|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Píšková, Anna (oponent) ; Kulichová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
|
|
|
Rodinný dům na jezeře
Sedláčková, Markéta ; Vránová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem mé bakalářské práce je návrh novostavby rodinného domu na jezeře. Tento objekt má dvě nadzemní podlaží, je zastřešen plochou dvouplášťovou střechou. Nedílnou součástí jsou velké terasy přístupné jak z 1NP tak i z 2NP. Svislé nosné i nenosné konstrukce jsou navrženy ze zdícího systému Porotherm. Vodorovné nosné konstrukce stropu jsou navrženy z železobetonové konstrukce. Nosná konstrukce terasy 1NP bude tvořena ocelovou svařovanou konstrukcí. Základová konstrukce velkoprůměrových pilot je navržena z železobetonové konstrukce. Konstrukce převázky pilot, nosných sloupů a desky vynášející konstrukci objektu je navržena z vodostavební železobetonové konstrukce. Návrh klade důraz na dispoziční řešení, tepelně technické vlastnosti a bezpečnost při užívání.
|
|
|
Vliv nově vzniklé jezerní plochy na mikroklima
Bartůňková, Kristýna ; Sokol, Zbyněk
Příspěvek se zabývá vlivem nově vzniklé jezerní plochy na lokální klima. Je motivován napuštěním antropogenního jezera Most na místě bývalého lomu Ležáky v severních Čechách. Vlivy na mikroklima, způsobené změnami ve fyzicko-geografických charakteristikách lokality, jsou zkoumány pomocí idealizovaných výpočtů numerického modelu COSMO, jehož součástí je také model jezera FLake. Vstupní přízemní data jsou získána měřením na meteorologické observatoři Kopisty a na stanici na jezeře, která měří rovněž teplotu vody v 16 vertikálních profilech až do hloubky 20 m. Pro popis vertikálního profilu atmosféry jsou využity analýzy meteorologických polí z Evropského střediska pro střednědobou předpověď (ECMWF). Z prvních výsledků vyplývá, že velká jezera zřetelně ovlivňují přízemní teplotu vzduchu v zimních a především v letních měsících, kdy za určitých meteorologických situací způsobují ochlazení vzduchu při zemském povrchu o více než 2°C. Se zvyšující se vzdáleností od zemského povrchu pochopitelně vliv jezera klesá. V horizontální rovině je vliv na změnu teploty patrný do vzdálenosti cca 3 km.
|
|
|
Fish detection with modern sonar systems
TUŠER, Michal
Tato dizertační práce byla zaměřena na vylepšení metodických postupů při detekci ryb moderními sonarovými systémy v jezerech a nádrží. První část práce je zaměřena na vertikální akustický průzkum s hlavním důrazem na akustickou slepou zónu a její praktické řešení. Druhá část se zabývá orientací ryb v volných vodách nádrží a jejími následky pro horizontální akustické průzkumy. Poslední část se věnuje DIDSONu, mnohokuželového sonaru, a jeho spolehlivosti při detekci a odhadu velikosti ryb.
|
|
| |
|
|
Rybochovné a ekologické aspekty revitalizace rybníka Návežný, k.ú. Branišov u Dubného
ČERNÝ, Pavel
Cílem diplomové práce bylo zdokumentování jednotlivých etap revitalizace rybníka Návežný ? ?Návesný? v k.ú. Branišov. K revitalizaci byl využit Operační program životního prostředí, prioritní osa 6.4. - Optimalizace vodního režimu krajiny. Z hydrologických ukazatelů bylo sledováno odbahnění rybníka, obnova bezpečnostního přelivu a obtokové stoky. V rámci revitalizace došlo ke zvýšení akumulačního objemu a s tím i retenční schopnosti rybníka pomocí vytěžení rybničního sedimentu a tím se následně zvýšila ochrana před povodněmi. Další významnou součástí revitalizace je obnova staré zaniklé obtokové stoky a vybudování bezpečnostního přelivu na stoletou vodu. Odbahnění rybníků je důležité provádět z důvodu zoohygieny rybničního prostředí, druhové rozmanitosti rybničního ekosystému, zachování produkční schopnosti rybníka a ochrany před povodněmi. Vzhledem k dlouhodobé návratnosti investice je vhodné využít finanční podporu ve formě dotace. Pro hodnocení nejvýhodnější dotace byly metodicky porovnávány tři dotační tituly.
|
|
|
Substráty v rhizosféře šídlatek (Isoëtes) v šumavských jezerech
Husák, Štěpán
Vzorky půd z rhizosféry obou druhů šídlatek (Isoëtes lacustris a I. echinospora) byly odebrány z jejich porostů v Černém a Plešném jezeru na Šumavě díky potápěčům C. Weilnera se spolupracovníky (1996, 1998) a M. Böhma (2002). Půdy byly analyzovány v chem. laboratoři Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Výsledky ukazují na mírně zvyšující se obsahy většiny stanovení, pouze u K obsah v r. 2002 poklesl na 5,75 mg. kg-1 ve srovnání s rokem 1996, kdy bylo v porostu šídlatky ostnovýtrusné v Plešném jezeře zjištěno 116,25 mg. kg-1. Odběry a analýzy půd z porostů šídlatek budou opakovány v dalších letech.
|
host ::
RSS.