|
|
Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravinářském průmyslu
Halodová, Tereza
Tato diplomová práce s názvem Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravi-nářském průmyslu se zabývá charakteristikou léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, legislativou týkající se koření, obsahovými látkami rostlin a využitím těchto rost-lin, zejména silic v potravinářství. V rámci práce jsou uvedeny metody extrakce silic z rostlinných materiálů a také normy pro stanovení obsahu silic. Je popsána čeleď miří-kovité, která obsahuje významné rostlinné druhy používané zejména jako koření a vy-brané druhy z této čeledi jako jsou anýz vonný, fenykl obecný, kmín kořenný, kopr vonný a koriandr setý, byly v praktické části analyzovány a porovnávány. V těchto druzích ko-ření, získaných od čtyř zpracovatelů, byl metodou destilace vodní parou dle normy Čes-kého lékopisu (2017) stanoven obsah silic. Dosažené výsledky obsahu silic se pohybo-valy v rozmezí 0,66 ml/100 g – 5,26 ml/100 g.
|
|
|
Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Dickeya dianthicola
Špaček, Dominik
Diplomová práce „Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Dickeya dianthicola“ se zabývá antibakteriálními účinky vybraných silic a jejich komponentů. Konkrétně to jsou silice skořice, fenyklu, čajovníku, kmínu, římského kmínu, hřebíčku, čajovníku a komponent carvon a limonen vůči gramnegativní bakterii Dickeya dianthicola. Antibakteriální aktivita byla hodnocena pomocí diskové difuzní metody, kde byly sledovány inhibiční zóny. Dále byla antimikrobiální aktivita stanovena pomocí minimální inhibiční koncentrace (MIC) a minimální baktericidní koncentrace (MBC). Diskovou difuzní metodou bylo prokázáno, že testovaná bakterie byla nejvíce citlivá na přítomnost silice skořice ve všech koncentracích. U silice hřebíčku byla naměřena vyšší účinnost při koncentraci 75 µl/ml než při koncentraci 100 µl/ml. Podle hodnot z MIC a MBC je zřejmé, že životaschopnost bakterie Dickeya dianthicola nejvíce potlačovaly silice skořice a hřebíčku. V závěru byl proveden test patogenity, kterým bylo prokázáno, že komponent carvon více potlačuje příznaky napadení než silice skořice a kmínu.
|
|
|
Možnosti využití aromaterapie u koní
Němcová, Martina
Tato bakalářská práce je literární rešerší, která se zaměřuje na možné využití aromaterapie u koní. V první kapitole je charakterizována aromaterapie a jsou zde definované základní pojmy. Druhá kapitola se věnuje vzniku aromaterapie a je v ní nastíněn historický vývoj aromaterapie v jednotlivých zemích. Třetí kapitola popisuje způsoby získávání éterických olejů, jejich specifitu a cesty prostupu éterických olejů do organismu. Jsou zde profilovány vlastnosti základních šesti éterických olejů, které jsou vhodné pro i koně. Čtvrtá kapitola charakterizuje přirozenou zoofarmakognozii, řízenou zoofarmakognozii a její možné využití v aromaterapii u koní. Pátá kapitola se věnuje využití aromaterapie u koní. Jsou v ní popsané základní zdravotní problémy koní a vhodné éterické oleje pro jejich přímou nebo doplňkovou léčbu.
