|
|
Mykobionti vegetativních orgánů dominantní středomořské trávy posidonie Neptunovy
Soperová, Beáta ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Posidonie Neptunova je dominantní mořskou travou Středozemního moře a její mykobiom je zejména v posledních letech studován stále intenzivněji. Byly již popsány desítky hub asociovaných s kořeny, oddenky nebo listy, zcela však chybí studie mykobiomu listových pochev. Jedním z mykobiontů asociovaných s kořeny je i Posidoniomyces atricolor, který dosud nebyl izolován z žádného jiného orgánů. Tato práce se snažila popsat mykobiom vegetativních orgánů p. Neptunovy dvěma různými metodickými přístupy. Mikroskopické pozorování potvrdilo výskyt houbové kolonizace ve všech vegetativních orgánech s výjimkou listů. Závěry z mikroskopické části se následně podařilo ověřit izolací a identifikací celé řady endomykobiontů, včetně P. atricolor, který byl poprvé izolován také z oddenků a listových pochev. Mykobiom listových pochev byl pak popsán vůbec poprvé.
|
|
|
Gravitropism mechanisms in single-celled organs and multicellular organs of plants
Nehasilová, Martina ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Kurtović, Katarina (oponent)
Rostliny reagují na různé stimuly z prostředí orientovaným růstem. Růstové odpovědi nazýváme tropismy. Gravitropismus je růst orientovaný ve vztahu ke směru gravitace. Rostlinný prýt je negativně gravitropní, roste nahoru, ke zdroji světla. Kořeny jsou pozitivně gravitropní, rostou dolů, aby zakotvily rostlinu v substrátu a našly vodu a minerály. Celý proces gravitropismu se skládá ze tří fází: zachycení signálu, přenos signálu a růstová odpověď. Tyto fáze mohou buď proběhnout v rámci jedné buňky, nebo odděleně každá v jiné části mnohobuněčného orgánu. Reprezentanti jednobuněčných gravitropních systémů jsou rhizoidy řas nebo protonemata mechů. Tyto si vystačí s minimální transmisní fází, protože k růstové odpovědi na gravitační signál dochází ve stejné buňce, v níž signál vznikl. Mnohobuněčné systémy, tady zastupované kořeny krytosemenných rostlin, mají transmisní fázi více vyvinutou. Tato práce porovnává mechanismy gravitropismu mezi těmito dvěma kategoriemi (jednobuněčný vs. mnohobuněčný). Přestože jsou z hlediska uspořádání buněk tolik rozdílné, spojuje je několik společných znaků, jako je sedimentace statolitů, toky Ca2+ , změny pH a změny v transportu váčků. Nedostatek informací o jednobuněčných systémech a velká vnitřní variabilita ve vymezených kategoriích ovšem neumožňují vyvodit...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Diverzita a ekologie endofytických hub v různých částech rostlin.
Kovaříčková, Adéla ; Prášil, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Přestože byly endofytické houby v uplynulých letech intenzivně zkoumány, nevěnovalo se zatím mnoho pozornosti endofytické kolonizaci celé rostliny. Rešeršní část této práce se zabývá rozdíly v diverzitě a ekologii endofytů uvnitř celých rostlin, jejichž jednotlivé části představují kvalitativně odlišná prostředí pro růst endofytických hub. Nejvýrazněji se liší parametry kolonizace systémových endofytů travin, kteří náleží do čeledi Clavicipitaceae, a taxonomicky heterogenní skupiny nesystémových endofytů: systémový endofyt kolonizuje všechny nadzemní orgány traviny, zatímco nesystémoví endofyti tvoří pouze lokální infekce a jejich druhové složení se v jednotlivých rostlinných částech liší. Praktická část práce obsahuje pilotní studii druhové diverzity endofytických hub z dřevních částí (větví, kmenů a kořenů) jilmu (Ulmus laevis). Vzorky, kultivované na agarové půdě, vykazují rozdíly ve frekvenci kolonizace endofyty i v diverzitě izolovaných rodů hub.
|
|
|
Navrhování staveb a městská zeleň
Cacková, Anna ; Gottvaldová, Jana (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zelené infrastruktury a jejím významem ve městě. Práce shrnuje 10 vybraných problémů a opatření, se kterými se města v rámci plánování a navrhování zeleně setkávají. Praktická část hodnotí konkrétní stav správy a údržby městské zeleně v Brně v Björnsonově sadu a okolí fakulty stavební. Z analýzy současného stavu a z rešerše problémů vyplývá, že řešené území má jisté rezervy ve spravování a péči o veřejnou zeleň. Nejen, že chybí povědomí o potřebách stromů, ale také znalosti klimatických změn, v jejichž důsledku dochází k přehřívání měst. Na tyto změny je potřeba reagovat a využívat všech možných opatření, která jsou dostupná.
