|
|
Energy profile of the Republic of Azerbaijan: recent developments and their impact on the European Union's energy security
Hajiyev, Shahmar ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
This thesis will focus on Azerbaijan's oil and gas industry; how the country uses its energy revenues within its economy; how it avoids economic pathologies such as the "Dutch Disease"; Azerbaijan's role within the Caspian Basin, and finally, the European Union's energy security and how Azerbaijan's energy resources can impact it. The Republic of Azerbaijan is a natural resource-rich country, and uses its energy resources as a means of socio-economic advancement and stability. Recent developments within the country's natural gas sector have allowed Azerbaijan to become a net gas exporter. The EU's growing demand for energy resources illustrates how important it is for states to have access to secure, stable, and diverse sources of energy. Energy resource exploration and the subsequent export of these products to international markets play a crucial role for the Republic of Azerbaijan's economy. Therefore, this thesis will first provide a brief evaluation of the history of Azerbaijan's energy sector; an overview of the current situation and recent developments; and explore how energy revenues are being distributed in the economy. It will define the interests of other important actors such as Russia, Turkey and the USA; and finally, it will assess the EU energy security, the role of Azerbaijan as the...
|
|
|
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
|
|
|
Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost. Komparace rakouského a českého předsednictví v Radě EU
Králík, Zbyněk ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost" se zaměřuje na faktory, které ovlivňují průběh předsednictví radě EU. Současná debata okolo předsednictví se příliš soustředí na vliv velikosti předsednických zemí. Tato práce si tak klade za cíl tuto debatu doplnit. Metodou této práce je komparace. Ta probíhá na pozadí konceptu energetické bezpečnosti. Relevance tohoto tématu byla daná kontextem, kdy v prvních dnech obou předsednictví došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Obě země se na první pohled lišily třemi důležitými charakteristikami: svojí zahraničně politickou orientací (vztah k Rusku), stylem předsednictví a typem koordinačního mechanismu předsednictví. V této práci tak byla testována relevance těchto tří faktorů na průběh jejich předsednického mandátu.
|
|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci
Kohoutová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Politologických studií Katedra Bezpečnostních studií Projekt diplomové práce Podávající: Petra Kohoutová Studijní program: Bezpečnostní studia Vedoucí práce: PhDr. Irah Kučerová, PhD. Datum podání projektu: 9. 6. 2016 2 I. Název projektu Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci. II. Námět práce, hypotéza a výzkumné otázky Energetická bezpečnost se v posledních několika desetiletích stala významným politickým a bezpečnostním tématem, neboť zajištění pravidelných dodávek energií je v dnešní době pro fungování jakéhokoliv státu naprosto nezbytné. Ačkoliv je energetická bezpečnost vnímána v jednotlivých zemích rozdílně, národní bezpečnostní strategie se většinou zaměřují na minimalizaci potenciálních rizik, která by mohla zapříčinit přerušení dodávek energií či takzvaný "blackout". Mezinárodní energetická agentura IEA v definici energetické bezpečnosti klade důraz i na ekonomicky přijatelnou cenu energií. Jedná se hlavně o evropské státy, které jsou do velké míry závislé na importu energetických surovin a tím pádem jsou v této oblasti snadno zranitelné. Na poli Evropské unie proto představuje energetická bezpečnost jedno z nejvíce probíraných témat. Stoupající poptávka a nestabilní ceny s rizikem možného přerušení přísunu energií vedou k...
|
|
|
Energy Security of the United States of America
Jappel, Ctibor ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
JAPPEL,
Ctibor.
Energy
Security
of
the
United
States
of
America.
Praha,
2012.
74
s.
Diplomová
práce
(Mgr.),
Univerzita
Karlova,
Fakulta
sociálních
věd,
Institut
mezinárodních
studií.
Katedra
amerických
studií.
Vedoucí
diplomové
práce
PhDr.
et
Mgr.
Kryštof
Kozák,
Ph.
D.
Abstrakt
Tématem
diplomové
práce
je
energetická
bezpečnost
Spojených
států
amerických
na
počátku
21.
století.
Práce
nejprve
identifikuje
energetickou
bezpečnost
jako
relativně
nový
pojem
politického
diskurzu,
jehož
význam
ještě
není
pevně
definován.
První
část
práce
se
proto
snaží
zpřesnit
definici
energetické
bezpečnosti
prostřednictvím
obsahové
analýzy
akademických
zdrojů,
které
se
energetickou
bezpečností
zabývají.
Druhá
část
práce
se
konkrétněji
zaměřuje
na
situaci
Spojených
států
amerických.
Identifikuje
výzvy,
se
kterými
se
země
v
oblasti
energetické
bezpečnosti
potýká,
mezi
něž
patří
především
vysoký
stupeň
závislosti
na
ropných
produktech,
a
nabízí
přehled
řešení.
Třetí
část
práce
je
případovou
studií,
jež
se
zabývá
kampaní
před
prezidentskými
volbami
v
roce
2008.
Tato
předvolební
kampaň
se
odehrávala
v
době
extrémních
cen
energií
a
především
ropy,
a
návrhy
hlavních
kandidátů
(Baracka
Obamy
a
Johna
McCaina)
na
zajištění
...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Gazprom and the Economic Crisis in Europe
Mészáros, Peter ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rok 2008 bol pre vývoj na Európskom trhu so zemným plynom prelomový. Nastúpila hospodárska kríza, ktorá zapríčinila prudký pokles dopytu po zemnom plyne. Do Európy boli presmerované dodávky skvapalneného zemného plynu po tom čo v USA dosiahlo za pomoci ťažby z bridlíc a technológie ťažby hydraulickým štiepením hornín plynovú sebestačnosť. Zároveň od roku 2009 po prijatí tzv. tretieho energetického balíčka pokračovala v Európskej únii liberalizácia trhu so zemným plynom a zvýšil sa tlak na oddelenie dovozcov, od distribútorov a predajcov plynu. Reakcia Gazpromu na túto novú situáciu a jeho snaha prispôsobiť sa je predmetom výskumu tejto práce. Snaží sa zistiť ako bol Gazprom medzi rokmi 2008-2012 v aplikovaní svojej stratégie úspešný a overiť hypotézu, že Gazprom podcenil hĺbku nastaných zmien a pri svojej reakcii vychádzal z mylných predpokladov. Tým pádom aj to, či sa jeho hospodárska pozícia v sledovanom období zhoršila. Súčasťou výskumu je aj to, ako sa v týchto rokoch vyvíjala situácia na domácom trhu v Rusku a zhodnotenie snahy Gazpromu vybudovať si v Rusku stabilnú pozíciu tj. pravidelne dosahovať z domáceho podnikania zisk.
|
|
|
The Rise of China in the Global Energy Governance: An analysis of China's International Energy Policy
Merlo, Piero ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
As the world's largest energy consumer and producer, China is the leading player of the international energy arena. Among other important achievements, China has become the world's largest wind power market as well as largest producer of hydroelectricity and solar photovoltaic (PV) capacity. In recent years China has been at the centre of almost every work stream within the International Energy Agency (IEA), and many other international energy organizations. This thesis aims to understand what role China can and will play in global energy governance by examining how its domestic energy context shapes the country's attitudes toward the multilateral, market and climate change aspects of global energy governance. China's recent re-emergence has resulted in a significant increase in the global demand of commodities and is already having major impacts on the dynamics of global commodity markets. In the case of the global uranium market, we are at the very beginning of a new era in the global energy system. However, we can already observe interesting trends. My research question will be," How China's search for supplies changes and influences its role in the global energy governance? "
|
host ::
RSS.