|
|
|
Problematika hmyzích opylovatelů a alternativní metody kontroly houbových, bakteriálních a parazitárních onemocnění včel
MRÁZ, Petr
Tato disertační práce se zabývá významem hmyzích opylovatelů a upozorňuje na jejich úbytek vlivem intenzivního zemědělství. Velká pozornost je věnována včele medonosné jakožto hlavnímu opylovateli, především otázce kvalitní výživy včelstev v návaznosti na podpoření detoxikace pesticidů. Dále je pozornost věnována alternativním možnostem kontroly vybraných včelích patogenů a průzkumem jejich prevalence v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerši a experimentální část složenou ze šesti podkapitol s výsledky z vlastní výzkumné činnosti. První studie pojednává o vlivu opylení na kvalitativní a kvantitativní parametry výnosu zimolezu modrého. Bylo testováno několik variant opylení a nejlepšího výsledku ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo opylením přirozenými opylovateli. Varianty ruční opylení a bez opylení způsobovaly nerovnoměrné dozrávání i nižší výnos. Dále byla hodnocena diverzita a početnost opylovatelů v blízkosti této plodiny a zjišťovány nejvhodnější opylovatelé, kterými se zdají být čmeláci a včela medonosná. Druhá studie řeší vliv intenzity zemědělství na diverzitu a početnost opylovatelů v krajině. Srovnávány byly lokality s ekologickým a konvenčním režimem hospodaření. Významně vyšší diverzita i početnost opylovatelů byla zaznamenána na lokalitě obhospodařované ekologickým zemědělstvím. Kromě toho byla také sledována kontaminační zátěž rezidui pesticidů ve včelách. Na lokalitě s konvenčním zemědělstvím byla detekována rezidua několika pesticidů, zatímco na lokalitě s ekologickým zemědělstvím nebyla detekována žádná. Třetí studie se zabývá vlivem výživy, konkrétně fenolických látek, na schopnost včel detoxikovat pesticid, kterému byly vystaveny. V provedeném experimentu byly včely v klíckách krmeny směsí vybraných polyfenolů, běžně se vyskytujících v pylu, a pesticidem thiaclopridem. Po dobu 14 dnů byla sledována mortalita, denní spotřeba krmiva a ve stanovených intervalech probíhala analýza míry exprese detoxikačních genů. Byl prokázán pozitivní vliv fenolických látek na délku života intoxikovaných včel, stejně jako vyšší spotřeba krmiva, což může indikovat zvýšenou potřebu těchto látek. Naopak zvýšená míra exprese detoxikačních genů potvrzena nebyla. Další studie se věnují patogenům včely medonosné. Jedna z nich sleduje výskyt a prevalenci vybraných hlavních včelích patogenů na území České republiky a porovnává odlišné typy habitatu, jako jsou městské oblasti, zemědělsky intenzivně obdělávané oblasti a chráněná přírodní oblast. Překvapivě nejčastěji byl detekován patogen Lotmaria passim. Z virových onemocnění pak DWV komplex a ABPV. Obecně se více eukaryotních patogenů vyskytovalo ve městech a zemědělské krajině. Naopak více virových onemocnění bylo zaznamenáno v chráněné přírodní oblasti. Pátá podkapitola se skládá ze čtyř publikací a zabývá se využitím rostlinných silic ke kontrole roztoče Varroa destructor a entomopatogenní houby Ascosphaera apis. První publikace porovnává růst a vývoj houby A. apis na různých kultivačních mediích a navrhuje nové medium s přídavkem včelího plodu, na kterém byla zaznamenána největší sporulace. Další dvě publikace pojednávají o fungicidním účinku vybraných rostlinných silic v laboratorních podmínkách. Nejlepší výsledky vykazovaly silice z tymiánu, cedrového dřeva, hřebíčku a skořice. Čtvrtá publikace se věnuje akaricidnímu účinku vybraných rostlinných silic na roztoče V. destructor a zároveň hodnotí toxicitu těchto silic na dospělé včely. Na základě těchto výsledků byly stanoveny rostlinné silice s největším poměrem LD50 na včely / LD50 na roztoče (selectivity ratio), které mají největší potenciál využití ve včelařské praxi. Jedná se o silice z manuky, máty peprné, dobromysli a vavřínu kubébového (litsea). Poslední kapitola řeší kontrolu původce onemocnění moru včelího plodu, bakterii Paenibacillus larvae, pomocí enzymů trávicího traktu zavíječe voskového. Larvy zavíječe byly krmeny voskovými mezistěnami kontaminovanými bakterií P.
