|
|
Reakce pavoučích a hmyzích predátorů na aposematickou kořist
Koláčná, Klára ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sentenská, Lenka (oponent)
Aposematická kořist dává najevo predátorům svou nevýhodnost pomocí výstražných signálů, které mohou být vizuální, chemické, zvukové nebo se mohou vzájemně kombinovat jako multimodální signály. Většina experimentálních prací zabývající se reakcí predátorů na aposematickou kořist je zaměřena na obratlovce, zejména ptáky. Tato práce je zaměřena na nejtestovanější skupiny terestrických členovčích predátorů - pavouky, vážky a kudlanky - doplněné méně testovanými hmyzími predátory. Většina testovaných členovčích predátorů je schopna naučit se vyhýbat nevhodné aposematické kořisti na základě buď vizuálních, pachových nebo zvukových signálů v závislosti na jejich percepčních schopnostech. Někteří si tuto averzi dokážou pamatovat i několik dní. Pouze u skákavek byla potvrzena schopnost generalizovat předchozí zkušenost s kořistí na podobnou kořist. Obranné látky předkládaných kořistí nejčastěji obsahují kardenolidy nebo aldehydy, které se ukázaly pro testované predátory jako averzivní.
|
|
|
Reakce ptáků na ploštice ze skupiny Lygaeoidea: efektivita chemické obrany
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Výstražnou signalizací dává kořist predátorům najevo svou nepoživatelnost. Typickým příkladem jsou ploštice (Heteroptera), které vysílají kombinaci optických a chemických signálů. Cílem této práce bylo zjistit efektivitu chemické obrany ploštic vůči dospělým, z volné přírody odchyceným, sýkorám koňadrám (Parus major) a modřinkám (Cyanistes caeruleus) a vůči ručně odchovaným sýkorám koňadrám. Testovanou kořistí byly imága a larvy dvou invazních druhů rodu Oxycarenus (Heteroptera: Oxycarenidae) (aposematický O. lavaterae, neaposematický O. hyalinipennis), imága Horvathiolus superbus (Heteroptera: Lygaeidae) a jako kontrolní kořist cvrčci (Gryllus assimilis). Sledovali jsme vliv ploštic na prvotní reakci, na průběh učení a na projevy diskomfortního chování sýkor. U dospělých ptáků byly navíc porovnávány reakce ovlivněné druhem sýkory, věkem a pohlavím. Ptáčata byla rozdělena do dvou nezávislých experimentálních skupin, první skupině byla předkládána imága ploštic rodu Oxycarenus, druhé imága H. superbus chovaná na semenech slunečnice (Helianthus sp.), nebo náprstníku (Digitalis sp.). Předložení první ploštice u sýkor nespouštělo iniciální averzivní reakci, ale ptáci reagovali averzivně až po zkušenosti s napadením ploštice. Všechna ptáčata na rozdíl od dospělých napadla alespoň jednu ploštici a také...
|
|
|
Signs of the Origin and Evolution of Eusociality in Hymenoptera on Genomic Level
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Eusocialita vznikla u blanokřídlých mnohokrát nezávisle na sobě, z nichž někteří zástupci blanokřídlých se právě teď nachází na sklonku eusociality. Eusocialita je komplikovaný set genomických, ekologických a behaviorálních vlastností, které spolu úzce interagují. Aktuální studie přinesly mnoho zajímavých výsledků, které alespoň částečně osvětlují možné vztahy eusociality a genomiky. Nicméně pravý původ a evoluce eusociality stále čeká na svoje odhalení. Objasnění příčin vzniku eusociality je u tak prominentního způsobu chování více než žádoucí. Tato teze shrnuje ty nejdůležitější objevy na poli genomiky a posuzuje nejen výsledky, ale i problémy tohoto odvětví, s kterými se vědečtí pracovníci setkávají při studiu tohoto fenoménu. Teze klasifikuje druhy eusociality, krátce pojednává o životním stylu druhů, díky čemuž lze lépe porozumět významu hlavní části této teze. Tato hlavní část se zaměřuje na konkrétní genomická data ukazující možné znaky eusociality, která nám jsou doposud známá. Klíčová slova: eusocialita, genomika, evoluce, Hymenoptera, Insecta
|
|
|
Populační genetika a speciační mechanizmy u řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá populační genetikou vybraných druhů rodu Stylops v rámci Evropy. V rámci tohoto rodu bylo analyzováno pět druhů za použití dvou přístupů - analýzy mikrosatelitů u druhu Stylops ater a u všech druhů analýzy mitochondriální DNA za použití genu cytochrom oxidáza I. Pro analýzu mikrosatelitových markerů byla použita jednak bayesovská klastrovací analýza a analýza ABC (Aproximate Bayesian Analysis). Mitochondriální markery byly zpracovány formou haplotypových sítí a analýzy populační historie prostřednictvím Bayesian skyline plots. Byla zjištěna nečekaně nízká úroveň populační struktury u druhu Stylops ater s výrazně odlišnými populačními klastry na území Skandinávie a Pobaltí, které naznačují možnost období izolace těchto populací v minulosti, případně nedávnou expanzí a změnu frekvencí alel následkem malé velikosti populací. Dále byla podpořena hypotéza časové segregace populací v rámci druhu Stylops nevinsoni, a to na základě rozdílného období letové aktivity několika druhů jejho hostitelů. U ostatních druhů byla prokázána buď segregace na základě rozdílných hostitelů (S. mellitae), případně na základě geografického rozšíření (S.nassonowi, S.spreta) Zajímavým zjištěním je také detekce redukce velikosti populací v období před cca 8 000 až 2 000 lety, tedy v historicky velmi nedávné době.