|
|
|
Vývoj kořenového systému při působení sucha
Svobodová, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Rostliny aktivně reagují na podmínky okolního prostředí tak, aby docházelo k efektivnímu využívání všech dostupných zdrojů rostlinou a aby byla rostlina co nejodolnější vůči nepříznivým podmínkám, které mohou mít mnoho podob: zasolení půd, nedostatek vody, vysoké ozáření, vysoké nebo nízké teploty, nedostatek živin atd… Jednou z možných odpovědí na stres způsobený nedostatkem vody (DS) je i změna prostorového uspořádání kořenového systému (RSA). Jako výhodné v takové situaci bývá označováno "Steep, cheap and deep" uspořádání RSA. Kořeny rostou téměř kolmo na povrch půdy (steep). Levný růst (cheap) - většina zdrojů je věnována na růst do co největší hloubky (deep), rostliny vytváří kořeny s menším průměrem a velkým množstvím aerenchymu. Rostliny se touto modulací RSA snaží dosáhnout do hlubších vrstev půdy, kde se vyskytují větší zásoby vody a využívají k tomu celou řadu mechanismů. Další přestavba RSA reagující na DS tím, že směřuje růst kořene do míst s vyšší koncentrací vody se nazývá hydrotropismus. Klíčovou signální drahou aktivující celou řadu genů podílejících se na odpovědi rostliny na DS je signální dráha kyseliny abscisové (ABA). Rostliny mají také epigenetické mechanismy, pomocí kterých jsou schopny si zapamatovat, že už se s daným stresovým faktorem v minulosti setkaly a při pozdějším...
|
|
|
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
|
|
|
Osud jednotlivce - hledání kořenů / Specifické souvislosti v umění 20. století
Adamová, Zuzana ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
Klíčová slova: Jedinec, kontinuita, umění, kořeny Zpracováním tématu "Osud jednotlivce - hledání kořenů" bych chtěla v teoretické části naznačit důležitost života každého člověka a dopad odpovědně pojímané životní cesty jednotlivce na dějiny celku a toto zdůraznit jako nedoceňovanou sílu, kterou má k dispozici každý člověk. Při sledování osudu Josefa jsem učinila několik odboček k umělcům, se kterými byl jeho život propojen, a to přes konkrétní místa, na kterých se Josef s umělci setkával či sem jezdil jejich díla obdivovat. Tvorba vybraných autorů zároveň poukazuje na peripetie umění v sakrálním prostoru ve dvacátém století. V didaktické části jsem navrhla a vyzkoušela výtvarnou řadu na téma hledání kořenů s důrazem na důležitost kontinuity generací a na stáří lidí a věcí jako vzácnou hodnotu. V autorské části jsem po návštěvě konkrétních míst, kde se Josef Adámek setkával s přáteli umělci, vytvořila kresby a následně malby kostelních věží. Dále jsem vytvořila Mapu dědečků, a to jednak sběrem jmen, kreseb a vzkazů, které mi ti, se kterými jsem se během půl roku setkala, sami vpisovali do mapy, a také jsem sbírala fotografie předků s datací narození a místem, kde žili. Tato Galerie předků a Mapa dědečků byly vystaveny ke Dni otců a byly k vidění dva týdny ve veřejném prostoru v Praze a v Brně. Z...
|
|
|
Hodnocení kořenového systému a infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav
Dostál, Jiří
V zemědělství se velmi často využívají jílky, kostřavy a mezirodové hybridy xFestulolium, které jsou považovány za optimální travní druhy pro intenzivní produkci píce. Jílky jsou náchylné k abiotickým stresům, kterých s nastávající klimatickou změnou přibývá. Proto byly vyšlechtěny mezirodové hybridy Festulolium, které disponují vyhovujícími parametry (vyšší odolnost vůči suchu, schopnost prokořenění zhutnělých vrstev, lepší využitelnost živin aj.) pro zajištění kvalitní produkce a plnění dalších ekosystémových služeb. Pro plnění ekosystémových funkcí je zásadní biomasa a architektura kořenů. V této práci jsem se zaměřil na hodnocení kořenového systému a porovnání infiltrační schopnosti půdy u vybraných druhů trav. Pro porovnání vybraných parametrů, byly trávy pěstovány v trubkách naplněných pískem. Byly testovány druhy Lolium multiflorum (cv. DALLARA), Festuca pratensis (cv. HYPERBOLA), Festulolium braunii (cv. HOSTYN), Festulolium krasanii (cv. HYKOR a HIPAST), Festulolium loliaceum (cv. PRIOR) a Trifolium pratense (cv. CALLISTO). Hodnocenými parametry byly: délka rostlin, počet odnoží, maximální hloubka zakořenění, celková délka kořenů, objem kořenů, povrch kořenů, délka kořenů v jednotlivých tloušťkových kategoriích, hmotnost suché nadzemní a podzemní biomasy. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u jílku mnohokvětého (cv. DALLARA) a u Festulolium braunii (cv. HOSTYN). Další částí práce byl odběr a hodnocení kořenů z půdy na pokusných parcelách ve Vatíně. V tomto měření byly vybrány druhy Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium krasanii (cv. HYKOR). V parametrech celková délka kořenů, povrch kořenů a objem kořenů nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Festulolium (cv. HYKOR) měl průkazně silnější kořeny v porovnání s kostřavou červenou. Poslední částí výzkumu bylo porovnání infiltrační schopnosti půdy u těchto druhů: Festuca rubra (cv. GONDOLIN) a Festulolium (cv. HOSTYN, PRIOR a HYKOR). Nejvyšší infiltrační schopnost byla změřena na parcele Festulolium loliaceum (cv. PRIOR).
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
host ::
RSS.