|
|
|
Možnosti využití krmných aditiv ve výkrmu býků
VALTOŠOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá využitím aditivních látek ve výkrmu býků. Teoretická část začíná stručným popisem fyziologie trávení přežvýkavců a hlavními plemeny skotu uplatňující se ve výkrmu. Následuje obecná charakteristika doplňkových látek, jejich rozdělení a za jakým účelem se používají. Vybrané aditivní látky jsou podrobněji popsány, zejména jejich vliv na celkové zdraví zvířat, průměrné denní přírůstky nebo kvalitu masa poražených zvířat. Praktickou část nahrazuje doporučení pro praxi a porovnání reálné krmné dávky, která je uplatňována v zemědělském podniku zaměřeným na výkrm býků a jeho teoretické upravené verze vedoucí k vyšší efektivnosti za použití aditivních látek.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
|
|
Aromaterapie a lékárny v ČR
Hamrová, Anna ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Babica, Jan (oponent)
Aromaterapie a lékárny v ČR Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Autor: Anna Hamrová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jitka Pokladníková, Ph.D. Úvod a cíl: Aromaterapie představuje metodu alternativní a komplementární medicíny. Dosud však nebyly publikovány žádné studie, které by se zabývaly postoji farmaceutů a farmaceutických asistentů k uvedené léčebné metodě, což nás motivovalo k průzkumu dané oblasti. Cílem diplomové práce tedy bylo specifikovat postoje, znalosti a informovanost farmaceutů a farmaceutických asistentů v České republice ohledně aromaterapie. Metodika: K průzkumu byla použita metoda průřezového dotazníkového šetření. Srozumitelnost samotného dotazníku jsme ověřili pomocí pilotního šetření, které však nebylo zařazeno do výsledků diplomové práce. Sběr dat probíhal od poloviny září do konce října 2020. Data byla následně analyticky zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Výsledky: Dotazník vyplnilo 246 respondentů (192 farmaceutů a 54 farmaceutických asistentů). Z průzkumu vyplynulo, že respondenti považovali aromaterapii za spíše neúčinnou léčebnou metodu. Farmaceutičtí asistenti ji vnímali pozitivněji, na rozdíl od farmaceutů, což dokázal statisticky významný rozdíl. Dotazovaní...
|
|
|
Příprava a studium vybraných éterických olejů
Chmelová, Nikola ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku, účinky a využití éterických olejů. Zároveň jsou popsány metody vhodné pro izolaci éterických olejů z rostlinných materiálů, možnosti identifikace a metody vhodné pro posouzení jejich kvality. V experimentální části byl připraven éterický olej z rostliny rýmovníku (Plectranthus amboinicus) a máty peprné (Mentha piperita). Pro izolaci byly použity metody ethanolová extrakce a automatická extrakce hexanem pomocí přístroje Gerhardt Soxtherm. Látky obsažené v silici z rýmovníku a máty byly analyzovány pomocí plynového chromatografu s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo zjistit, jaké potenciálně alergenní látky jsou obsaženy v silicích.
|
|
|
Mechanismy účinků esenciálních olejů na houby
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Esenciální oleje jsou těkavé látky z rostlin se širokým spektrem účinků. Mnohé z nich vykazují antifungální aktivitu. Poněvadž stále narůstá rezistence patogenních hub k antimykotikům, je nalezení nových antifungálních látek pro léčbu mykotických infekcí velice potřebné. Aby mohly být esenciální oleje využity pro výrobu nových léků, je nezbytné znát přesný mechanismus jejich účinku. O vlivu esenciálních olejů na houby se ví sice mnoho, nicméně na co konktrétně v buňce cílí není vždy známo. V této práci shrnuji dosavadní poznatky o mechanismech účinků na houby. Postupně se věnuji vlivu esenciálních olejů na buněčnou stěnu, plazmatickou membránu, mitochondrii, jádro, quorum sensing, virulenční faktory, produkci mykotoxinů a na vývoj houby. Esenciální oleje zpravidla nepůsobí jen na jednu strukturu, ale ovlivňují více struktur a procesů zároveň. V závěrečné kapitole zmiňuji možné směry dalšího výzkumu těchto látek. Klíčová slova: esenciální oleje, houby, antifungální aktivita, mechanismus účinku
|
host ::
RSS.