|
|
Porovnání měnové politiky ECB a FEDu a jejich reakce na finanční krizi
Hajíčková, Tereza ; Raková, Marie (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Centrální banky jsou institucemi, které výrazně ovlivňují ekonomický vývoj v dnešních tržních ekonomikách. Jejich vliv byl dobře patrný během poslední finanční krize, kdy jejich kroky byly netrpělivě očekávány. Tato práce se zabývá dvěma významnými centrálními bankami současného světa, a to Evropskou centrální bankou (ECB) a centrální bankou USA (FED). V úvodní části práce je popsáno centrální bankovnictví z obecného hlediska, poté následuje popis obou bank se zaměřením na jejich měnovou politiku. V závěru se práce zabývá reakcí ECB a FEDu na finanční krizi a rozebírá jednotlivá opatření monetární politiky, která obě banky zaváděla. Celkově lze říci, že monetární politika ECB i FEDu během finanční krize byla úspěšná.
|
|
|
Quantitative Easing and its Impact on Wealth Inequality
Lazar, Stefan-Alexandru ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak nekonvenční měnová politika kvantitativního uvolňování, zavedená ve Spojených státech mezi lety 2008 a 2014, vedla ke zvýšení nerovnosti bohatství. Potřeba této diplomové práce vyplývá z nezmapované povahy kvantitativního uvolňování a protože se stále objevuje více informací, které odkazují na zmíněnou souvislost. Pomocí analýzy rozdělení prostředků a jejich přidáním do distribuční základny peněžní zásoby, zjistila tato studie významný 10% nárůst Giniho indexu. Dále zdůrazňuje, jak velká část bohatství byla přesunuta ze střední třídy do vrchních 5% domácností z hlediska příjmu. Při výpočtech jsem vycházel z předpokladu extrapolace použitých dat a extrahováním systému od veškerých externích vlivů. Výsledkem je teoretický model popisující mechanismus, který nachází souvislosti mezi kvantitativním uvolňováním a majetkovou nerovností. Tento účinek je navíc také podrobně srovnán s účinkem operací na volném trhu na nerovnost bohatství. Konečně řešení tohoto tématu je diskutováno z ekonomického, politického a daňového hlediska.
|
|
|
Dopad kvantitativního uvolňování peněz na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích od roku 2007
Nacházel, Jan ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu kvantitativního uvolňování na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích světa. V práci jsou uvedeny kanály standardní měnové politiky i kanály kvantitativního uvolňování, které můžeme zařadit mezi nekonvenční nástroje měnové politiky. Práce analyzuje dopady kvantitativního uvolňování, které bylo prováděno Federálním rezervním systém, Bank of England a Evropskou centrální bankou. Všechny tyto instituce nejdříve bojovaly s finanční krizí standardními nástroji měnové politiky, ale ty nebyly příliš účinné, a proto přešly k nestandardním nástrojům. Po provedení analýzy založené na metodě případové studie bylo zjištěno, že nejúčinnější ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů byla vždy zejména první oznámení o politice kvantitativního uvolňování. Následná rozšíření politiky kvantitativního uvolňování již neměla takový účinek. Hlavní přínos práce spočívá v prozkoumání vlivu pozdějších prohlášení ohledně kvantitativního uvolňování na výnosnost vládních dluhopisů, která již nebyla účinná ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů.
|
|
|
Porovnání nekonvenční měnové politiky ECB a FED
Bohůnek, Matěj ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Marcel Bluhm, Eric Pentecost and (oponent)
Měnová politika amerického Fedu a ECB se začala výrazně měnit v důsledku celosvětové ekonomické krize. Cílem této práce je analyzovat vývoj nekonvenčních měnových nástrojů v USA a EU po vypuknutí globální krize a dnes s pomocí klíčových ekonomických modelů, jmenovitě IS-LM-BP model a kvantitativní teorie peněz. Práce by měla dále posoudit dopady přijatých nástrojů a programů a vyvodit závěry o jejich úspěchu. Teoretická část vysvětluje model IS-LM-BP a kvantitativní teorii peněz a popisuje nekonvenční měnové nástroje, jenž centrální banky mohou použít při dosažení nulové úrokové sazby. Praktická část analyzuje evropskou a americkou ekonomiku pomocí vysvětlených modelů. Následně jsou popsány a porovnány implementované nástroje Fed a ECB. Tato práce by měla být uzavřena s tvrzením, že transmisní mechanismus byl obnoven pomocí nestandardních opatření, avšak nebylo dosaženo žádoucí stabilizace cenové hladiny.
