|
|
Potraviny ovlivňující funkci štítné žlázy
Ciprová, Markéta ; Chrpová, Diana (vedoucí práce) ; Ezechiášová, Věra (oponent)
4 Abstrakt Východiska: Tato magisterská práce se zabývá problematikou potravin ovlivňujících funkci štítné žlázy. Štítná žláza je významným endokrinním orgánem zasahujícím do mnoha tělesných pochodů, je zcela závislá na vnějším příjmu jodu a současně je náchylná vůči některým přirozeně se vyskytujícím antinutričním látkám. Hlavním předmětem zkoumání byly tedy zdroje jodu a strumigenních látek ve stravě a jejich výskyt ve stravě dospělých osob. Mezi hlavní prameny, z nichž bylo pro tuto práci čerpáno, patří monografie Štítná žláza, uspořádaná Zdeňkou Límanovou, webové stránky odborných institucí Ministerstva zdravotnictví ČR a Světové zdravotnická organizace a samozřejmě aktuální studie zabývající se touto problematikou dostupné ve světových zdravotnických databázích. Téma bylo zvoleno autorkou na základě vyhledání aktuálních témat v oblasti výživy, jež nebyla v posledních letech v rámci oboru Nutriční specialista zpracována jiným studentem. Cíle práce: Primárním cílem diplomové práce bylo prozkoumat a zpracovat aktuální problematiku funkce štítné žlázy, a to hlavně v souvislosti s konzumací potravin, které tuto funkci ovlivňují. Pro tyto účely byl sestaven dotazník usilující o získání dostatečného množství podkladů a dat s cílem určit průměrnou spotřebu jodu a strumigenů z potravin u jednotlivých skupin a...
|
|
|
Ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy
Vincentová, Klára
Bakalářská práce obsahuje problematiku ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy. Šalvěj (Saliva hispanica), světlice (Carthamus tinctorius) konopí (Cannabis sativa) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Isochrysis galbana), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva ovlivňující profil polynenasycených mastných kyselin ve vejcích. Aksamitník (Tagetes erecta), kurkumua (Curcuma longa), rajče (Solanum lycopersicum) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva obohacující vejce o karotenoidy a přirozená barviva. Maniok (Manihot esculenta), česnek (Allium sativum), čajovník (Camellia sinensis) a vojtěška (Medicago sativa) jako krmiva snižující obsah cholesterolu ve vejcích. Selenizovaná řasa (Chlorella vulgaris) a bazalka (Ocimum gratissimum) jako krmiva zvyšující obsah mikroprvků ve vejcích. Tymián (Thymus vulgaris), dobromysl (Origanum vulgare), heřmánek (Matricaria chamomilla) a máta (Mentha piperita) jako krmiva obohacující vejce o antioxidanty.
|
|
|
Cytotoxické efekty antiseptik používaných v prostředcích pro léčbu chronických ran
Kejzlarová, Leona ; Pavlík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Chronické rány jsou často kolonizovány patogenními bakteriemi. Výskyt infekce na povrchu rány má za následek zhoršený a opožděný proces hojení. Proto je nutné mikrobiologickou zátěž odstranit použitím antimikrobiálních činidel, která navíc působí jako prevence proti infekci. Mezi antimikrobiální látky patří antibiotika, proti kterým si však patogeny umí vytvořit resistenci. Pro léčbu chronických rán se tedy používají antiseptické přípravky působící neselektivně. Antiseptika však mohou být cytotoxické i pro buňky lidské tkáně a způsobit tak zpoždění hojení ran. Je třeba dosáhnout určité rovnováhy mezi antimikrobiální účinností a cytotoxicitou. Nejčastěji používané aktivní látky s mikrobicidními schopnostmi v antiseptických přípravcích jsou: stříbro, jod, chlor, oktenidin, polyhexamethylen a chlorhexidin. Tato práce popisuje mechanismy působení těchto činidel a porovnává dosavadní klinické a laboratorní poznatky o jejich efektivitě na hojení chronických ran a cytotoxicitě proti buňkám podílejících se na tomto procesu. Klíčová slova: Chronické rány, antiseptika, cytotoxicita, oktenidin, chlorhexidin, polyhexamethylen, PHMB, jod, stříbro, chlor
|
|
|
Saturace koní jodem v Jižních Čechách
SLAVÍKOVÁ, Sofia
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit současný stav saturace koní jodem ve vybraných chovech Jihočeského kraje. V hodnocených chovech nebyla zjištěna deficitní koncentrace jodu v moči u žádného z koní. Dalším z dílčích cílů diplomové práce bylo posoudit, zda a jakým způsobem chovatelé koní v Jižních Čechách suplementují koně jodem.
