|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Marcinik, Adam ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tato práce se zabývá institutem narovnání v trestním řízení, a v rámci tohoto tématu se podrobněji věnuje i systému alternativních opatření a odklonů v trestním řízení obecně. Výchozí myšlenkou, která vedla autora k volbě tématu této práce, bylo zjištění, že odklon ve formě narovnání je v trestním řízení využíván pouze velmi omezeně (např. ve srovnání s variantou podmíněného zastavení trestního stíhání). Jedním z dílčích cílů této práce tak je i identifikace důvodů tohoto faktického stavu a mimo jiné i zamyšlení nad možnostmi právní úpravy, které by do budoucna mohly frekvenci využívání narovnání v trestním řízení zvýšit. Dalším cílem této práce je snaha o zařazení institutu narovnání do systému trestního práva, o pojmenování jeho role v tomto systému a zároveň i zmapování vývoje, který vedl k tomuto současnému charakteru a současné pozici narovnání v trestním řízení, a na něj navazujícím cílem je analýza přínosu institutu narovnání, jeho využívání v praxi, a zároveň identifikace možných nedostatků právní úpravy. Práce je postupně rozdělena na pět kapitol. Úvodní z nich je věnována skupině alternativních opatření a obecnějším tématům (principy restorativní justice, historický vývoj). Druhá kapitola je věnována odklonům v trestním řízení a jsou zde řešeny konkrétní...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Kábrtová, Alexandra ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá alternativním procesním opatřením, a to institutem podmíněného zastavení trestního stíhání a některými souvislostmi s ním spojeným. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, kterým státní zástupce, popř. soud může zastavit trestní stíhání u obviněných, kteří spáchali jakýkoliv přečin, a to zastavit s podmínkou vedení řádného života po dobu zkušební doby. Pokud se obviněný ve zkušební době osvědčí, rozhodnutí ve věci se stává konečným a vzniká tak překážka rei iudicatae. Pokud však obviněný ve zkušební době řádný život nevede, státní zástupce, popř. soud rozhodne o neosvědčení se a pokračuje v jeho trestním stíhání, což se v praxi příliš často nestává. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, který si klade za cíl snížení zatížení orgánů činných v trestním řízení. Vychází z myšlenky restorativní justice, přičemž důraz je kladen na poškozeného a jeho zájmy. Primárním cílem je, aby se obviněný vyrovnal s poškozeným, tedy reparoval újmu, kterou mu způsobil. Před samotným rozhodnutím nemusí dojít k úplné náhradě škody, ale postačí, pokud obviněný o její náhradě uzavře s poškozeným dohodu nebo učiní jiná vhodná opatření. Podstata restorativní justice spočívá v tom, že spáchání trestného činu by nemělo být vnímáno jako konflikt mezi pachatelem...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Slavík, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého trestního řádu v roce 2012. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Dohodu uzavírá státní zástupce a obviněný za současného zohlednění zájmů poškozeného. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Státní zástupce navrhne pro obviněného adekvátní trest za tento skutek, přičemž konečnou verzi dohody schvaluje soud. Pro obviněného tento procesní postup znamená zmírnění trestu výměnou za prohlášení o spáchání skutku. Výhodou pro orgány činné v trestním řízení je zkrácené a zjednodušené trestní řízení. Mezi další výhody řešení trestních věcí formou sjednání dohody o vině a trestu lze zařadit úsporu nákladů spojených se standardním řízením před soudem a ochrana poškozených. Institut dohody o vině a trestu pochází z angloamerické právní kultury, kde je jedním z pilířů trestního procesu. V českých podmínkách jde ale o institut cizí a kontroverzní, který je podroben silné kritice hlavně ze strany právních teoretiků. Cílem mé práce je zhodnotit, jestli dohoda o vině a trestu může být hojně využívaným institutem i v České republice, nebo se jedná o institut natolik cizorodý, že se v českých podmínkách nemůže...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Kozojed, Jakub ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této práce je podmíněné zastavení trestního stíhání. Podmíněné zastavení trestního stíhání je druhem odklonu, jehož podstatou je dočasné zastavení trestního stíhání s tím, že vyhoví-li obviněný zákonem stanoveným podmínkám, bude trestní stíhání zastaveno definitivně. Krom úvodu a závěru je práce členěna do tří základních kapitol. První kapitola je věnována pojmům "restorativní justice" a "odklon". V návaznosti na definici odklonu se práce v přiměřeném rozsahu zabývá jednotlivými odklony v českém trestním řízení. Těžištěm celé práce je druhá kapitola, která se věnuje samotnému podmíněnému zastavení trestního stíhání. Jednotlivé podkapitoly se zabývají zejména podmínkami, za kterých je možné trestní stíhání podmíněně zastavit, průběhu zkušební doby a specifikům řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání. Kapitola dále obsahuje i shrnutí vývoje právní úpravy či exkurz do úpravy podmíněného zastavení trestního stíhání ve Slovenské republice. Závěrečná kapitola je věnována úvahám de lege ferenda.
