|
|
Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách
Juhasová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
JUHASOVÁ, P., Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách. Diplomová práce, vedoucí: Mgr. Dagmar Říhová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2016. 94 s. V předložené diplomové práci byly navrženy praktické úlohy z biologie bezobratlých cílené pro zájmové přírodovědné útvary. Nalezneme zde detailní návody na pokusy a pozorování i odlov bezobratlých živočichů. Jsou zde popsány i dlouhodobější projekty v podobě úlohy badatelsky orientovaného vyučování, výroby obydlí pro bezobratlé venku a jejich chovu v interiéru. Úlohy byly z valné většiny ověřeny v praxi ve dvou přírodovědných kroužcích, které navštěvuje celkem 30 účastníků. Cílem těchto úloh je zatraktivnění a zpřístupnění přírodních věd širšímu publiku a zkvalitnění jejich prezentace, ale také vzbuzení kladného vztahu k přírodě a všem živým tvorům. Inspiraci zde naleznou nejen vedoucí zájmových útvarů, ale také učitelé, kteří chtějí do výuky zařadit praktické činnosti s živočichy. Klíčová slova: bezobratlí živočichové, pokus, pozorování, chov, BOV
|
|
|
Interakce lišejníků a bezobratlých živočichů s důrazem na roztoče
Vtípilová, Věra ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
| |
|
|
Rozhodovací proces u raků: problematika chování a reprodukce
KUBEC, Jan
Tato práce poskytuje přehled případových studií zkoumajících chování sladkovodních raků, včetně sociálních a reprodukčních interakcí, rozhodovacích procesů a prostředků pro rozpoznávání nebo zpracování environmentálních podnětů. Popsali jsme vztahy mezi prostředím a organismem, stejně tak i vnitrodruhové a mezidruhové vztahy. Tyto aspekty jsou důležité vzhledem k tomu, že každé rozhodnutí a interakce mají důsledky pro přežití a reprodukci raků, tj. individuální až dokonce i druhový úspěch. Pro etologické studie ve vodních ekosystémech představují korýši, a zejména raci, praktické modelové organismy. Raci jsou výhodnější než ostatní bezobratlí, vzhledem k jejich vysoké úrovni sociální interakce jak v přírodě, tak v laboratorních podmínkách. Vykazují jedinečné eko-etologické chování v různých stravovacích zvyklostech, cyklech aktivity, výběru stanovišť a využívání zdrojů na úrovni druhů, pohlaví či věku. Podobně k obratlovcům, raci demonstrují jedinečné chování během celého jejich života. Ovšem, jakkékoli znečistění může za následek dopad na původní populaci raků či nestabilitu ekosystému. Různé reprodukční strategie samic a samců ukazují, že samice se spoléhají na určitou známost sexuálních partnerů jako na spolehlivou záruku úspěšného spáření. Samice raka jsou výbíravější než samci, z důvodu vyšších nákladů na reprodukci (oogeneze, inkubace, rodičovská péče). Zatímco samčí reprodukce upřednostňuje zajištění jejich genetických informací hledáním co nejvíce partnerek. Preference raků byly analyzovány, tak že jedinci čelili výběru ze dvou stejných zralých protějšků ze stejným nebo jiným původem. Naše závěry mohou najít uplatnění v oblasti ochrany přírody, chovu v zajetí a programů obnovy či akvakultury. Úspěch biologických invazivců byl popsán jako výsledek vnitro- či mezidruhových interakcí. Rak mramorovaný, znám jako parthenogenetický druh s vysokou adaptabilitou, rychlým růstem, časným zráním a vysokou plodností, prokázal dominantní postavení ve více případech mezidruhových bojových vítězství. Intenzita souboje a agresivita, se snížili po ustanovení dominance u jednotlivých dvojic. Zdá se tak, že druh raka mramorovaného má schopnost šetřit energii zvyšováním aktivity pouze v případě přímého ohrožení. Na základě známých druhově specifických schopností je rak mramorovaný schopen překonat agresivní druh, jako je rak červený. Tento partenogenetický druh představuje významnou hrozbu pro původní ekosystémy a biologickou rozmanitost vodního prostředí, protože může vytvořit trvalé osídlení nejen v lokalitách postrádajících raky, ale je také schopen překonat rezidentní druhy. V poslední době bylo zjištěno, že zředěné koncentrace kontaminantů, jako jsou léčiva, přípravky denní péče a pesticidy, nepřímo ovlivňují vodní organismy. Zjistili jsme, že vybraná léčiva mohou změnit vzorce chování raka již při velmi nízké koncentraci. Rizika spojená s látkami znečišťujícími povrchovou vodu zdůrazňují význam našeho výzkumu, který zkoumá jejich ekologické dopady a jejich různé/specifické mechanismy působení. Dlouhodobé vystavení nízkým koncentracím dvou pesticidů, vykazovalo chování raků změny ve známých vzorcích. Po expozici pesticidů prosté vodě byly pozorovány nenadálé změny v lokomoci. Ve volné přírodě může být snížený pohyb a aktivita výzvou pro přežití raků v důsledku predace, a to i pro krmení, pro kompenzaci ztrát energie, může být přežití, pro méně aktivní jedince, velmi obtížné. Tato studie podporuje, že hodnocení chování raků je velmi praktickým přístupem nejen pro zkoumání základní biologie, ale i pro vnitro- a mezi-druhové interakce, a rovněž pro posuzování rizik spojených s mikropolutanty.
