|
|
Vývoj a charakteristika mediálního mixu v Japonsku
Klozová, Dominika ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Tématem práce je vývoj mediálního mixu v Japonsku a jeho charakteristika od historie do současnosti. Stěžejními body jsou základní prvky mediálního mixu - manga, anime a videohry. Tato média jsou popsána z historického hlediska v souvislosti s mediálním mixem. Kromě historického vývoje a vzájemného propojení těchto médií práce srovnává mediální mix s termínem transmediální vyprávění. Oba termíny definuje a dokládá jejich podobnost. Na praktickém výzkumu práce jsou ukázány konkrétní příklady mediálního mixu, jejich vzájemné srovnání a zařazení v rámci definovaných termínů mediální mix a transmedialita. Je tak docíleno výběrem vzorků sérií patřících do mediálního mixu a majících odlišná zdrojová média, na kterých jsou dokázány praktiky mediálního mixu, případně transmediálního vyprávění.
|
|
|
Obraz ženy v japonské populární kultuře.
Křivánková, Anna ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce navazuje na předchozí studium moderní japonské společnosti a populární kultury, tentokrát s přihlédnutím k genderovým stereotypům, konkrétně k negativní stereotypizaci žen. Silná konfuciánská tradice spolu se snahou o modernizaci země dala v Japonsku ve 2. polovině 19. století vzniknout ideálu "dobré ženy, moudré matky" (rjósai kenbo), jehož duch v japonské společnosti dodnes přežívá v podobě značného tlaku na dodržování genderových rolí; ještě na přelomu tisíciletí čelily ty japonské ženy, které se tlaku společnosti odmítly podvolit, nejrůznějším formám skryté i otevřené diskriminace, jejíž součástí byla též intenzivní negativní stereotypizace. Jelikož v utvrzování (ale též narušování) stereotypů obecně hrají velkou roli média a populární kultura, zaměří se tato práce na analýzu dobových popkulturních médií (zejména komiksu) a pokusí se odhalit, zda japonská populární kultura 20. století pomáhala udržovat ideologický status quo, či zda dokázala na dominantní ideologii odpovídat narušováním zavedených stereotypů. Klíčová slova: genderové stereotypy, Japonsko, populární kultura, komiks, rjósai kenbo, manga
|
|
|
Vývoj jazyka charakterizujícího postavy v šódžo a šónen manze
Dvořáková, Johana ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky) Práce se věnuje zkoumání vývoje jazykových prostředků jakuwarigo v šódžo a šónen mangách z let 70., 90., a současnosti. Cílem práce je zjistit, jak se tyto jazykové prostředky charakterizující postavy v průběhu let změnily v rámci těchto dvou žánrů (šódžo a šónen), a porovnat jejich vývoj mezi sebou. Z důvodu omezeného prostoru se práce bude zaměřovat na dívčí postavy v obou mangách.
|
|
|
Yaoi manga a slash fanfiction pohledem sociologie
Musilová, Věra ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o slash fanfiction a yaoi manze, nesourodých a přesto obdobných fenoménech fanouškovské kultury. Yaoi manga jako žánr japonského komiksu tvořený ženami a určený ženám a slash fanfiction, jako ženská reakce na popkulturu vytvářenou hlavně mužskými autory, jsou obojí žánry pojednávající o romantickém vztahu dvou mužů. Tento vztah je vykreslován od něžných příběhů po nejtvrdší pornografii. Autorka si klade za cíl popsat pojmy a představit několik nejvlivnějších přístupů ke zkoumání problematiky. Práce se tématem zabývá z kulturního a genderového pohledu. Kulturní pohled nabízí shrnutí přístupů frankfurtské a birminghamské školy, objasnění pohledu Abercrombieho s Longhurstem a dalších autorů na současný i budoucí vývoj publik. Zároveň je v práci alespoň částečně zmapované internetové prostředí, které je pro fanouškovské komunity zásadní. Genderový pohled nabízí popis postavení názory na postavení ženy v popkultuře, vysvětlení motivace čtenářek/autorek vztažených k problematice homosexuality a pohled feminismů na pornografii. Součástí je i výzkum s fanynkami a fanoušky, potažmo autorkami a autory slash fanfikce a yaoi mangy.
