|
Sociální práce v kontextu domácího násilí v kombinaci s duševním onemocněním
Poláčková, Ester ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi sociální práce s osobami ohroženými domácím násilím majícími duševní onemocnění. V teoretické části shrnuje současnou formu sociální práce s cílovou skupinou klientů ohrožených domácím násilím a cílovou skupinou klientů s duševním onemocněním. V praktické části je popsáno šetření této problematiky, analyzovány rozhovory se sociálními pracovníky a navržena metodika práce. V závěrečné diskuzi je polemizováno nad výsledky šetření a nad úspěšností užití navrhnuté metodiky.
|
| |
|
Celostní medicína jako fenomén dnešní doby: Objasnění pojmů celostní medicína a psychosomatika v kontextu komplexního přístupu při léčbě člověka
Horáková, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá tématem celostního pohledu na lidské zdraví. Pokouší se do něj vnést více světla, zdokumentovat aktuální okolnosti vztahující se k psychosomatické a tzv. celostní medicíně a to, jakým způsobem jsou dnes tyto pojmy chápány. Teoretickou část diplomové práce tvoří hrubý přehled z historie komplexního přístupu v léčbě člověka, pohled na základní myšlenky psychosomatiky a její aktuální pozici v českém zdravotnictví. Je zde také nástin používání pojmů souvisejících s celostním přístupem k léčbě člověka zejména v odborné literatuře. V praktické části diplomové práce autorka nejprve sleduje používání pojmů celostní medicína a psychosomatika v médiích. Dále za pomoci dotazníkového šetření na vzorku 454 respondentů dokládá obecné povědomí o těchto pojmech a na závěr praktické části práce doplňuje celkový obraz rozhovory se dvěma osobnostmi české psychosomatické scény. Práci uzavírá autorčina polemika nad celým tématem této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Řešení problematiky bezdomovectví na území hl.m. Prahy - stačí současná záchranná sociální síť?
Stehlíková, Petra ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Obsahem bakalářské práce je řešení problematiky osob bez domova z hlediska poskytování sociálních služeb v Praze. V teoretické části je obecně popsána problematika bezdomovectví, v rámci toho je popsán současný model poskytovaných služeb, následně zmiňuji organizace, které poskytují služby pro lidi bez domova na území Prahy z hlediska nestátního sektoru, dále popsána pomoc z hlediska státní správy. V další části práce jsou zmíněné 2 koncepce, které jsou zaměřené na řešení problematiky bezdomovectví a jak jsou koncepce v současné době naplňovány. Potřeba je zmínit i zahraniční zkušenosti v rámci tohoto problému. Důležitou kapitolou je mezioborová spolupráce, jelikož pomoc lidem bez domova nespočívá pouze v poskytnutí ambulantních služeb jako jsou strava, hygiena či ošacení nebo poskytnutí pobytových služeb, ale je potřeba spolupráce i s jinými aktéry jako např. lékaři (psychiatr, zubař, gynekolog), aby mohly být služby poskytovány komplexně a byly schopny reagovat na všechny potřeby lidí bez domova. Výzkumná část mapuje dostatečnost služeb pro osoby bez přístřeší z jejich pohledu a popř. jaké služby na území Prahy postrádají. Cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou současné služby pro osoby bez přístřeší na území Prahy dostačující, nebo zda je potřeba rozšířit stávající služby a popř. dále...
|
|
Další vzdělávání sociálních pracovníků v denních stacionářích pro klienty od 1 roku do 26 let
BÍLKOVÁ, Ladislava
Bakalářská práce zjišťuje přínos dalšího vzdělávání pro sociální pracovníky v denních stacionářích pro klienty od 1 roku do 26 let. Teoretická část popisuje vzdělávání obecně, odlišnost andragogiky, faktory a motivaci podílející se na učení dospělých. Uvádí požadavky na vzdělání a celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků, jaké kompetence rozvíjí sociální pracovník celoživotním vzděláváním, osobnostní rozvoj a s tím spojené hodnoty důležité pro sociální práci. Dále se zabývá denním stacionářem, náplní jeho práce a podporou klientů v ucelené rehabilitaci ve vztahu vzdělávání sociálních pracovníků a mezioborové spolupráce. Výzkumná část zjišťuje přínos dalšího vzdělávání pro sociální pracovníky.
|
|
Elektivní mutismus - případová studie
VENCLÍKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem u dítěte předškolního věku. V teoretické části je popsána problematika elektivního mutismu, tj. definice, etiologie a symptomatologie. Dále možnosti diferenciální diagnostiky a mezioborové spolupráce při diagnostikování a terapii elektivního mutismu. Součástí terapie jsou i možnosti reedukace u dětí. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na případovou studii chlapce s diagnostikovaným elektivním mutismem. Na základě shromážděných informací byla vypracována metodika přístupu k dítěti s narušenou komunikační schopností, s důrazem na elektivní mutismus. Tato metodika poskytuje základní informace o elektivním mutismu, jeho rozpoznání, základních technikách přístupu k dítěti s poruchou a možném přístupu k rodičům dítěte s elektivním mutismem.
