|
|
Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích. Architektura a historie
Krušina, Jan ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá architekturou a historií rozlehlého areálu dnešní Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, která byla postavena v několika etapách mezi lety 1905-1925, s přihlédnutím k osobnosti architekta Václava Roštlapila (1856-1930), který se jako výrazná osobnost podílel na některých reprezentativních stavbách areálu. Úvodní část je věnována zrodu nového oboru psychiatrie v prostředí Všeobecné nemocnice na Novém Městě v Praze, a především zrodu nové typologie v rámci architektury, která se pak postupně šířila do spádových oblastí Čech. Stať práce objasňuje okolnosti vzniku pražského ústavu v Bohnicích a na základě studia archivních materiálů, literatury a vlastního areálu se pokouší analyzovat prameny jeho podoby. Hledá inspirační zdroje a zasazuje bohnický areál do historických souvislostí. Psychiatrickou nemocnici v Bohnicích chápe jako výjimečně dobře dochovaný příklad této typologie nejen v měřítku jednotlivých budov, ale především v měřítku celého urbanistického uspořádání s nezaměnitelným Geniem Loci. Klíčová slova Architektura, přelom 19. a 20. století, secese, historismus, psychiatrické léčebny, Václav Roštlapil, Psychiatrická nemocnice Bohnice
|
|
|
Chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě
Tiagusheva, Tatiana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je chrám Pokrovu přesvaté Bohorodice Marfo-marijského kláštera v Moskvě, rané dílo z let 1908-1912, jemuž zatím nebyla v české odborné literatuře věnována žádná pozornost. Zvláštní kapitola je věnována dějinám Marfo-Marijského kláštera, osobnosti jeho zakladatelky a klášternímu životu. Chrám je uchopen analytickým popisem jako specifický Gesamtkunstwerk v jednotě architektury, malířské a sochařské výzdoby a jejich ikonografie. Analýza a interpretace architektury chrámu se zaměřily především na práci s odkazy k tradiční ruské architektuře. Samostatné podkapitoly objasnily místo chrámu v díle Alexeje Viktoroviče Ščuseva a Michaila Vasiljeviče Něstěrova. Součástí práce je obrazová příloha obsahující dokumentaci chrámu a fotografický materiál.
|
|
|
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
|
|
Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže
Nováková, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vilovou architekturu na přelomu 19. a 20. století. Zabývá se příčinami jejího vzniku, účelem, pro který tato architektura vznikala. S ohledem na koncentraci staveb u nás se zabývá především lokalitou hlavního města Prahy a jejího okolí. Práce pojednává blíže o historismu, slohu navracejícím se k umění minulosti. Přibližuje smýšlení a vnímání této doby k nové vznikající architektuře. V souvislosti s uměním historismu se práce zabývá vznikem a historickým vývojem města Zbraslav, které se na přelomu 19. a 20. století stalo jedním z oblíbených míst nově vznikající vilové architektury. V tomto městě se zaměřuje na konkrétní vilu Planou růži z roku 1898, která je zajímavou ukázkou pozdního historismu pro své neorenesanční štíty, fresky secesního tvarosloví a rohovou věž na jihovýchod. V práci je srovnávána s vilou Flora a vilou U Malé řeky 621, které jsou typické také svou rohovou věží na jihovýchod.
|
|
|
Historismus v pražské sakrální architektuře kolem roku 1600
Balaš, Petr ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Práce snaží se na řadě vybraných příkladů, uvedených z širšího evropského kontextu, přes konkrétní úlohy české architektury, po výčet stavební činnosti v tehdejší Praze, obecnějších i specifických rysech církevních staveb raného novověku, vykreslit celkový obraz a vystihnout charakter tehdejší architektonické produkce, vázané s historizujícími projevy. Tyto historismy, navazují přímo na pozdní gotiku, z níž integrálně vychází, a projevují se pak kontinuálně, coby zvláštní stylový modus, zastupovaný především konzervovanými gotickými formami v prostoru s liturgickou funkcí, vedle obecně převládajícího slohu (renesance, manýrismu, baroka), až do 18. stol. Je proto sledován již moment a způsob přijímání renesance v zaalpí, s nímž souvisí vyhraňování výrazu sakrální architektury. Dále jsou probírány jednotlivé možnosti jejich ideového opodstatnění i výtvarného pojetí. Nakonec je učiněn pokus ozřejmit jejich vztah k manýrismu, v jehož kontextu dochází ke kvantitativnímu i kvalitativnímu vzestupu historizujících, především právě gotizujících projevů. Tuzemské stavby, sledované zhruba od poloviny 16. stol. do počátku třicetileté války, jsou rozděleny ve třech skupinách, zastupujících základní stavební úkoly tehdejší sakrální architektury: farní kostely, hřbitovní kostely a zámecké kaple. Další...