|
|
|
Chování vodních organismů a kontaminace vodních toků? nechtěná léčba deprese a nespavosti u raků
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce posuzuje možné účinky farmaceuticky aktivních sloučenin na necílové vodní organismy, a s tím spojená možná rizika. Test probíhal na partenogeneticky se rozmnožujících nepůvodních racích mramorovaných, kteří byli vystaveni koktejlu pěti běžně užívaných farmak a jedné nezákonné droze - tramadolu, citalopramu, sertralinu, venlafaxinu, oxazepamu a metamfetaminu. Koncentrace odpovídala 1 mikrogram.l-1 pro každou z testovaných látek. Hlavní část experimentu byla založena na monitoringu chování skupin exponovaných a kontrolních raků v arénách s úkryty nebo bez úkrytů. Této části předcházela třítýdenní expozice raků v koktejlu sledovaných látek. Výsledky byly vyhodnoceny v programu EthoVisionXT a následně statisticky vyhodnoceny. V systému s dostupnými úkryty vykazovaly sledované parametry (nachozená vzdálenost a aktivita) významné rozdíly mezi exponovanou a kontrolní skupinou. Exponovaná skupina nachodila signifikantně větší vzdálenost a byla výrazně aktivnější než skupina kontrolní. Zároveň strávila statisticky významně vyšší dobu mimo úkryt než kontrolní raci. V systému bez možnosti ukrytí byly výsledky z důvodu absence úkrytů téměř opačné. Nachozená vzdálenost, rychlost i aktivita se signifikantně lišila. Exponovaní raci vykazovali výrazně nižší aktivitu, rychlost, a nachodili značně kratší vzdálenost. Výsledky tohoto experimentu dokazují, že koktejl sledovaných látek může významný vliv na chování necílových vodních organismů. Na exponované raky působily látky tlumivým účinkem a ochromením smyslových receptorů, což může mít výrazný vliv na populace ve volných vodách.
|
|
|
Vliv činnosti armády na sukcesi společenstev terestrických členovců v CHKO Brdy
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak se v závislosti na intenzitě vojenských disturbancí mění počet druhů, ochranářská hodnota a složení společenstev vybraných skupin blanokřídlých v CHKO Brdy. Na bývalých dopadových plochách Jordán a Tok se dlouhodobým působením vojenských disturbancí vytvořila heterogenní mozaika stanovišť od silně disturbovaných ploch s řídkou vegetací, přes různě zapojené porosty vřesu a brusnic se solitérními dřevinami na středně disturbovaných plochách, až po světlé lesy na dlouhodobě málo narušovaných plochách. Na základě rekonstrukce historie byly obě plochy rozděleny do 4 kategorií s různou intenzitou disturbancí. Bezobratlé živočichy jsem standardizovaně sbírala na 24 studijních plochách (3 plochy pro každou kategorii disturbancí na každé dopadové ploše) ve létě 2017 pomocí zemních pastí, žlutých misek a světelných lapačů. Intenzita disturbancí pozitivně ovlivnila druhovou bohatost žahadlových blanokřídlých, dále měla příznivý vliv na ochranářskou hodnotu pavouků, brouků a ploštic. Na druhovou bohatost nočních motýlů měla intenzivní disturbance negativní vliv. Míra disturbance ovlivnila složení společenstev pavouků, nočních motýlů, brouků, blanokřídlého a rovnokřídlého hmyzu. Dále byl zaznamenán převážně pozitivní vliv narušování na výskyt ohrožených druhů bezobratlých....
|
|
| |
|
|
Genové manipulace u bezobratlých živočichů
Čermáková, Eliška ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Genové manipulace u bezobratlých využívají stejné metody jako u obratlovců. Přispívají k vytvoření nových genotypů u modelových organismů, využitelných např. při studiu příčin lidských chorob, ale mají i praktické uplatnění. Jedním z příkladů jsou transgenní komáři. V poslední době byly provedeny pokusy prokazující, že lze u bezobratlých úspěšně použít i programovatelné nukleázy. Klíčová slova: Genové manipulace, bezobratlí, metody, Drosophila melaogaster, aplikace, Anopheles, Bombyx mori , malárie
|
|
|
Průtoková cytometrie a její využití ke studiu hmyzu
Stuchlíková, Magdalena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Sadílek, David (oponent)
Průtoková cytometrie je moderní metoda, která hraje nepopiratelnou roli zejména v biomedicínském a botanickém výzkumu. Přes všechny své výhody (rychlost, jednoduchost, nízká finanční náročnost) není dosud hromadně využívána ke studiu hmyzu. Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky použití průtokové cytometrie u hmyzu a shrnuje entomologické poznatky získané na základě této metody. Jedná se především o výzkum velikosti genomu a jeho souvislostí s dalšími znaky. Méně zastoupené je pak například studium ploidní úrovně nebo poměru párů bází. Klíčová slova: průtoková cytometrie, využití ke studiu hmyzu, velikost genomu, ploidie, bezobratlí
|
host ::
RSS.