|
|
Vývoj osídlení ve zvolené venkovské lokalitě
SLÁDEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá porovnání změn vývoje v katastrálním území Dobrá Voda a Stožec. K porovnání změn slouží mapa z roku 1826 a aktuální ortofotomapa. V první části diplomové práce byla pozornost zaměřena hlavně na definici základních pojmů a popsání vývoje osídlení. V druhé části je popsán vývoj v katastrech z hlediska vývoje využití půdy a zhodnocení jednotlivých rozdílů. Rozdíly jsou znázorněny na jednotlivých výstupech - grafy a podklady z programu Arcgis. Jednotlivé výstupy jsou vykresleny podle katastrálního stavu a doprovozeny zhodnocením výsledků.
|
|
|
Středověká Zbraslav
Mikeš, David ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá územním a kulturně - historickým vývojem oblasti brdských Hřebenů s důrazem na dějiny Zbraslavska. Hřebeny se táhnou jihozápadním směrem od Prahy až k samotným brdským hvozdům a tvoří tak pomyslný střed studované oblasti. Studovaná oblast je ohraničena řekami Vltavou a Berounkou, významnými body na mapě jsou Zbraslav a ostrov na soutoku Sázavy s Vltavou, kde se ve středověku nacházel benediktinský klášter, jehož ruiny dodnes upomínají na jeho dávnou slávu. Cílem této práce je navázat na autorův předchozí výzkum a přinést syntetický pohled na dějiny Zbraslavska ve středověku. Klíčová slova: Brdy, Hřebeny, osídlení, kolonizace, klášter Ostrov, Zbraslavský klášter, město, zlato, středověk, Zbraslav, Jablonná
|
|
|
Elasticity of the Settlement Structure and Expansion of Settlements into the Landscape: The Shares of the Built Area and the Plots for Building Development
Jenčková, Barbora
Sídelní struktura prochází permanentní proměnou. Dosavadní urbanizaci provází postupné rozpínání sídel do krajiny. V metropolitních oblastech se zvýšená poptávka po rozvojových plochách projevuje tlakem na vymezování dalších zastavitelných ploch na úkor volné krajiny. Míra stávající urbanizace v okolí metropole není často přímo závislá na přírodních podmínkách a morfologii území, rozhodující je spíše vzdálenost a vztah k metropolitnímu centru. Sídla jsou nucena se s proměnami vyrovnávat. Podstatnou vlastností sídelních struktur je proto adaptabilita. Elasticita sídelní struktury je proto představována jako hodnota, která umožňuje reagovat na změny. Na základě teoretických závěrů, ověřených na případových studiích, budou stanoveny vlastnosti a charakteristiky elastických sídelních struktur.
|
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Děčín a jeho zázemí ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá Děčínem a jeho zázemím ve středověku. Důraz je kladen na výzkum středověkých cest na pomezí Čech a Saska, konkrétně na levobřežní komunikace mezi Děčínem a Pirnou. Výsledkem rekonstrukce komunikační sítě je soupis cest a mapa. S cestami nápadně souvisí polohy nálezů získaných od detektorářů, které jsou shrnuty v přiloženém katalogu. Z toho vyplývá, že detektorové nálezy mohly s komunikacemi i přímo souviset. Značnou pozornost věnuji fungování lesních komplexů na příkladu krajinné sondy na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Dále doplňuji a koriguji některé starší představy o podobě a struktuře zaniklé městské lokace na Mariánské louce. Předkládám relativní a absolutní chronologii keramiky vytvořenou na základě záchranného archeologického výzkumu probíhajícího v letech 2007-2008. Ta se vztahuje především k počátkům, vývoji a zániku města na Mariánské louce. Klíčová slova: středověk, osídlení, městské zázemí, Děčín, České Švýcarsko, komunikační systémy, kontaktní studium, neagrární krajina
|
|
|
Českodubsko v pravěku a raném středověku
Spěšná, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předložená práce se zabývá pravěkým a raně středověkým osídlením na Českodubsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do raného středověku (12. stol. n. l.), které z velké většiny pochází z povrchových sběrů. Pozornost byla zaměřena především na sbírky uložené v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Další informace byly čerpány z publikované odborné literatury a nové údaje o osídlení byly získány autorčiným povrchovým průzkumem. Na základě dostupných infomací byl sestaven katalog, ve kterém jsou zahrnuty všechny lokality s nálezy do konce 12. století n. l.. Práce je doplněna mapami nálezů, které jsou sestaveny podle jednotlivých období a obrazovým katalogem broušené a štípané industrie. Klíčová slova: severní Čechy - Podještědí - Českodubsko - osídlení - pravěk - raný středověk
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příspěvek k počátkům Pražského hradu (doklady a proměny osídlení západního předhradí na místě dnešního tzv. Severního výběžku)
Hurajčíková, Veronika ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Frolík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá počátky Pražského hradu. Hlavní pozornost je zde zaměřena především na bližší poznání vývoje osídlení na území původního západního předhradí, tedy plochy dnešního I., II. a IV. nádvoří. V souvislosti s tímto bylo hlavním cílem práce zpracovat výzkum, který v roce 1987 provedl v budově dnešního tzv. Severního výběžku mezi I. a IV. nádvořím Jan Frolík. Zkoumáno zde bylo celkem šest sond, v nichž byly zachyceny objekty a sídlištní vrstvy z období raného středověku. Zjištěné situace byly na základě stratigrafie (vzájemných superpozic objektů), popřípadě u sídlištních vrstev na základě keramiky, rozděleny do po sobě chronologicky jdoucích horizontů. Následná analýza keramického materiálu pak umožnila i jejich přesnější datování. Součástí práce je také zpracování a vyhodnocení ostatních archeologických nálezů, především kostěných artefaktů a zvířecích kostí. Výsledky výzkumu jsou v závěru práce zařazeny do kontextu vývoje tzv. západního předhradí a následně i do celkového vývoje dějin Pražského hradu, především jeho samotných počátků.
|
|
|
Vývoj středověkého osídlení na východním okraji Prahy
Kartousová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Neustupný, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem středověkého osídlení na východním okraji Prahy. Přestože se archeologické bádání na toto území zaměřuje již několik desetiletí, není středověké osídlení v této oblasti uspokojivě poznáno. Práce postihuje vývoj osídlení od 6. století do 13. až 14. století, kdy došlo ke stabilizaci sídelní sítě. V rámci toho přináší katalog archeologických akcí a nalezišť ve vymezené oblasti. Také se zabývá železářskou výrobou na daném území, jež byla důležitým ekonomickým faktorem. Snaží se postihnout vztah venkovského osídlení k centrálním lokalitám a církevním stavbám, pokud bylo možné takový vztah zachytit, a zdokumentovat tak proměny ve vývoji osídlení. Klíčová slova: Praha, středověk, osídlení, zázemí, archeologie
|
host ::
RSS.