|
|
Bezpečnost potravin ve vazbě na systém RASFF
ŘÍHA, Michal
Anotace Cílem diplomové práce je definování fungování systému RASFF, zřízeného v ČR na základě Nařízení 178/2002. Dále pak rozbor nejčastěji se vyskytujících notifikací a rizikových potravin na trhu ČR. Česká republika se 1. května 2004 stala rovnoprávným členem Evropské unie. Rozhodla se tedy přijmout pravidla společenství a stát se součástí jednotného evropského trhu. Toto rozhodnutí znamenalo také respektovat veškeré závazky acquis communautaire. Smlouva o založení Evropského společenství vymezuje v článku 3 jako základní podmínku fungování vnitřního trhu zabezpečení vysoké ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Základním právním rámcem pro oblast bezpečnosti potravin v EU i ČR je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Vztahuje se na všechny stupně produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv (potravinový řetězec) a jako klíčový princip označuje analýzu rizika {--} proces sestávající ze tří složek: hodnocení rizika, řízení rizika a komunikace o riziku. Součástí Nařízení č. 178/2002, konkrétně v článcích 50 {--} 52, je Evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V České republice je systém vymezen v zákoně č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů a podrobně je upraven Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování před vznikem rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv, které nabylo účinnosti dne 1. března 2005. Jednotlivými členy sítě RASFF v ČR jsou SZPI, která je zároveň Národním kontaktním místem, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství. SZPI má v systému dvojí roli, jednak je orgánem státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách, jednak je podle § 15 odst. 4 tohoto zákona Národním kontaktním místem (NKM) Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v České republice. V roce 2005 přijala ČR prostřednictvím NKM celkem 51 oznámení, z toho 24 (47%) spadalo do kompetencí SZPI. Ta zajistila jejich došetření v terénu a zpětně o výsledcích šetření informovala formou dodatečných oznámení. V jednom případě se na došetření podílela spolu s Českou obchodní inspekcí. Z ČR bylo prostřednictvím NKM odesláno 38 oznámení souvisejících s kontrolou trhu, z toho 31 případ (82%) vzešel z kontrolní činnosti SZPI. V souvislosti s kontrolou dovozu potravin a surovin pocházejících ze třetích zemí notifikovalo NKM celkem 7 případů odmítnutí zásilky na hranicích a jejich nepropuštění do volného oběhu. Na těchto případech se podílí SZPI spolu s orgány Celní správy v souladu s dohodou o vzájemné součinnosti a spolupráci uzavřenou mezi SZPI a Generálním ředitelstvím cel.
|
|
|
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2021
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Potravinové právo v České republice a v zahraničí
Huml, Ondřej ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Shrnutí Téma této diplomové práce je Potravinové právo v České republice a v zahraničí. Cílem práce je představit potravinové právo v ČR a v Anglii, s důrazem na právo EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma široké, práce zahrnuje pouze základní atributy a některé zajímavé otázky potravinového práva. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole jsou uvedeny relevantní prameny práva. Potravinové právo je regulováno množstvím nejrůznějších právních předpisů. Obecně lze tyto prameny rozdělit na primární a sekundární legislativu, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Dále jsou uvedeny některé důležité mezinárodní aspekty potravinového práva. Druhá kapitola představuje legální definice základních právních pojmů v českém a unijním právu. Třetí kapitola je klíčová pro nadcházející kapitoly, neboť se zaměřuje na základní zásady práva životního prostředí a také na zásady charakteristické pro potravinové právo. Na tyto zásady je v práci často odkazováno. Dále tato kapitola představuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a také způsoby kontroly na národní úrovni. Následující kapitola se zabývá označováním a balením potravin. Je zde popsáno, jaké zákonné požadavky musí být výrobci splněny, aby jejich výrobky mohly být uvedeny na trh potravin....
|
|
| |
|
|
Zpráva o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2020
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo ústředního ředitele SZPI, kapitoly o kontrolní, laboratorní a certifikační činnosti SZPI, činnosti SZPI v oblasti legislativy, spolupráce s ostatními úřady a institucemi ČR, systému managementu kvality, kapitoly o mezinárodních vztazích, vztazích s veřejností, kapitoly o lidských zdrojích, zprávu o hospodaření, shrnutí.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Systémy sledování hygieny v praxi - realizace systému HACCP ve vybraném zpracovatelském podniku
HADÁČKOVÁ, Gabriela
Hlavním a dosud nepřekonaným systémem v oblasti hygieny potravin je systém HACCP (systém analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů). V České republice platí pro výrobce potravin povinnost zavést systém kritických kontrolních bodů do svých podniků. To znamená určit ve výrobním procesu místa (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení bezpečnosti potravin, tato místa monitorovat, pravidelně kontrolovat a evidovat záznamy. Podstatou řádně vedeného a funkčního systému HACCP je výroba bezpečných potravin a tím ochrana spotřebitelů, ale i ochrana samotného výrobce. V této práci byly pro vybraný podnik navrhnuty dokumenty, které jsou nedílnou součástí systému HACCP. Dále byla provedena analýza nebezpečí, jejímž výsledkem bylo stanovení kontrolních bodů (CP) a dvou kritických kontrolních bodů (CCP) v rámci výrobního kroku chlazení a balení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Potravinové právo v České republice a v zahraničí
Spitzenbergerová, Ivona ; Damohorský, Milan (oponent) ; Snopková, Tereza (oponent)
Český abstrakt Cílem mé diplomové práce je analyzovat a charakterizovat potravinové právo v ČR a ve vybraných zemích. Práce se zaměřuje na poskytnutí uceleného pohledu na obecnou část potravinového práva, ale pojednává také o některých vybraných aspektech potravinového práva a o problematice související. Téma "Potravinové právo v ČR a zahraničí" jsem si zvolila proto, že se dlouhodobě zajímám o oblast výživy člověka a chtěla jsem proniknout do právní úpravy této problematiky. Ve své práci vycházím z analytické a syntetické metody a používám také metodu jazykovou, logickou a historickou. Metoda komparativní pak své uplatnění nalézá v posledních dvou částech (část dvanáctá a třináctá), které srovnávají potravinové právo v ČR a ve vybraných zemích. Z hlediska struktury je práce členěna do částí, kapitol a podkapitol. Včetně předmluvy (část první), úvodu (část druhá) a závěrů (část čtrnáctá) je práce rozdělena do čtrnácti částí. Třetí a čtvrtá část vymezují postavení potravinového práva v právním řádu ČR, definují základní pojmy (potraviny, potravinové právo) a poskytují přehled pramenů práva na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Pátá část se věnuje vývoji potravinového práva v ČR a EU. Zmínku o historii jsem do práce zařadila pro doplnění souvislostí, které umožní lepší porozumění současné podobě...
|
host ::
RSS.