|
|
Účelová aktualizace souboru historických objektů
Cvrčková, Dana ; Klement, Miloš (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem obnovy bývalé sýpky a ovčínu v klášterním areálu Porta Coeli, Předklášteří u Tišnova. Při vytváření architektonické studie bylo nutné zanalyzovat a přihlédnout ke kulturně-historickým hodnotám kláštera, jeho areálu a nejbližšího okolí, stavebně-technickému stavu a veřejným funkcím v okolí klášterního areálu. Základní ideou návrhu bylo navrhnout místo, kde se budou lidé shromažďovat, a tím přinesou život do klášterního areálu. Proto z bývalého ovčínu je navržen multifunkční sál, kde se mohou odehrávat oslavy, svatby, firemní večírky, ale například i obecní akce. V blízké návaznosti na ovčín je sýpka, kde se v návrhu nachází loutkové divadlo a ve vyšších podlažích jsou umístěné hotelové pokoje. Tyto objekty mají lidi vybízet k setkávání se v klášterním areálu Porta Coeli.
|
|
|
Využití loutek v mateřské škole
Velíšková, Andrea ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Holemá, Irena (oponent)
Využití loutek v mateřské škole Diplomová práce ve své teoretické části obecně seznamuje se hrou dětí v předškolním věku, zaměřuje se na předmět v dětské hře, vnímání loutky a souvislost mezi loutkou a dětskou hračkou. Přibližuje teorii a funkce loutky zejména ve výchovně - vzdělávacím procesu. Dále upozorňuje na možnosti využití loutek v mateřské škole a vztah učitele a loutky. V závěru nabízí náměty pro vytvoření jednoduchých loutek. Další část práce vychází z akčního výzkumu, který se zaměřil na vztah dítěte k loutce v rámci vzdělávacího procesu v mateřské škole. Přibližuje projevy dítěte vůči loutce a jeho vnímání oddělení loutky a učitelky. Práce je doplněna o průzkum způsobu práce s loutkou a o záznam zkušeností s loutkami z praxe pedagogů mateřských škol. Klíčová slova: loutkové divadlo, loutky, dítě předškolního věku, mateřská škola, výchova a vzdělávání předškolního dítěte, hra, předmět ve hře dítěte
|
|
|
Divadlo Minor po roce 1989 do současnosti
Sochorová, Veronika ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá Divadlem Minor po roce 1989, konkrétně proměnami inscenačního stylu této pražské divadelní scény, orientující se zejména na tvorbu pro dětské publikum. Skrze tvorbu dominujících režisérů Divadla Minor (Karel Makonj, Jan Jirků, David Drábek, Jiří Adámek), můžeme vypozorovat výrazné inscenační linie, které utváří profil Minoru. Hlavním cílem autorky je pokusit se ony inscenační linie podrobit reflexi, tedy nalézt opakující se inscenační principy, jež výše uvedení režiséři užívají a předvést je na profilových inscenacích. Samotným analýzám režijních stylů jednotlivých tvůrců předchází historický exkurz Divadla Minor, jenž vymezuje charakter divadla. Součástí práce jsou životopisy reflektovaných režisérů, seznam inscenací od roku 1990 s daty jejich premiér i fotografický materiál k rozebíraným inscenacím.
|
|
| |
|
|
Handicap jako dar
Beran, Radek ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KUBÍČEK, Jiří (oponent)
Ve své disertační práci zkoumám potenciál technických nedokonalostí a různých mechanických omezení loutky jako takové. V souvislosti s tím odhaluji i jiná omezení samotného žánru loutkového divadla, dokonce dramatické tvorby jako takové. Nacházím i překvapivé analogie se světem lidí s handicapem. Znevýhodnění se tedy stává základním úhlem pohledu a demonstrace mé dosavadní tvorby. V první části se zabývám prameny a pojmy souvisejícími s handicapem proč a co vzbudilo zájem o tento jev. Konkrétní projekt mne podvědomě upozornil na mou zvýšenou citlivost vůči různým formám znevýhodnění jak v životě, tak v umělecké činnosti. Ve druhé části jsem reflektoval svou režijní práci, dominujícím kritériem reflexe je právě pojem handicap, ať už technický, produkční, lidský, jak se může obtisknout do samotného výsledku práce, zda musí být později hodnocen jako skutečný handicap nebo zda se z něho časem nestává přednost, či například pramen sil pozitivně ovlivňující výsledek. Dokonce se může stát stylotvorným segmentem
|
|
|
Téma "Loutkové divadlo" z hlediska arteterapie
ZACHOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje loutce a loutkovému divadlu v arteterapii dospělých. Vychází ze způsobu, jakým k tomuto fenoménu přistupuje rožnovská terapie. Teoretická část mapuje základy, na kterých je námět postaven. Slučuje arteterapeutický pohled s teatrologickým. Rozebírá problematiku loutkového divadla jako specifického divadelního druhu a zkoumá jeho metaforický potenciál. Přibližuje podstatu dramaterapie a rožnovské terapie. Loutkové divadlo je v expresivních terapiích neprávem opomíjené. Rožnovská terapie je jednou z mála, která využívá jeho potenciál v terapii dospělých. Ale i zde stojí na okraji hlavního zájmu a písemné prameny k této problematice nejsou běžně k dispozici. Proto byly, na základě rozhovorů s osmi zkušenými terapeuty, shrnuty hlavní poznatky o aktuálním stavu rožnovské analýzy klientské produkce s námětem loutkové divadlo. Speciálním konstrukčním typem loutky je marioneta. Má výlučné postavení jak v divadelní historii, tak v rožnovské terapii. Na otázku, proč tomu tak je, a jaké jsou možnosti terapeutického a analytického využití tohoto faktu, se snaží odpovědět jak teoretická, tak praktická část. Loutkové divadlo má velký terapeutický potenciál, který ale není využíván v práci s dospělými klienty. V praktické části je proto popsán pilotní experiment, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem reagují dospělí klienti na setkání s loutkou, se zvláštní pozorností na preferenci určitého konstrukčního typu loutky (marioneta, manekýn, javajka). V závěru praktické části se hodnotí účinnost loutky ve funkci nosiče lateralizovaného přenosu a míra korelace mezi preferencí určitého konstrukčního typu loutky a osobnostními rysy klienta. Pilotní experimentální screening odhalil fakta, která budou, jestliže se je povede prokázat v následném kvalitativním a kvantitativním výzkumu, přínosná pro další rozvoj expresivních terapií. Výsledkem pilotního experimentu je jeho revidovaná verze a stanovení hypotéz a směru následného kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Herec a objekt jako rovnocenní partneři (z pohledu režiséra)
Maksymov, Jakub ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
V této bakalářské práci se autor zabývá reflexí svých čtyř režijních projektů, dvou školních (Růst krystalu a Tisíc tuctů) a dvou mimoškolních (Paprsky slunce a Já jsem Krabat). Na základě těchto konkrétních příkladů uvažuje o možnostech a vnitřních mechanismech loutkového a objektového divadla se zaměřením se na partnerství herce a loutky/objektu. Dále se věnuje analýze a komparaci tvůrčích procesů daných projektů z pohledu režiséra a pokouší se vysledovat, za jakých podmínek vzniká v inscenačním týmu tvůrčí pnutí. Nakonec se vztahuje k výrazným tvůrcům pracujícím s objekty či loutkami, se kterými měl možnost se blíže setkat v rámci workshopu nebo asistence a jejichž tvorbu sleduje.
|
|
|
Rozdíly loutkového divadla pro děti a pro dospělé na základě vlastních zkušeností
Valenová, Lucie ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly loutkového divadla pro děti a pro dospělé,
popisuje a analyzuje je pomocí dvou autorských loutkových inscenací Batosnění
a Sólo Matches. Teoretická část krátce shrnuje poznatky o psychickém vývoji
dítěte, uvádí příklady současných loutkových scén v České republice a hovoří
o fenoménu zvaném Theatre for the Very Young, tedy divadlo pro nejmladší.
Praktická část staví proti sobě inscenaci Batosnění, jakožto zástupce tvorby pro
děti a to i již zmiňované tvorby pro děti do tří let, a Sólo Matches jako projekt
určený primárně dospělým divákům. Na základě práce na těchto inscenacích
prezentuje zkušenosti a poznatky spjaté s jejich přípravou a získané následným
uváděním. Součástí diplomové práce jsou fotografie a DVD se záznamy
z představení.
|
|
|
Loutky mluví anglicky
Wildtová, Lucie ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; MALÍKOVÁ, Nina (oponent)
Diplomová práce se zabývá podrobnějším pohledem na spolupráci scénografa se zahraničními studenty. V teoretické části se snaží nahlédnout na jednotlivé možnosti studia pro cizojazyčné adepty, především však na ty, které jsou podporovány KALD. Dále se zabývá dotazníkovým šetřením v oblasti kooperace studentů zahraničního magisterského programu, ERASMUS+ programu a studentů Katedry alternativního a loutkového divadla. V praktické části jsou prezentovány osobní zkušenosti získané ze spolupráce na jednotlivých představeních, která vznikala na DAMU či mimo ni. Mezi tyto realizace patří The laboratory of 梵, Three Cigarettes, Persona atlas, Islands a Včela. Na těchto představeních je důkladněji přiblížena spolupráce s cizojazyčnými studenty, její úskalí a výhody, které mohou divadelního výtvarníka obohatit. Součástí práce je obrázková dokumentace zahrnující fotografie z inscenací doplněné o záznamy z představení.
|
|
|
Jeden nebo dva scénografové
Brejcha, Jan ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (oponent)
Práce se pokouší srovnat a zhodnotit zkušenosti autora z průběhu magisterského studia. Na vybraných šesti inscenacích srovnává tři typy divadelních představení – divadlo velké scény (představení Plné ruce revoluce a Cejch), divadlo loutkové scény (představení Slzy ošlehaných mužů a Frankenstein) a autorské divadlo (představení Proroctví severoamerických indiánů a Cern). Zkoumá jejich specifika, výhody a nevýhody.
|
host ::
RSS.