|
|
Sociální práce uplatňovaná při práci s romskými rodinami ze sociálně vyloučené lokality v Táboře
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Cílem práce je analýza spolupráce pracovníků služeb sociální práce, kteří se podílejí na sociální práci uplatňované při práci s romskými rodinami v sociálně vyloučené lokalitě "Fišlovka" v Táboře a nastínění možností využití pojednávané spolupráce při řešení etických dilemat souvisejících s výkonem sociální práce s danou cílovou skupinou. Předmětem analýzy je pokus o identifikaci hlavních rezerv a bariér této spolupráce a možnostech jejího zkvalitnění. Práce dále zjišťuje, s jakými dilematy se sociální pracovníci při práci s romskými rodinami nejčastěji setkávají, a jakou strategii vypořádávání se s těmito dilematy nejčastěji uplatňují. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy, které se pojí k tématu práce. Praktická část nabízí interpretaci dat získaných prostřednictvím kvalitativního výzkumu s devíti respondenty, kteří pracují s pojednávanou cílovou skupinou.
|
|
Spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje a Intervenčního centra České Budějovice při řešení případů domácího násilí
JANŮ, Alena
Domácí násilí se vyzdvihuje jako významný společenský problém, představuje častý a zároveň nejméně kontrolovaný druh násilí, který v sobě zahrnuje všechny projevy násilí páchaného mezi blízkými osobami. Domácí násilí je forma násilí rozšířená v celém světě, ve všech kulturách, mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci či etnické příslušnosti. Oběťmi domácího násilí jsou až v 98% ženy. V rodinách s domácím násilím žijí nezletilé děti, které se tak stávají rovněž oběťmi, i pokud násilí mezi rodiči nebo jeho následkům pouze přihlížejí. Podle dostupných výzkumů se odehrává v přítomnosti dětí domácí násilí v téměř 90% rodin s výskytem tohoto jevu. Pro dítě samotné je rodinné prostředí zasažené domácím násilím pro jeho zdravý vývoj velice ohrožující. V teoretické části práce je cílem vysvětlit základní pojmy v oblasti problematiky domácího násilí. U dětí, obětí domácího násilí, je popsán dopad domácího násilí v rodině na psychický i sociální vývoj dítěte. V práci jsou rovněž shrnuty možnosti právní ochrany ohrožených osob domácím násilím. Jsou charakterizovány hlavní instituce podílející se na řešení problematiky domácího násilí, včetně intervence a pomoci obětem ze strany jednotlivých zúčastněných aktérů. Od 1. 1. 2007 působí v ČR intervenční centra, která poskytují krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím a zároveň koordinují interdisciplinární spolupráci mezi dalšími navazujícími službami. V případech vykázání násilné osoby z domácnosti spolupracují s Policií České republiky, v případě, že v rodině s domácím násilím žijí nezletilé děti, zapojuje se do procesu pomoci OSPOD, neboť dítě, které žije v rodině s domácím násilím, lze označit jako dítě ohrožené.Cílem praktické části práce je zjistit, jak funguje spolupráce mezi Intervenčním centrem České Budějovice a orgány sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje při řešení případů domácího násilí, pohled na problematiku ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí a intervenčního centra a zmapovat odlišnosti specifické intervence a odborné péče věnované obětem domácího násilí se zaměřením na nezletilé děti přítomné násilí v rodinách. Kvalitativní výzkum je veden pomocí metod dotazování a analýzy dokumentů. Hlavními technikami sběru dat jsou polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami s pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí vybraných obecních úřadů s rozšířenou působností a pracovníky Intervenčního centra České Budějovice, uskutečněné při osobním kontaktu. Další použitou metodou je sekundární obsahová analýza dat vytvořená na základě studia dokumentů případů současně řešených orgánem sociálně-právní ochrany dětí a Intervenčním centrem. Na základě otázek byl zjištěn pohled na problematiku jednotlivých institucí a průběh spolupráce. Prostřednictvím vybraných případových studií dětí přítomných domácímu násilí a analýzou rozhovorů je zmapováno fungování spolupráce mezi Intervenčním centrem a orgány sociálně-právní ochrany dětí, popsán průběh a specifika práce, získány informace o pohledu na problematiku domácího násilí v rodinách s nezletilými dětmi a specifické intervence zúčastněných aktérů pomoci a jejich následné porovnání. V analýze výsledků lze nalézt odpovědi na hlavní i dílčí výzkumné otázky, které byly položeny v počátku výzkumu. Na jejich základě jsou formulovány hypotézy. Domácí násilí je komplexní problém s mnohými specifiky, která by měl brát v úvahu i systém pomoci ohroženým osobám i nepřímým obětem. Spolupráce subjektů, které do průběhu intervence a pomoci obětem domácího násilí vstupují, je velmi důležitá, zvyšuje se tak efektivita celého procesu. Na základě sebraných údajů bylo poukázáno na hlavní význam interdisciplinárního týmu, ale i problémy spolupráce s návrhy možných řešení.
