|
|
Child Soldiers: Recruitment and Abuse of Children in Armed Conflicts
Karásková, Karolina ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Cílem této magisterské práce je zanalyzovat, jak jsou děti rekrutovány a zneužívány jako vojáci v ozbrojených konfliktech, a jakou ochranu jim mezinárodní humanitární právo poskytuje. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější dokumenty mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv včetně mezinárodních vládních a nevládních organizací, jež tato práva podporují. V empirické části se autorka zaměřuje na případové studie, konkrétně na případ Armády božího odporu a na případ Islámského státu. Autorka se nesnažila najít podobnosti v těchto dvou případech, ale naopak poukázala na jejich jedinečnost. Práce analyzuje důvody náboru a zneužívání dětí ze strany Armády božího odporu a Islámského státu, včetně právní odpovědnosti obou skupin. Autorka této práce si jako metodologii zvolila instrumentální případovou studii, která je užitečná pro obecné pochopení fenoménu pomocí konkrétního případu. Tato metodologie je navíc vhodná pro výklad právních dokumentů a dva vybrané případy slouží jako nástroje pro interpretaci náboru a zneužívání dětí v ozbrojených konfliktech. Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že mezinárodní humanitární právo není zcela schopno ochránit děti před jejich zapojením do ozbrojených...
|
|
|
Pomoc bez hranic? Humanitární asistence v rámci mezinárodního humanitárního práva
Ošťádalová, Šárka ; Honusková, Věra (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
| |
|
|
Právní postavení válečných zajatců
Zástěrová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Právní postavení válečných zajatců Diplomová práce "Právní postavení válečných zajatců" upravuje problematiku válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva (dále též jako "MHP"), resp. práva ženevského. V tematice válečného zajetí se střetává jak právní úprava MHP, tak řada dalších mezinárodně právních odvětví (obecné mezinárodní právo, mezinárodní trestní právo či mezinárodní právo lidských práv). Diplomová práce sleduje dva cíle: deskriptivní a analytický. Deskriptivním cílem je podat ucelený přehled o vývoji právní úpravy válečného zajetí a seznámit čtenáře s režimem válečného zajetí a zacházení s válečnými zajatci dle platných pramenů mezinárodního humanitárního práva. Analytickým cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, kdo je kombatantem, resp. kdo má po upadnutí do moci nepřítele nárok na status válečného zajatce? Diplomová práce se skládá z úvodu, tří částí (dále členěných na kapitoly a podkapitoly) a závěru. Úvod představuje téma diplomové práce, sledované cíle včetně výzkumné otázky a nastiňuje samotnou strukturu textu. V první části diplomové práce je představena právní úprava válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva. V kapitole první je MHP definováno, dále je rozděleno na odvětví ženevského a haagského práva a zmíněn je vztah MHP k...
|
|
|
Guantánamo: byly zodpovězeny všechny mezinárodněprávní otázky?
Smržová, Sabina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Po tragických událostech dne 11. září 2001 Spojené státy americké přijaly řadu nevídaných opatření, co se týče zacházení se zajatými teroristy a jejich zadržování. Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodněprávními otázkami spojenými s provozem detenčního zařízení Guantánamo na Kubě. Práce se snaží zjistit, zda a případně jak bylo na tyto otázky odpovězeno, přičemž odpovědi hledá v odborné literatuře a pramenech mezinárodního práva, a to především mezinárodního práva humanitárního a mezinárodního práva lidských práv. Úvodní část práce se věnuje historii základny. Druhá část posuzuje čtyři hlavní oblasti, a to definici konfliktu, status zadržovaných osob, problematiku zadržování po neomezenou dobu a případy mučení a používané výslechové metody. Na každou z oblastí je nahlíženo z pohledu mezinárodního práva a částečně i vnitrostátního práva Spojených států a je přiblížen vývoj řešení dané otázky a současná situace.