|
|
|
Vliv Tezuky Osamua na pozdější komiksové autory
Doucková, Ilona ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Pro Japonce je Tezuka Osamu významným komiksovým autorem 20. století, který si během svého života vysloužil přezdívky jako "bůh mangy" nebo "japonský Walt Disney". Mnozí ho znají jen jako autora úspěšných mang (japonských komiksů) jako Black Jack, Tecuwan Atomu, Džanguru taitei, Ribon no kiši, ale ve skutečnosti je jeho odkaz na poli japonského komiksu a animovamého filmu mnohem větších rozměrů. Práce se snaží především skrze analýzu sekundárních pramenů představit samotného Tezuku a jeho komplexní tvorbu, spojovanou s inovátorskými technikami a rozšířením tematické nabídky mangy, a nalézt jeho vliv v dílech pozdějších komiksových autorů (především u Čtyřiadvacátnic v oblasti šódžo a komiksových autorů spojovaných s jeho studiem Tokiwasó). Dále má za úkol krátce představit Tezukovu animátorskou tvorbu a jeho přínos japonské animaci. Klíčová slova: japonská popkultura, manga, japonský komiks, anime, Tezuka Osamu, Astro Boy, Tecuwan Atomu, šódžo, Nidžújonengumi, Čtyřiadvacátnice, Ikeda Rijoko, Takemija Keiko, Óšima Jumiko, Hagio Moto, Tokiwasó, Išinomori Šótaró, Fudžiko Fudžio, Muši purodakušon, Urasawa Naoki, Pluto
|
|
|
Komiks jako médium uměleckého sdělení
Valentová, Simona ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kořínek, Pavel (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce na téma "Komiks jako médium uměleckého sdělení" obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena definice komiksu, stručná historie a některé důležité pojmy z komiksové terminologie. Dále se tato část zabývá specifickými narativními konstrukcemi komiksového média, popisuje fungování a kooperaci obrazové a textové složky. V samostatné kapitole je stručně popsán japonský komiks (manga), jeho charakteristika a odlišné aspekty vůči klasickému euro-americkému komiksu. Konec teoretické části je věnován teorii uměleckého sdělení a jeho konkrétním prostředkům, které užívá komiks. Praktickou část práce tvoří analýza dvou klasických komiksových děl a jedné japonské mangy. Jedná se o díla Vrána, Vrána: Soumrak bohů a Město světel. Díla byla záměrně vybrána díky jejich technické, tematické i kulturní odlišnosti, čímž mohl rozbor pracovat se širší škálou uměleckých prostředků. Práce se snaží obhájit názor, že komiksové médium je multifunkční, může obsahovat plnohodnotné umělecké sdělení a je schopné pracovat s jakýmkoli obsahem. Pro větší konkretizaci je práce doplněna ilustrativním obrazovým materiálem.
|
|
|
Vliv japonské populární kultury na západní svět
Pavlenko, Věra ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
V bakalářské práci je představená japonská populární kultura a její historie a vývoj. Bakalářská práce se vztahuje k problematice ovlivňování japonského národa západní kulturou a zároveň tím, jak japonská kultura, tradiční i populární, ovlivňuje západní společnost. Japonská populární kultura zahrnuje anime, mangu, subkultury a populární hudbu. V práci jsou představeny nejdůležitější události, které ve vývoji japonské populární kultury sehrály podstatnou roli. Dále čtenáři přiblížím projevy globalizace japonské populární kultury ve světě a popíši situaci v České republice. Klíčová slova: Populární kultura, Japonsko, manga, anime, subkultury, globalizace 1
|
host ::
RSS.