích mezi půdními komponentami nazvaná Soil Universal Model Method (SUMM). Ta umožňuje identifikovat a kvantifikovat některé typy mikroplastů v půdě bez jakékoliv předúpravy. Zvláště účinná se ukazuje při analýze PET, PVC a PP. Druhou část tvoří pilotní studie zkoumající vliv PET mikroplastů na půdu, která odhaluje negativní vlivy zahrnující půdní organickou hmotu a schopnost zadržovat vodu. V práci byla pozorována postupná asimilace PET mikročástic půdou, přičemž výsledky naznačují i možnost degradace PET v půdě, především při nižších hodnotách pH. Pro identifikaci fragmentů PET, které se mohou vyskytovat v životním prostředí, je v této práci představena metoda založená na termofyzikálních parametrech (stanovených metodou diferenční kompenzační kalorimetrie, DSC) s využitím pokročilých statistických metod. Tato metoda se ukazuje jako velmi účinná i pro posouzení PET kvality v recyklačním cyklu a rozděluje PET do čtyř skupin. Z měření také vyplývá, že řízenou termickou degradaci v laboratorních podmínkách nelze plně využít jako náhradu za degradaci přirozenou. Také je v této práci představena metoda založená na spektroskopických parametrech (FTIR), která ale nedosahuje tak jednoznačných výsledků, protože stanovuje molekulární strukturu polymeru, která se ukázala nedostatečná pro identifikaci změn při recyklačním cyklu PET.
|
|
|
Adaptive Pet Monitoring System within Smart Home
Ďurina, Michal ; Rozman, Jaroslav (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to create an intelligent system that monitors and evaluates the behavior of a pet using image processing from a camera. The thesis will also focus on training existing models in order to improve the accuracy of animal detection. The application will run on the embedded Raspberry Pi system and, in addition to observation, performs specific actions based on the unwanted behavior of the animal using connected hardware (ultrasound, actuators, nebulizers, etc.), which has the task of influencing the animal’s behavior. Based on this monitoring and implementation of the action, the success of preventing the animal from moving to a predetermined unwanted area will be evaluated with regard to their safety. These actions will be optimized by experimentation and validation of results during development based on animal behavior. Part of the work is also a review of existing applications of Ambient intelligence in Smart Home, finding similar solutions used in practice.
|
|
|
Příprava modelových mikroplastů polyethylentereftalátu
Hrušková, Adéla ; Fojt, Jakub (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Mikroplasty se dnes již nachází ve všech ekosystémech, proto se staly předmětem mnoha studií. Díky své perzistenci, uvolňování nebezpečných aditiv a schopnosti na sebe adsorbovat polutanty představují hrozbu pro životní prostředí. Bylo zjištěno, že některé mikroplasty mohou za určitých podmínek působit toxicky na faunu, floru i lidské zdraví. Většina studií zahrnuje laboratorní testy, případně testy v mikrokosmu, proto je pro jejich studium nezbytné zvládnout jejich přípravu s ohledem na typ, velikost a tvar mikročástic. Tato bakalářská práce se proto zabývá přípravou modelových částic polyethylentereftalátu pomocí fyzikálních a chemických metod. Fyzikální způsob přípravy je založen na metodě kryomletí, při kterém byly testovány jednotlivé parametry procesu a sledoval se vliv těchto parametrů na účinnost mletí a rozměry namletých částic. Chemický způsob přípravy je založen na rozpuštění polyethylentereftalátu v rozpouštědle a následném srážení. V tomto případě byl sledován rozměr, tvar připravených částic a obsah zbytkového rozpouštědla adsorbovaného na částicích. V závěru práce bylo vyhodnoceno, že testované způsoby přípravy nejsou vhodné pro použití na další enviromentální studie, protože připravené částice buď nemají požadované rozměry, nebo obsahují zbytky použitého rozpouštědla.
|
|
|
Synthesis of phosphono-bis(phosphinate) cyclam derivative
Chrappa, Michal ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Veselý, Jan (oponent)
Radiofarmaka obsahující izotopy mědi jsou potenciálně využitelné pro diagnostiku (metody PET, SPECT) nebo léčbu nádorů. Radionuklidy mědi musí být do těla aplikované ve formě koordinační sloučeniny s vhodným ligandem. Pro mědnatý ion jsou jedny z nejvhodnějších ligandů deriváty 1,4,8,11-tetraazacyklotetradekanu (cyklamu). Výsledný komplex musí být termodynamicky stabilní a kineticky inertní. Ke koordinaci iontu kovu na ligand musí docházet v co možná nejkratším čase. V rámci této práce byl syntetizován jeden z prvních asymetricky substituovaných derivátů cyklamu s využitím dvou typů ortogonálního chránění makrocyklu. Syntetizovaný ligand obsahuje fosfonátové a methylen-bis(fosfinátové) pedantní rameno. Připravený byl taktéž mědnatý komplex tohoto ligandu a byla studována jeho disociační kinetika v kyselém prostředí.
|
host ::
RSS.