|
|
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Pangrác, Vojtěch ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na vytvoření jednotného pohledu v oblasti poznávacích procesů. Konkrétně se jedná o rozbor stanovující význam poznávacích procesů pro celé odvětví umělé inteligence. Celá tato oblast je popsána skrze rozbor biologických poznávacích procesů a jejich následné srovnání s procesy umělé inteligence a dále také celkový rozbor jejich omezení či jejich využití. Práce dále obsahuje stručný přehled architektury umělé inteligence a filozofickou stať zaměřenou na vztah mysli a těla. V závěru práce je pak uveden projekt od společnosti IBM, který je velice důležitý pro své schopnosti práce s přirozeným jazykem a porozumění obsahu kladených požadavků.
|
|
|
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Smutný, Zdeněk ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Práce předkládá ucelený pohled na poznávací procesy v rámci systémů umělé inteligence a nabízí jejich srovnání s podobnými procesy viděnými v přírodě včetně člověka. Historické pozadí směřující k vývoji současných koncepcí umělé inteligence umožňuje náhled na celou problematiku z určité perspektivy. Historický exkurz přechází postupně na hlavní osu zájmu: prostředí -- podněty -- zpracování -- odraz v kognitivním systému -- reakce na podněty, kdy srovnávám přístup a limitní možnosti člověka a stroje, respektive umělé inteligence. V závěrečné části představím dva realizované projekty inteligentních dopravních systémů a poukážu na potenciál, který se nabízí pro jejich další rozvoj v rámci hlavní osy zájmu. U každé části této práce je důraz kladen na spojitost s kognitivními procesy, jejich provázanost a závislost.
|
|
|
Zatíženost lidského myšlení v rozhodovacím procesu
Trejbal, Pavel ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent)
Tématem této práce je oblast lidského rozhodování. V rozhodovacím procesu podléháme mnoha různým vlivům, vstupujícím do našeho úsudku, což nás může svést ke špatným rozhodnutím. Podstatné je, že projevy zkreslujících vlivů se pravidelně opakují u různých jedinců, z čehož lze usuzovat, že se jedná o jistou univerzální výbavu naší mysli. Úkolem této práce je takové vlivy identifikovat a především pochopit podstatu aparátu, který je vyvolává. Poznatky z tohoto bádání tak mohou být pro čtenáře velmi důležitou a praktickou výbavou, neboť na jejich základě je možné zlepšit kvalitu svých vlastních rozhodnutí, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Zároveň se jedná o účinný nástroj sebepoznání. Výzkum je založen na transdisciplinárních přístupech kognitivní vědy. Na jedné straně vycházíme z funkčního modelu mysli, na straně druhé využíváme celou řadu empirických poznatků z oblasti psychologie, behaviorální ekonomie a věd o mozku. S touto výbavou následně analyzujeme vybrané vlivy, které z hlediska rozhodování považujeme za významné. Těmi jsou pocity a emoce, sociální vlivy, jazyk, jáství, zkušenost, očekávání a apriorní formy úsudku. Na základě rozboru těchto vlivů jsou vyvozeny hypotézy o jejich vzájemné propojenosti. V závěrečné části práce jsou pak naznačeny konkrétní praktické postupy, jak zlepšit své vlastní rozhodování a jak se vyvarovat špatného úsudku.
|
|
|
Uživatelské rozhraní očima kognitivní vědy
Šilar, Pavel ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruckner, Tomáš (oponent)
Uživatelská rozhraní operačních systémů byla často vyvíjena dle technologických a marketingových omezení. Až v současné době se více hledí na uživatele, který operační systém používá. Navrhují se uživatelská rozhraní, která mají odpovídat jeho chování a očekávání. V oblasti výzkumu fenoménu lidské mysli se angažuje kognitivní věda. Její východiska byla použita k určení těch aspektů lidského myšlení, které mají vztah k fungování uživatelského rozhraní. Jedná se zejména o oblast vzhledu uživatelského rozhraní, jeho textových prvků a funkcí. Na základě zjištěných závěrů byl sestaven celkový model, který byl použit k ověření, zda soudobé operační systémy odpovídají poznatkům o lidské mysli. Při porovnávání existujících operačních systémů a vytvořeného modelu bylo zjištěno, že v mnoha oblastech tyto systémy odpovídají poznatkům kognitivní vědy. Některé nedostatky byly nalezeny v oblasti prostorového vzhledu, užití gestalt principů vnímání, podpory výuky uživatele a využití učících principů umělé inteligence. V těchto oblastech je možnost zlepšení návrhu uživatelského rozhraní, které by tak mohlo lépe reflektovat lidskou mysl.
|
|
|
Rozhodování člověka a počítače
Belák, Václav ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Havel, Ivan (oponent) ; doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc. Ph.D., (oponent)
Rozhodování je procesem výběru jedné z možných variant akcí. U jedince se jedná o komplexní proces, který je ovlivněn očekáváním jedince, jeho znalostmi, porozuměním světu, hodnotami a také jeho schopností tvořit. Komplexita tohoto procesu vzrůstá, uvážíme-li postavení jedince v kolektivu. Vyrovnávání se s těmito problémy je tradičně výzvou pro psychologii a management. Autorovým cílem je pojmutí této problematiky z perspektivy kognitivní vědy spolu s akcentem na inteligentní systémy pro podporu rozhodování. Nastíníme některé ze základních principů těchto systémů a po pojmenování rozdílů mezi těmito a lidským procesem rozhodování se přesuneme k jednotlivým přínosům a úskalím kombinace obou procesů rozhodování, v jejichž vhodné kombinaci spočívá úspěch budoucích rozhodnutí.
|
host ::
RSS.