Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Principy studia architektury rostlin a jejich aplikace na byliny
Domin, Matyáš ; Klimešová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrouda, Adam (oponent)
Architektura rostlin se zabývá stavbou rostlinného těla a její dynamikou, k popisu používá hlavně vlastnosti větvení stonků. Na příkladu několika konceptů architektury rostlin, které byly aplikovány na byliny, podávám ve své práci přehled, jak mohou být principy architektury růstu využity v ekologii rostlin. Jedná se o banku pupenů, Cornerovo pravidlo a reiteraci. Banka pupenů byla definována jako alternativa k bance semen, protože u vytrvalých rostlin dochází k obnově nadzemní biomasy po sezonním odpočinku nebo narušení ze specializovaných orgánů nesoucích pupeny. Cornerovo pravidlo si všímá, že velikost rostlinných orgánů je navzájem korelována, přičemž klíčovou úlohu v této korelaci hraje velikost apikálního meristému stonku, který určuje velikost listů, jejich počet na ročním přírůstku, velikost květenství a tím i produkci jejich semen. Reiterace zkoumá, jak je větvení rostliny ovlivněno narušením jejího růstu disturbancí nebo suboptimálními podmínkami. Tyto tři koncepty jsou navzájem provázané a mohou nám osvětlit ekologii bylin, vzhledem k jejich strategii přežít v ekosystémech s opakovaným narušením. Nejenže popisují, jak rostlina na narušení reaguje, ale také poskytují metody a nástroje ke zkoumání reakce byliny na opakované narušení, které nejsou dosud v ekologii rostlin náležitě využity....
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
Prostorové uspořádání kořenového systému vzhledem k heterogenitám půdy
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eliška (oponent)
V bezzásahových ekosystémech jsou voda a minerální živiny nerovnoměrně rozmístěny v půdě. Na tuto heterogenitu mohou rostliny reagovat pomocí aktivní fenotypové plasticity kořenových systémů, a to jak morfologické, tak fyziologické. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší v reakcích na nerovnoměrné uspořádání živin, a to v kompetici i bez přítomnosti kompetitorů. Pozorované odlišnosti vedly ke vzniku teorií popisujících mechanismy koexistence druhů v rámci společenstva. Díky řadě provedených pokusů máme jasnější představu o způsobech, kterými kořeny reagují na půdní heterogenitu, ovšem dodnes zůstává otázkou, jakou mírou se kořenová plasticita rostlin podílí na tvorbě a fungování společenstva. Řešením by mohlo být podrobnější zmapování půdní heterogenity a na něj navazující experimenty v realističtějších podmínkách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.