|
|
Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov
FRYDRÝNOVÁ, Anna
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov. Cílem této práce bylo porovnat průběh a plán koordinovaného systému u klientů vybraných oddělení v Nemocnici Ostrov. Dílčím cílem bylo zmapovat služby, které Nemocnice Ostrov v rámci koordinovaného systému rehabilitace poskytuje. Práce byla členěna do dvou částí, teoretická a výzkumná část. V teoretické části autorka podala znalosti z odborné literatury. Definovala koordinovanou rehabilitaci a její dosavadní zakotvení v právní úpravě. Dále se okrajově zmínila o Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disabilit a zdraví.Poslední podkapitolu teoretické části věnovala seznámení se s Nemocnicí Ostrov. Výzkumnou část autorka zpracovala metodou kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou sběru dat byla obsahová analýza dokumentů, pozorování a dotazník. Autorka pracovala se zdravotní dokumentací tří klientů, ze které stvořila tři kazuistiky, které uvádí v kapitole Výsledky.Od všech kazuistických klientů měla předem podepsaný informovaný souhlas.Poslední doplňkovou metodou sběru dat byl znalostní dotazník. Byl sestaven na základě teoretické části této práce a rozdán mezi zaměstnance výše zmíněných oddělení, kde byli klienti hospitalizováni. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, jestli navazují jednotlivé složky koordinovaného systému rehabilitace u klientů vybraných oddělení Nemocnice Ostrov? Své podrobné vyjádření uvádí autorka v kapitole Diskuse, kde se ztotožňuje s některými názory autorů odborných publikací o koordinovaném systému rehabilitace. Ve výzkumu došla autorka k závěru, že perfektně funguje léčebná a sociální složka koordinované rehabilitace.Byla mezi nimi návaznost. Ovšem postrádala spojitost, eventuality či informovanost u kazuistických klientů, co se týče pracovní a pedagogické rehabilitace. Ani v jedné z kazuistik nebyla tato dílčí složka koordinovaného systému rehabilitace využita.Domněnky autorky podtrhla i částečná neznalost pracovníků ohledně pedagogické a pracovní složky koordinovaného systému rehabilitace. Například u otázky č. 11, kde 43 % respondentů uvedlo, že z příležitostí pracovní rehabilitace pro zdravotně postižené existuje pouze chráněná pracovní dílna a chráněné pracovní místo. Tento fakt vzešel z výsledků znalostního dotazníku pro zaměstnance Nemocnice Ostrov. Tudíž funkčnost a návaznost systému v prvé řadě ovlivňovala spolupráce jednotlivých odborníků, kteří jsou součástí multidisciplinárního týmu klienta. V druhé řadě se efektivita poskytované péče odrážela od samotné spolupráce jednotlivých klientů. Práce by mohla být využita k edukaci jednotlivých zaměstnanců Nemocnice Ostrov, popřípadě jiných zdravotních center. Dále jako zdroj informací pro studenty zdravotně -sociálních oborů, pracovníky v pomáhajících profesích, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
Domácí násilí a jeho řešení ve společnosti
BUDAŘOVÁ, Ludmila
Diplomová práce je pojata jako průvodce problematikou domácího násilí. Teoretická část práce je strukturována do tří oddílů. První oddíl objasňuje základní pojmy užívané v literatuře zabývající se domácím násilím a seznamuje čtenáře s jednotlivými formami, příčinami, důsledky a nejčastějšími mýty spojovanými s domácím násilím. Protože v nedávné době nastaly změny v přístupu k domácímu násilí, především změnou právního systému, poukazuje druhá část práce mimo jiné na změny, které nová legislativa přinesla. Dále tato část popisuje mezinárodní instituce a organizace chránící lidská práva. Třetí část práce se zaměřuje na způsoby řešení domácího násilí, na pomoc obětem, interdisciplinární spolupráci všech zainteresovaných složek a také na důležitost odborné pomoci pachatelům násilí. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je informovanost obou pohlaví o problematice domácího násilí a zmapovat jaké jsou potřeby odborníků zabývajících se domácím násilím. Pro dosažení prvního cíle práce byl realizován u veřejnosti kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl dotazník. Pro naplnění druhého cíle práce byl proveden výzkum kvalitativní. Jako technika byly zvoleny polostandardizované rozhovory, které byly uskutečněny s pracovníky intervenčních center či jiných zařízení pomáhajících obětem domácího násilí. Výsledky výzkumu jsou uvedeny a okomentovány v kapitolách {\clqq}Výsledky`` a {\clqq}Diskuse``. V příloze diplomové práce jsou představeny hlavní organizace pomáhající v případech domácího násilí a uvedeny kontakty na všechna Intervenční centra v České republice. Pro osoby ohrožené domácím násilím je zde uveden Bezpečnostní plán. Tato práce může být k užitku nejen osobám zasaženým domácím násilím, ale i pracovníkům (organizací pro osoby ohrožené domácím násilím) a také všem ostatním, kterým není tato problematika lhostejná.
|