|
|
|
Nekonvenční měnová politika ECB a FEDu v letech 2008-2015
Pörner, Marek ; Šetková, Lenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza dosažení vytyčených cílů jednotlivých vybraných nekonvenčních měnových politik přijatých Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou v reakci na poslední finanční krizi. U FEDu je pozornost věnována kvantitativnímu uvolňování, u ECB pak programům Enhanced credit support, SMP, OMT a EAPP. Důležitou součástí práce je také vysvětlení transmisního mechanismu nekonvenční měnové politiky, zhodnocení makroekonomických dopadů těchto nestandardních nástrojů, komparace postupů dvou sledovaných centrální bank, ale především analýza vybraných rizik souvisejících s těmito nástroji. Stěžejní metoda byla empirická analýza podpořená ekonomickými studiemi zabývající se zmíněnou problematikou. V práci bylo zjištěno, že byly dosaženy jednotlivé vytyčené cíle sledovaných programů (s výjimkou SMP). U programu EAPP není učiněn závěr, neboť ještě nebyl ukončen. Nicméně tyto nestandardní nástroje s sebou přináší určitá rizika, jako například vznik bubliny na trzích aktiv, redistribuce bohatství, spill-over efekt a další. Z tohoto důvodu bude možné celkový efekt nekonvenčních měnových politik zhodnotit teprve s větším odstupem času.
|
|
|
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Globální finanční krize a kroky Fedu a ECB při jejím řešení v letech 2008–2015
Jetmar, Jan ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Tato práce komplexně shrnuje problematiku globální finanční krize. Jako její hlavní příčiny identifikuje vládní podporu vlastnického bydlení, uměle nastavené úrokové míry a jednání ekonomických aktérů v kontextu finančních inovací. Práce tedy považuje vnější zásahy do ekonomického systému za hlavní příčiny krize. Dále jsou chronologicky shrnuty kroky Federálního rezervního systému (Fed) a Evropské centrální banky (ECB) v průběhu krize samotné. Obě centrální banky během krátké doby vyčerpaly standardní nástroje měnové politiky, což vedlo k použití nekonvenčních opatření. V případě Fedu se jednalo zejména o kvantitativní uvolňování, zatímco ECB využila sadu různých nástrojů, pomocí kterých řešila problémy na více frontách - zejména dluhovou krizi států eurozóny. Hlavní přínos práce, mimo popis řetězce událostí vedoucího k finanční a ekonomické krizi, spočívá ve zprostředkování a konfrontaci postojů vybraných ekonomů různého názorového spektra ke krokům Fedu a ECB při řešení krize. Z této diskuze vyplývá, že největší obavy spojené s těmito zásahy představují cenové bubliny, inflace, pokřivení tržních mechanismů, neudržitelnost evropské integrace na měnové úrovni a nezadržitelný vznik další krize v důsledku neřešení reálných příčin krize minulé. S těmito závěry a z nich vyplývajícími doporučeními se shoduje i autor práce.
|
|
|
Aplikace klamu rozbitého okna na teroristické útoky z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických
Weiss, Daniel ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá tématikou teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Cílem této práce je analýza vybraných ekonomických dopadů těchto teroristických útoků a aplikace klamu rozbitého okna na tuto událost. Metodou této práce je komparace a analýza makroekonomických dopadů. Výzkum potvrzuje mezičtvrtletní pokles HDP, zvýšenou míru nezaměstnanosti a vyšší deficit federálního rozpočtu. Je zde dokázán vztah mezi těmito útoky a následnou hypoteční krizí. V neposlední řadě jsou potvrzeny negativní dopady na leteckou dopravu, dále na finanční trhy, což vedlo k propadu v investování, na pojišťovnictví a na celkový cestovní ruch v zemi, zejména na pokles turistů přijíždějících do USA. Jelikož tyto útoky měly celkový negativní dopad na ekonomiku Spojených států amerických, tak je potvrzena stanovená hypotéza, která tvrdí, že v tomto případě lze hovořit o klamu rozbitého okna.
|
|
|
Monetary Policy of the United States 1933 - 1940
Belan, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o měnové politice Federálního rezervního systému a amerického ministerstva financí v letech 1933 - 1940. Zkoumá vliv měnové politiky na hospodářství USA a pokouší se zodpovědět otázku, zda je možné vinit měnovou politiku za pomalé zotavování hospodářství z Velké hospodářské krize. Hlavní část práce je rozdělená na tři období - období New Dealu, v kterém je kladen důraz na legislativní změny dopadající na politiku Fedu, dále období recese v letech 1937 a 1938 a nakonec období před vstupem do války po roce 1938. Výsledky práce naznačují, že měnová politika nepatřila mezi proticyklické faktory zpomalující zotavování hospodářství po krizi a zejména díky politice ministerstva financí měla spíše procyklický charakter.
|
|
|
Nekonvenční monetární politika po krachu Lehman Brothers
Dragoun, Josef ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nástroje nekonvenční monetární politiky, které jednotlivé centrální banky uvedly do praxe jako odezvu na globální finanční krizi. Jedná se o politiku kvantitativního uvolňování, devizových intervencí s kurzovým závazkem a negativních úrokových sazeb. V práci se rovněž pojednává o klasických nástrojích měnové politiky, jako jsou operace na volném trhu, diskontní nástroje, povinné minimální rezervy, nebo devizové intervence. Cílem práce je zdokumentovat vývoj politik vybraných centrálních bank a následně zkoumat vztah vybraných aktiv v porovnání s bilancí Federálního reservního systému pomocí korelačního koeficientu. Práce se rovněž zabývá myšlenkou, jak by se centrální banky mohly chovat v prostředí nulových úrokových sazeb a jaká jsou úskalí nekonvenční monetární politiky.
|
host ::
RSS.