|
|
|
Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory
Grmelová, Kateřina ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pošva, Rudolf (oponent)
Kateřina Grmelová Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory Prague and Florentine Neo-Renaissance Architecture of the 19th Century: Cultural and Historical Background and Comparison of Selected Edifices with the Models from the Renaissance Era ABSTRAKT Disertační práce se zabývá kulturně-historickými souvislostmi, které ovlivnily podobu architektury 19. století a vedly v Praze a ve Florencii k oblibě neorenesanční architektury. V disertační práci jsou porovnávány vybrané neorenesanční stavby z Prahy a Florencie s jejich renesančními vzory. Teoretická část práce nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v českých zemích a v Itálii, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance a odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami a schopnostmi vyrovnávat se se změnami. Z této oblasti jsou akcentovány ty momenty, které měly vliv na podobu architektury 19. století. Na základě analýzy dobových i současných textů k danému tématu popisuje důvody, proč se v českých zemích a Itálii obracela historizující, a tím pádem i neorenesanční architektura pro svou inspiraci do minulosti, proč byla ve své době tak oblíbená a jaké názory na tuto epochu měli významní teoretikové...
|
|
|
Zámek Hluboká v 19. století a Jan Adolf ze Schwarzenberga
Binder, Filip ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá historismem v architektuře na příkladu knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jím přestavěného zámku Hluboká. Pozornost je věnována také cestám knížete na britské ostrovy, kde se zrodil tzv. gotický revival a kde měl Schwarzenberg možnost poprvé vidět větší množství staveb ovlivněných daným fenoménem. Další z kapitol se soustředí na úpravy Hluboké provedené v duchu romantického historismu, ke kterým došlo brzy po návratu knížete z druhé cesty a jež také ze zámku vytvořily jedno z nejvelkolepějších aristokratických sídel v habsburské monarchii. Práce pojednává i o pojetí zámku jako "rodového muzea", sym- bolice, kterou je možné v tomto "muzeu" spatřovat, dalších stavebních projektech ovlivněných Schwarzenbergovou Hlubokou a vztahu raného kapitalismu a historismu v souvislosti s eko- nomickými aktivitami Jana Adolfa. Studie si také klade za cíl vylíčit tyto skutečnosti v širším kontextu 19. století, jehož události do značné míry zapříčinily vznik romantismu a historismu a ovlivnily je. Z tohoto důvodu bude pozornost věnována nejen Schwarzenbergovi a Hluboké, ale v menší míře i jiným aristokratickým sídlům a jejich tvůrcům. Pramennou základnu této práce tvoří v případě dvou britských výprav z let 1825-1826 a 1838-1839 cestovní deníky knížete, v případě romantické přestavby...
|
|
|
Nábytkářská firma Emil Gerstel Prague a její spolupráce s architekty
Škvárová, Eva ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce má za cíl shromáždit informace o nábytkářské firmě Emil Gerstel Prague s důrazem na spolupraci s architekty jako návrháři interiérů. V době před první světovou válkou, kdy stál v čele společnosti Emil Gerstel, vznikal nábytek ovlivněný geometrickou vídeňskou secesí, ale i historizující kusy. Objevují se zmínky o spolupráci s Josephem Mariou Olbrichem. Firma dodávala na vídeňský dvůr. Okolo roku 1930 za Bedřicha Gerstela zažívala firma největší rozvoj. Do tohoto období spadá zařizování nákladné vily Otto Petschka v neorokokovém stylu, spolupráce s Adolfem Loosem a Heinrichem Kulkou při zhotování interiérů v Müllerově vile a v bytě Semlerových v Plzni. Vladimír Grégr uplatnil v bytě Havlových v Praze své návrhy ovlivěné organickým funkcionalismem. Většina Gerstelových zákazníku pocházela z vyšších vrstev, zmíněné nemovitosti byly svým majitelům po druhé světové válce (alespoň částečně) odejmuty. Práce se dotýká i osudů jednotlivých staveb, postupů při jejich restaurování a záměrů na jejich obnovu. Druhá část se snaží popsat samostatnou tvorbu firmy. Její produkce byla z větší části ovlivněna historismy, ty byly uplatněny v zámku v Panenských Břežanech. Firemní architekt Arthur Blitz byl zřejmě autor návrhů ovlivněných styly jako art deco či funcionalismus. Lze je srovnávat například se soudobou...
|
host ::
RSS.