|
|
| |
|
|
Příčiny v současné době zvýšeného výskytu karcinomů štítné žlázy
Škarková, Barbora ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Šárka (oponent)
V současné době dochází k několikanásobnému nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy, přičemž největší nárůst zaznamenává papilární karcinom štítné žlázy. Cílem práce je diskutovat faktory, které zvyšují riziko vzniku karcinomů štítné žlázy. Jediným potvrzeným rizikem je ionizující záření, které způsobilo největší incidenci v souvislosti s jadernými útoky a haváriemi jaderných elektráren. Mezi další faktory patří příjem jódu a vliv dusičnanů, které oba působí jakožto samostatné rizikové faktory a taktéž zesilují rizikový potenciál ionizujícího záření. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují 3× častěji u žen, proto jsou také diskutovány rizikové faktory související s ženským pohlavím jako je estrogen, metody asistované reprodukce, těhotenství a hysterektomie. Hypotyreóza a Hashimotova tyreoitida vykazují značnou souvislost s karcinomy štítné žlázy, naopak rozporuplnými faktory jsou rizikové složky životního stylu a výživy (např. kouření, brukvovitá zelenina, vysoký glykemický index a index tělesné hmotnosti). Vysoký výskyt karcinomů štítné žlázy byl nalezen v sopečných oblastech v souvislosti s účinky těžkých kovů obsažených v lávě. Vysoká incidence byla dále evidována v oblastech s nízkou průměrnou roční teplotou. Jednou z diskutovaných příčin nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy je také zlepšená...
|
|
| |
|
|
Stanovení jodu v potravinách
Malčíková, Hana ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá optimalizací techniky ICP-OES pro stanovení jódu v minerálních vodách. Teoretická část nejdříve charakterizuje jód obecně, dále se zabývá jódem jakožto biogenním prvkem nezbytným pro funkci lidského organismu, jeho výskytem v potravinách a jeho průmyslovému využití. V dalších kapitolách se práce věnuje popisu analytických metod pro stanovení jódu, konkrétně iontové chromatografii a optické emisní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem. K nalezení je i popis principu a instrumentace obou zmíněných metod. Experimentální část se zaměřuje na optimalizaci metody ICP-OES, nastavení přístroje pro IC, přípravu vzorků minerálních vod a analýzu vzorků pomocí obou metod. Výsledky experimentální části vypovídají o obsahu jódu v minerálních vodách dostupných v České a Slovenské Republice.
|
|
|
Obsah zinku, mědi a jódu v mléce krav
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko a mléčné výrobky patří mezi nejbohatší zdroje stopových prvků nezbytných v lidské výživě. Práce přináší údaje o obsahu zinku, mědi a jódu v mléce v průběhu laktace a o vlivu dalších faktorů, které na obsah prvků působí. Do pokusu byly zařazeny dojnice z chovu Hořepník a Chyšná, které se nachází v kraji Vysočina. Dalším chovem byl chov Haklovy Dvory nacházející se v jižních Čechách. Vzorky mléka byly odebírány v souvislosti s kontrolou užitkovosti. V chovu Hořepník bylo odebráno 90 vzorků mléka dojnic v období 25 132 dní laktace, z chovu Chyšná 78 vzorků mléka dojnic v období 11 89 dní laktace a z chovu Haklovy Dvory 81 vzorků mléka dojnic v období 23 244 dní laktace. Obsah zinku a mědi v mléce byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií, obsah jódu v mléce spektrometricky po alkalickém spalování podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah zinku v mléce sledovaných chovů byl 3,59 ? 1,15 mg-l-1, průměrný obsah mědi v mléce byl 0,14 ? 0,12 mg-l-1 a průměrný obsah jódu v mléce 0,18 ? 0,06 mg-l-1. Největší variabilitu v mléce ve sledovaných chovech vykazovala měď (V% = 82,65), nejmenší zinek (V% = 32,05). Největší vliv doby trvání laktace byl zjištěn v chovu Hořepník (Zn: rxy = -0,430, Cu: rxy = -0,425, I: rxy = 0,326). V chovu Haklovy Dvory a Chyšná byl prokázán nízký až zanedbatelný vliv postupující laktace. Kravské mléko se podle našich výsledků na zásobení jódem podílí z 19,2 % pro muže a pro ženy z 52,4 %. Na zásobení zinkem se kravské mléko podílí z 5,2 % pro muže a 7,2 % pro ženu a na zásobení mědí z 2,5 % pro obě pohlaví.
|
|
| |
host ::
RSS.