|
| |
|
|
Určování obsahu chlorofylu ve vybraných travních společenstvech krkonošské tundry na základě terénní spektroskopie a leteckých hyperspektrálních dat
Pinlová, Gabriela ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na stanovení obsahu chlorofylu z hyperspektrálních dat v travních společenstvech krkonošské tundry, jmenovitě smilky tuhé (Nardus stricta), bezkolence modrého (Molinia caerulea), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Hodnoty obsahu chlorofylu na úrovni listu (LCC) byly naměřeny destruktivně spektrofotometricky v laboratoři a nedestruktivně chlorofylmetrem CCM-300. Hodnoty indexu listové plochy (LAI) pro výpočet obsahu chlorofylu na úrovni porostu (CCC) byly stanoveny taktéž destruktivně na základě odběru biomasy a nedestruktivně přístrojem LAI-2200C. Práce se věnuje popisu vlastností naměřených hodnot LCC, LAI a CCC a jejich korelací s vegetačními indexy odvozenými z příslušných spekter, tj. spekter na úrovni listu naměřených kontaktní sondou spektroradiometru ASD FieldSpec 4 Wide-Res, na úrovni porostu pořízených optickým kabelem a vyextrahovaných spekter z hyperspektrálních snímků (HSI) pořízených kamerou Headwall Nano-Hyperspec® upevněnou na dronu DJI Matrice 600 Pro. Práce zahrnuje vytvoření chlorofylových map na základě výsledku modelu mnohonásobné krokové lineární regrese (MSLR) aplikované na HSI. Pro model odvozený z nedestruktivního sběru dat využitý pro mapu LCC bylo dosaženo RMSE 66,55 mg/m2 . Klíčová slova: obsah...
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších
Andrštová, Martina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších ABSTRAKT Diplomová práce je součástí projektu HyMountEcos, který se zabývá komplexním hodnocením ekosystémů v Krkonošském národním parku s využitím hyperspektrálních dat. Zájmovým územím je oblast alpínského bezlesí v Krkonošském národním parku (krkonošská tundra). Cílem práce bylo vytvoření podrobné metodiky klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat senzoru AISA DUAL a APEX, nalezení klasifikátoru, který zlepší přesnost klasifikace oproti údajům z literatury, a porovnání přesností dosažených pomocí těchto dvou typů dat. Na data bylo aplikováno několik klasifikačních algoritmů (Spectral Angle Mapper, Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine, MESMA a Neural Net), výsledky klasifikací byly v následujícím kroku statisticky vyhodnoceny a porovnány. Jako nejpřesnější byla vyhodnocena metoda Neural Net, která poskytuje nejpřesnější výsledky pro data APEX (celková přesnost 96 %, Kappa koeficient 0,95) i AISA DUAL (celková přesnost 90 %, Kappa koeficient 0,88). Výsledná přesnost klasifikace (celková i pro některé třídy) dosáhla lepších výsledků, než jsou zmiňovány v literatuře Výstupem práce jsou také mapy vegetace alpínského bezlesí zpracované na žádost Správy Krkonošského národního parku, které budou...
|
|
|
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektrosokopie Abstrakt Tato práce se zabývá geologickým mapováním vrcholových partiích Krkonoš. Byla hodnocena čtyři zájmová území - v západní části Krkonoš se jedná o oblast Vysokého kola a Harrachových kamenů a ve východní části se jedná o oblast Sněžky a oblast Kozích hřbetů. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální data pořízená senzorem APEX, dále byla využita pozemní měření spekter kamenných moří a geologických výchozů a laboratorní měření spekter jednotlivých v terénu nasbíraných vzorků hornin a lišejníků. Praktická část je zaměřena na klasifikaci hornin a lišejníků ve vybraných oblastech pomocí čtyř klasifikačních metod: SAM, SID, MESMA a LSU. Součástí práce je také vytvoření unikátní spektrální knihovny pro sledované oblasti která obsahuje jak spektra čistých hornin, tak spektra hornin smísených v různém poměru s lišejníky. Výstupem práce je porovnání přesnosti jednotlivých použitých klasifikačních metod, zhodnocení vlivu lišejníků na výsledky klasifikace, zmíněná spektrální knihovna a mapy výskytu klasifikovaných hornin v zájmových územích. Klíčová slova: klasifikace, kamenná moře, hyperspektrální data, spektrální mísení, lišejníky, Krkonoše
|
|
|
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
Pomahačová, Michaela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších Abstrakt Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti využití družicových dat WorldView-2 pro klasifikaci základních lučních společenstev na modelovém území v Krkonoších. Klasifikace byla založena jednak na legendě sestavené botanikem, jednak na legendě sestavené z biotopů Natura 2000. Z důvodu odstranění vlivu ostatních druhů povrchů na přesnost klasifikace, byla vytvořena maska lučních porostů. S využitím diskriminační analýzy byl zhodnocen význam spektrálních pásem WorldView-2, vybraných vegetačních indexů a komponent analýzy hlavních komponent (PCA) pro rozlišení tříd luční vegetace. Na základě výsledků diskriminační analýzy byly provedeny v softwaru ENVI verzi 4.7 klasifikace metodou neuronových sítí a metodou maximální věrohodnosti. Výsledky obou metod byly porovnány. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společenstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
|
|
|
Josefína Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Limberská, Jana ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se chtěla zabývat tématem blízkým mému regionu. Z několika důvodů jsem se rozhodla pro osobnost Josefiny Kablíkové, moderní ženy 19. století. Josefina byla na svou dobu velmi emancipovaná, i proto možná byl její osud tak zajímavý. Byla jednou z mála žen - botaniček té doby. V první části práce se budu zabývat nejen jejím životopisem, ale i životopisem jejího manžela Vojtěcha Kablíka. Popíši také Vrchlabí v jejich době - to znamená v 19. století a jeho specifikaci. Jednou z hlavních součástí textu bude kapitola věnována Josefině Kablíkové jako botaničce. Její vědecká botanická činnost dalece přesáhla krkonošský region, proslavila se sbíráním krkonošské květeny a některé botanické druhy jsou po ní dokonce pojmenovány. Také se budu zabývat vědeckou činností Vojtěcha Kablíka, vrchlabského lékárníka a chemika. Poslední, velmi důležitá, část bude věnována rodině Mánesových, která Kablíkovy často navštěvovala a pobývala u nich. Vzniklo tak mnoho kreseb a obrazů Vrchlabí a jejího bezprostředního okolí i portrétů manželů Kablíkových. Autory těchto obrazů byli členové této významné malířské rodiny. Mým cílem je vysvětlit význam a osudy manželů Kablíkových v kontextu doby a regionu.
|
host ::
RSS.