|
|
Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Rigorózní práce "Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století" pojednává o tom, jakým způsobem politická kampaň a novinářská praxe Národních listů ovlivňovala politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání rigorózní práce je právě zachycení rysů a znaků politické kampaně na stránkách Národních listů a zároveň jejich redakční organizace a podnikové praxe v období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato rigorózní práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda je možné hodnotit přelom 80. a 90. let 19. století jako stále se stupňující negativní kampaň Národních listů, nebo zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
|
|
|
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
|
|
|
Využití pramenného zdroje Index Národních listů 1861-1913 na příkladu agendy cestopisné publicistiky
Kazdová, Marcela ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce sleduje cestopisnou žurnalistiku na stránkách Národních listů ve vymezeném období mezi lety 1861 a 1913. Zároveň popisuje zcela unikátní zdroj Index Národních listů, který sloužil jako interní rejstřík v redakci deníku. Je uložen v archivu Národního muzea a dosud mu nebyla věnována náležitá pozornost. Práce zpracovává 275 cestopisů z let 1863, 1873, 1883, 1891, 1903 a 1913. Při jejich zpracování byla použita metoda sondy a kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza. Analýza Indexu Národních listů ověřila spolehlivost tohoto pramene. Dokladuje proces profesionalizace žurnalistiky v druhé polovině 19. století. Pro současné badatele je ověřeným zdrojem pro orientační předvýzkumy, mediálně-historické výzkumy i bibliografie. Druhá část práce přináší obraz dobových cestopisů, včetně přehledu jejich autorů, nejčastěji popisovaných destinací a hlavních tematických linií. Byly potvrzeny původní předpoklady: cestopisy tvořily na stránkách Národních listů nedílnou a pravidelnou součást vydání, nejčastěji byly publikovány jako fejetony. Nejvýraznějším ročníkem sledovaného období je rok 1903 s nejvíce publikovanými cestopisy, nejslabším pak rok 1883.
|
|
|
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
|
|
|
Vídeňský prvek v medializaci politické události Národními listy roku 1871
Puchingerová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce Vídeňský prvek v medializaci politické události Národními listy v roce 1871 mapuje způsob, jakým český tisk v druhé polovině devatenáctého století nakládal s informacemi převzatými z vídeňských listů, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období státoprávních jednání mezi vídeňskou vládou a českou reprezentací v roce 1871. Tato mediální událost obsahovala českou otázku jako mezinárodně-politický faktor. Práce popisuje historický vývoj česko-německých vztahů a postavení českých zemí v rámci habsburské monarchie od revolučního roku 1848 do roku 1871. Zabývá se také stručným vývojem médií na českém území v tomto období. Praktická část práce srovnává dobová periodika z roku 1871, popisuje rozdíly mezi ob-sahy a informační posuny v českém deníku.
|
|
|
Tuberkulóza v agendě Národních listů 1861-1929
Adamus, Jan ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Junová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem tuberkulózy v periodickém tisku na příkladu Národních listů mezi lety 1861 a 1929. Tuberkulóza byla v té době běžným onemocněním a častou příčinou úmrtí. Ke konci 19. století se mohutně rozvíjí organizace boje proti této nemoci, práce ve své teoretické části proto nabízí stručný přehled vývoje léčby. Metodou obsahové analýzy jsou v druhé části práce zkoumány všechny příspěvky týkající se tuberkulózy. Výzkum je časově rozdělen na desetileté sondy z období let 1861 - 1918 a všechny ročníky z období 1918 - 1929. Nalezené příspěvky jsou přehledně rozděleny do pěti kategorií - zdravotnické články, příběhy, reklamní sdělení, tuberkulóza v jiné souvislosti a oznámení o úmrtí. Data jsou zpracována do přehledových tabulek a doplněna stručnou charakteristikou jednotlivých kategorií s příklady. Cílem práce je zjištění, jak deník Národní listy reagoval na pokroky lékařské vědy, jaké informace týkající se nemoci předkládal svým čtenářům a zda se jeho agenda změnila pod vlivem založení Masarykovy ligy proti tuberkulóze po první světové válce.
|
host ::
RSS.