|
|
|
Dodržování pravidel humanitárního práva v asymetrických konfliktech Izrael/Palestina a Maroko/Západní Sahara
Gráfová, Tereza ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
práce je analyzovat dodržování základních pravidel mezinárodního Hlavní výzkumná otázka zní: "Inklinuje slabší či silnější těchto konfliktů k porušování povinností MHP více než ta druhá?" Hypotéza stanoví, že se slabší strany uchylují k porušování pravidel MHP více než jejich silnější protivníci. zpracována metodou komparativní případové studie ilně vyložena a operacionalizována na zkoumané případy aplikovatelná pravidla MHP. Těmi jsou společný článek 3 Ženevských úmluv, zásada vojenské nutnosti, zásada rozlišování, zásada proporcionality a zásada zakazující zbytečné útrapy. Následně je na základě údajů uvedených mezinárodních databázích ozbrojených konfliktů a rovněž informací získaných z odborných publikací proveden rozbor dodržování aplikovatelných norem MHP. Tento odhalil, že se porušování základních pravidel dopouštěly všechny strany zvolených konfliktů. Nebylo tak prokázáno, že by se slabší či silnější strany dopouštěly porušování více než jejich protivníci, čímž byla původní hypotéza vyvrácena. Bylo také zjištěno, že ačkoli byla v konfliktu stranami do jisté míry porušována stejná pravidla MHP, dělo se tak odlišným západosaharském konfliktu byla oběma stranami porušována stejná pravidla, a to jednáním totožným.
|
|
|
Právní postavení zdravotnického personálu, zejména Mezinárodního výboru Červeného kříže, v ozbrojených konfliktech
Bejdák, Matěj ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat právní postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Důraz je kladen na zdravotnický personál Mezinárodního výboru Červeného kříže. Práce se nejprve zabývá právním rámcem ozbrojených konflitků, jímž je mezinárodní humanitární právo, a to zejména jeho základními principy, působností a odvětvími. Dále jsou popsány úkoly a postavení Mezinárodního výboru Červeného kříže podle mezinárodního práva. Nakonec je popsáno postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Jelikož zdravotnický personál patří mezi osoby chráněné Ženevskými úmluvami z roku 1949, je naprostá většina této části práce věnována ochraně, kterou mu mezinárodní humanitární právo poskytuje. Ochrana je rozdělena na ochranu primární (týkající se přímo zdravotnického personálu) a sekundární (týkající se zdravotnických objektů, znaků atd.).
|
|
|
Help Without Borders? Humanitarian Assistance under International Humanitarian Law
Ošťádalová, Šárka ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
|
Dítě v ozbrojeném konfliktu ve světle článku 38 Úmluvy o právech dítěte
Kučerová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přehledně zpracovat téma ochrany dětí v ozbrojených konfliktech s ohledem na článek 38 Úmluvy o právech dítěte a zároveň identifikace hlavních problémů s tématem souvisejících a snaha navrhnout jejich řešení. Text práce se rovněž zaměřuje na kontrolní a donucovací mechanismy, kterými mezinárodní společenství disponuje vůči těm, kteří jednají v rozporu s mezinárodním právem ve vztahu k dětem. Text je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. V první části své diplomové práce se věnuji vývoji ochrany práv dětí v ozbrojených konfliktech a příslušným dokumentům mezinárodního práva, v nichž byla tato ochrana zakotvena, až do přijetí Úmluvy o právech dítěte, jejíž článek 38 je předmětem této práce. Součástí první části je rovněž kapitola, v níž se snažím identifikovat hlavní problémy mezinárodního systému ve vztahu k ochraně dětí v ozbrojených konfliktech. Druhá část práce je věnována přímo rozboru jednotlivých instrumentů mezinárodního práva na ochranu dětí, tedy samozřejmě Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům a následujícím dokumentům, které z Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů ve vztahu k ochraně dětí vycházejí - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské...
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
host ::
RSS.