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Plávková, Andrea ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání je institut, který byl zaveden do českého trestního práva procesního před více než dvaceti lety. V průběhu let se tento alternativní způsob vyřizování trestních věcí stal nejčastěji využívaným (v posledních čtyřech letech druhým nejčastěji využívaným) způsobem ze všech alternativních způsobů nazývaných odklony. Tento odklon je uplatňován státními zástupci i soudy v případech méně závažných trestných činů. Podstatou podmíněného zastavení trestního stíhání je rozhodnutí státního zástupce nebo soudu nezahajovat standardní trestní řízení před soudem nebo ho zastavit za určitých podmínek, nejdůležitější z nich je pachatelova náhrada škod způsobených poškozeným trestným činem. Cílem autorky této práce je popsat stručně historii alternativních způsobů řešení trestních věcí a jejich zavedení do českého trestního práva, dále specificky rozebrat institut podmíněného zastavení trestního stíhání, podmínky, které musí být splněny pro jeho užití, přínosy, které představuje pro české trestní právo a trestní proces a srovnat jej s dalšími typy odklonů jako i se slovenskou úpravou stejného institutu s mírně odchylnými podmínkami aplikace. Práce dále prezentuje reálné statistiky využívání podmíněného zastavení trestního stíhání v praxi státních zástupců a soudů a míru úspěšnosti...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu: srovnání české a německé právní úpravy
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá institutem dohodovacího řízení pocházejícím z angloamerických plea bargain, který se od konce minulého století dostal do mnoha trestních procesů zemí kontinentální Evropy. Státy s kontinentálním typem právní kultury zavádí do trestního řízení dohody v různých podobách jako alternativu ke standardnímu řízení, jejímž účelem má být jeho zrychlení a zjednodušení. Jednotlivé varianty dohod se od sebe navzájem liší, ale společným prvkem je přiznání obviněného ke spáchání stíhaného skutku a skutečnost, že orgány činné v trestní řízení na oplátku obvykle učiní jisté ústupky při potrestání pachatele. Ačkoli se daný způsob řešení přetížení orgánů činných v trestním řízení může zdát pozitivním, našlo si dohodovací řízení i mnoho kritiků, a to zejména pro jejich rozpor s některými základními principy kontinentálního trestního procesu. Tato práce představuje dohodovací řízení v obecné rovině, krátce nastiňuje jeho původ a soustředí se zejména na jeho právní úpravu v České republice a Německu. Český zákonodárce zavedl dohodu o vině a trestu do trestního řízení novelou trestního řádu č. 193/2012 Sb. jako zcela nový typ odklonu, resp. zvláštního způsobu řízení, s cílem zrychlit fázi řízení před soudem. V Německu oproti tomu došlo v roce 2009 zákonem na úpravu dohod v trestním...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šaćirović, Adéla ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který se stal součástí právního řádu České republiky dne 1. září 2012 - účinností osmdesáté třetí novely trestního řádu, která byla provedena zákonem č. 193/2012 Sb. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Jak již vyplývá z jejího samotného názvu, jedná se o sjednání dohody mezi státním zástupcem a obviněným, případně i poškozeným, jejímž předmětem je řešení otázky viny a trestu. Nezbytným předpokladem její platnosti je následné schválení sjednané dohody o vině a trestu soudem. Při konstrukci zákonné úpravy určitého institutu je vždy potřeba věnovat pozornost výhodám a nevýhodám, které budou tento institut pravděpodobně provázet, přičemž pozitiva musí pochopitelně převážit nad negativy a pokusit se je co nejvíce minimalizovat. Jednoduše řečeno, daný institut musí přinést více dobrého, nežli zlého. Primárním cílem mé práce je zejména představit komplexní právní úpravu dohody o vině a trestu, zhodnotit klady a zápory provázející dohodu o vině a trestu a upozornit na specifika, nedokonalosti a výkladové nejasnosti stávající právní úpravy. Práce je strukturována do sedmi kapitol, přičemž v úvodních kapitolách se nejprve zabývám problematikou dohody o vině a trestu v širších souvislostech, její pozicí v...
|
host ::
RSS.