|
|
|
Vizualizace morfologických struktur hmyzu s použitím rentgenové mikrotomografie a dalších moderních 3D technik
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
V mé bakalářské práci popisuji současně využívané techniky 3D zobrazování morfologických struktur hmyzu. Právě rentgenová mikrotomografie je v současnosti asi nejatraktivnější možností pro vizualizaci vnitřních struktur hmyzu, proto jí v práci věnuji více místa. Zahrnuji sem však i další inovativní techniky. Opomenuty nejsou ani metody tradiční, využívané hlavně v minulosti, které však svou důležitost ani v konkurenci nových metod neztrácejí. V první části jsou jednotlivé metody představeny z hlediska základního funkčního mechanismu, dále jsou popsány základní kroky tvorby 3D rekonstrukcí. Techniky jsou poté porovnávány mezi sebou podle možnosti využití na různé typy a velikosti vzorků, dále s ohledem na požadované konečné rozlišení vizualizace, časovou náročnost technik a jejich invazivitu. V poslední kapitole jsou představeny možnosti využití těchto inovativních metod v entomologii na základě dostupných studií. Klíčová slova: Insecta, morfologie, 3D vizualizace, SEM, CLSM, MRI, Micro-CT
|
|
|
Artikulace křídel u hmyzu
Křečková, Adéla ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Vznik křídel u hmyzu je považován za jednu z nejdůležitějších evolučních novinek, která otevřela hmyzu nové niky prostřednictvím unikátních letových schopností. Pohyb křídla je umožněn díky artikulované bázi křídla sestávající z artikulačních skleritů a dále prostřednictvím letových svalů. Artikulaci křídel u hmyzu představují tři hlavní typy. Pravděpodobný původní typ se vyvinul u skupiny Neoptera. Další dva jsou z něj odvozeny. Jedná se o artikulace u dvou řádů Palaeoptera, Ephemeroptera a Odonata. Narozdíl od Neoptera, Palaeoptera neskládají křídla ploše nad zadeček. Tato vlastnost je způsobená právě křídelní artikulací. Rozdílné postavení artikulačních skleritů a jejich stavba podávají informace, které lze využít z hlediska fylogeneze současných i vymřelých skupin hmyzu. V této práci představuji literární rešerši týkající se hlavních tří typů artikulace, jejich homologie a význam pro vyšší fylogenezi hmyzu.
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Phylogeny and evolution of habitat preferences of the subfamilies Rygmodinae and Sphaeridiinae (Coleoptera: Hydrophilidae)
Sýkora, Vít ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Podčeledi Rygmodinae a Sphaeridiinae společně tvoří přibližně jednu třetinu současné druhové diverzity čeledi Hydrophilidae (Coleopetera: Polyphaga). Zástupci obou čeledí obývají rozličné typy vodních a terestrických prostředí zahrnující rovněž specializované habitaty jako fytotelmy, mršiny a termitiště. Doposud byly habitatové přesuny v těchto podčeledích studovány pouze s omezeným množstvím taxonů v analýzách zaměřených na celou čeleď Hydrophilidae. V této práci byly, s využitím rozsáhlejšího samplingu a bayesovských i likelihoodových metod, provedeny molekulární fylogenetická analýza a datování divergence na rodové úrovni. Dataset obsahoval 96 taxonů se sekvencemi dvou mitochondriálních a dvou jaderných genů reprezentujících všechny hlavní linie obou podčeledí. Analýza odhalila jediný přesun do terestrického prostředí ve střední juře. Původní habitat obou podčeledí a všech tribů byl tudíž rozkládající se rostlinný materiál či lesní hrabanka. Sekundární návraty do vody byly navrženy pro dvě linie Rygmodinae a několik linií tribů Coelostomatini a Megasternini. K jedinému přesunu na květy došlo v podčeledi Rygmodinae. Nezávisle na sobě došlo rovněž k jednotlivým přesunům k inkvílínímu životnímu stylu v tribech Omicrini a Megasternini. Naproti tomu k přesunu na mršiny či exkrementy došlo...
|
|
|
Vznik a evoluce křídel u hmyzu
Patlevič, Matyáš ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Hmyz je nejdiversifikovanější skupinou živočichů na světě, představuje více než polovinu všech eukaryotických druhů. Jeho rozsáhlá adaptivní radiace je nejčastěji spojována se vznikem křídel a aktivního letu. Vzhledem k absenci přechodových forem ve fosilním záznamu není možné tyto procesy studovat přímo, ale pouze teoreticky. Na vznik křídel je v této práci nahlíženo dvěma pohledy - z evolučního hlediska, kdy jsou středem zájmu působící selekční tlaky a evoluční výhody nositelů primordiálních křídel, a z morfologického hlediska, kdy jsou objektem studia struktury, z nichž křídlo vzniklo, a vývojové mechanizmy tuto událost umožňující. Tato práce obsahuje přehled relevantních teorií týkajících se popisu této události jak z hlediska morfologického, tak z hlediska evolučního.
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
|
host ::
RSS.